„Eskáčko je pro mě krok vpřed,“ cení si útočník Lukáš Hapal

Prakticky jistou posilou pro novou sezónu je další syn slavného otce. Po Karlu Kroupovi se v Prostějově zabydluje také Lukáš Hapal, potomek bývalého záložníka a jedenatřicetinásobného reprezentanta Pavla Hapala, současného kouče slovenské jednadvacítky.

* Do prvního zápasu jste nastoupil s kapitánskou páskou a rovnou se zapsal i do listiny střelců. Jak jste se cítil v novém dresu?
„Bylo to hodně náročné. Počasí bylo nepříjemné a oba soupeři kvalitní. Bohužel jsme nevyhráli, byť šancí jsme měli dost. Zápasů nás čeká ještě hodně, důležité je dobře se připravit na nadcházející sezónu.“
* Příležitostí jste měl dost sám, i ten jeden gól asi v kabině nezůstane bez odezvy...
„Taková klasika, bude nějaké zápisné do šatny... (úsměv) Neproměněné šance samozřejmě mrzí, ale snad to přijde v sezóně v pravou chvíli.“
* Máte za sebou v Prostějově první týden. Jaké máte dojmy z nového působiště?
„V kabině se cítím dobře, vypadá to, že se tady schází dobrá parta. Podmínky a zázemí jsou v Prostějově na vysoké úrovni. Z mé strany tedy určitě spokojenost. Doufám, že mi to vyjde a že tady odehraji nadcházející sezónu.“
* Po předchozím působišti v Mohelnici se jedná o stejnou soutěž, považujete to za posun vpřed?
„Zcela určitě. Šel jsem na Hanou s tím, že chci hrát v čele třetiligové tabulky. Podle dosavadních indicií to vypadá, že tady budou dostatečně kvalitní kádr a ambice na to, abychom o čelo Moravskoslezské ligy hráli.“
* Právě s vaším bývalým působištěm svedl váš nový klub pohárový los. Jak vidíte vzájemné šance?
„Určitě se budou hodit nějaké poznatky do kabiny. (úsměv) Doufám, že v prvním kole uspějeme a byl bych moc rád, aby k nám dorazil nějaký atraktivní, nejlépe prvoligový soupeř. Mohelnice teď také hodně obměňuje kádr, pro nás to bude důležitá zkouška před sezónou, abychom věděli, jak na tom doopravdy jsme.“
* V útoku budete asi spolupracovat s Karlem Kroupou, s nímž jste dnes nehrál. Jak vidíte své začlenění do ofenzivy?
„Hrál jsem už na hrotu, z kraje zálohy, z podhrotu, takže si myslím, že jsem hodně flexibilní a dokáži se přizpůsobit různému rozestavení a spoluhráčům tak, aby spolupráce fungovala. Záleží na pokynech trenéra. S Karlem jsem se potkal na tréninku a zatím v pohodě.“
* Nelze se nezeptat, jak jste sledoval nedávné mistrovství jedenadvacítek, na němž vedl váš otec slovenskou reprezentaci?
„Byli jsme přímo v dějišti šampionátu s přítelkyní a samozřejmě jsem taťkovi fandil. Bohužel to nedopadlo podle jeho představ, ale tým hrál opravdu dobře. V tomto cyklu se nehrálo o olympiádu, příště to určitě dopadne lépe.“ (úsměv)