- 17. červenec 2017
- 1504x
V rámci možností přistupuje Dalibor Krupička ke své roli s nadhledem. Z jeho autentických vyjádření, která jsou dostupná na internetu, je patrné, že určitě není takovým „blbem“, za něhož by ho mohli někteří diváci považovat. Stále však nechápe, jak mohl být snímek vydáván za „autentický dokument“, když on sám dostal smlouvu na hraný film!
Na druhou stranu je rád, že se natáčení mohl zúčastnit a nahlédnout filmařům pod pokličku. Sám uznává, že to vše celé považuje za zábavnou pasáž života, která mu přinesla nečekanou popularitu, o níž se většině dnešních dělníků může jenom zdát... Co vše ještě osmatřicetiletý Prostějovan řekl a co jsme zachytili při úterní předpremiéře vám přinášíme v přepisu rozhovoru.
* Než vznikl film, tak jste se objevil i na vlastních videích z YouTube. Byla to parodie, nebo jste to bral vážně?
„Moje videa, co jsem tenkrát natáčel, nebyla myšlena vážně. Šlo pouze o zábavu. Přiznávám ale, že zrovna video s obuškem bylo mimořádně hloupé, jako vtipný pokus o předvedení teleskopu zcela selhalo. Jinak i spoty, které měly působit vážně, jsem záměrně parodoval, nebo se snažil, aby vypadala komicky. V současné době ovšem už videa netočím. Věnuji se jiným věcem.“
* Jak jste se seznámil s režisérem Vítem Klusákem?
„Objevil se u mě s jednou svojí kamarádkou novinářkou a snažil se mě přesvědčit, jestli bych s ním natočil film. Dovezli mně Becherovku. Odmítal jsem to. Pak na mě ale vytáhl peníze, že bych si mohl vydělat až sto padesát tisíc korun. Peněz není nikdy dost, navíc jsem v té době zas tolik nevydělával. Tak jsem řekl, že ano. Samozřejmě že jsem si tyto peníze nakonec ve skutečnosti nevydělal, spíš jsem byl placený jako nějaký komparzista.“
* Jak konkrétně natáčení probíhalo?
„Jedna z prvních scén byla o tom, že jsem se v baru měl s barmankou bavit o míšení ras. Abych se jí třeba ptal, jestli by se vyspala s černochem. Pak se tohle téma stupňovalo. Vít chtěl, abych pózoval s německou vlajkou nebo abych se bavil o Hitlerovi. Ve filmu je scéna, kdy jsem v práci a sedím s kamarády. Vít mi řekl: ´Bav se o plynových komorách a o tom, že neexistovaly! Pak řekl akce, jedem a už to bylo. Také zaplatil dvěma borcům, aby se vydávali za nacionalisty. Řekl jim, aby mě začal jeden z nich slovně a fyzicky napadat, což se pak i natočilo. Chtěl, aby si matka a její přítel namazali Nutellu na obličej a já je pak měl honit s baseballkou. Tohle byl vyloženě jeho nápad. Jedna ze scén měla být třeba o tom, že kamarád Marek měl hrát Žida. Sehnali pásky z mopu, které mu nalepili na hlavu, že to jako má pejzy. On měl obtěžovat nějakou holku a já ho pak honil po dílně, řval na něj Žiďáku, svázal ho a odvezl do pece. To byl také jeden z Vítových nápadů. Něco takového jsem v životě nikdy nedělal. Taky jsme natočili scénu, kdy mi dal banán do ruky a posadil mě před notebook a řekl: masturbuj! Obě tyhle scény ovšem nakonec nepoužil...“
* To je v přímém kontrastu s tím, že podle Víta Klusáka jste po celou dobu byl sám sebou!
„My jsme nebyli sami sebou. Celou dobu jsme poslouchali jeho instrukce. To se týkalo třeba i nadávání u televizních novin na uprchlíky. Také to byl jeho nápad. Nikdy jsme takhle u televize neseděli a nenadávali. Já ani televizi nemám, anténu mám odpojenou roky. Cokoliv v tom filmu ode mě zaznělo, bylo z jeho hlavy. Tak ať nevykládá, že je to něco reálného! Pokud by sledovali můj reálný život, tak by to byla dosti nudná podívaná. Chodím akorát do práce, přijdu utahaný domů, osprchuju se, najím, udělám si kafe, kouknu se na nějaký film, zahraju si videohru nebo jdu někam s přítelkyní. Takhle se to opakuje každý den. Nikdy jsem nebyl na žádné akci, na nějakém koncertě či demonstraci. Jsem úplně obyčejný, pro někoho celkem nudný člověk. Pokud mě nyní Vít prezentuje jako někoho, kdo nenávidí všechno a všechny, tak to není pravda!“
* Proč jste souhlasil s tímto stylem natáčení?
„Ze začátku jsem nevěděl vůbec, co mě čeká a do čeho jdu. Později, když se po mě chtělo, aby tam bylo téma nacismu či politiky, tak jsem to odmítal. Nicméně jsem byl Vítem přesvědčen, že je to v pořádku a ve filmu to být musí, aby byl kontroverzní i upoutal diváky. Říkal mi, že jsem herec, tak ať hraju. Ale stále jsem s tím měl problémy, protože vím, co je trestné a co se může a nemůže... Abych i nadále spolupracoval, tak mi později dodal papír od dramaturga České televize s potvrzením, že jde o film, který si neklade za cíl věrně zachycovat realitu.“
* Vít Klusák se zmiňuje, že se nyní svým tvrzením snažíte hájit před případným trestním stíháním. Kontaktoval vás někdo od policie?
„Zatím nikdo. Případného vyšetřování se ale nebojím.“
* A když jste film viděl na projekci, co jste na něj říkal?
„Myslím, že je to velmi zdařilé, dramatické, komediální, filmové a zábavné dílko. Je to pěkný film, u kterého se člověk nenudí. (úsměv) Je pak na každém člověku, co si z něj vezme. Dokument to podle mě určitě není, ale pokud ho chce někdo takto brát, ať ho tak bere. Všichni na tom filmu udělali kus práce, jak štáb, tak herci. Jestliže někoho uspokojí, když mě bude urážet, kritizovat či soudit, tak si může posloužit... Je fajn mít svůj vlastní snímek, je to zkušenost do života. Vždycky jsem byl filmový fanoušek a jako takový jsem tohle skutečně ocenil.“
Rozhovor s režisérem Vítem Klusákem si můžete přečíst v příštím čísle!