- 30. červen 2017
- 709x
Studenti oktávy A ze všech skříní svých rodičů, sklepů či second handů vytahali šusťáky, elasťáky, džíny a flanelové košile, v nichž oživili módu devadesátých let, na jejichž sklonku se narodili. O tablu třídy, kde maturitu úspěšně složilo sedmadvacet z původně třicítky studentů, si Večerník povídal s Petrem Ohlídalem.
* Jak nápad vznikl?
„Tohle téma se táhne celým naším osmiletým studiem na gymnáziu, už jsme je několikrát použili. Přímo se nám nabízí, vždyť všichni jsme ročníky 1997 či 1998. Podobné kostýmy jsme využili i při našem maturitním vystoupení, které zmapovalo vývoj hudby od Mozarta právě do devadesátých let.“
* Jak se vám sháněly kostýmy?
„To bylo celkem těžké. Zapátrali jsme doma ve sklepě, nebo jsme je sháněli různě po rodině. Tablo jsme potom nafotili v ateliéru u Tomáše Coufala. Při něm jsme se snažili přiblížit výrazům, jaké měli naši rodiče na fotkách z té doby. Dnes je doba trochu jiná, každý se na snímcích usmívá, my jsme při focení byli poněkud zachmuřenější.“
* Už na první dojem působíte jako výborný a pevně semknutý kolektiv. Mám pravdu?
„Určitě ano. Těch společných osm let nás hodně stmelilo, což se určitě nedá říct o každé třídě. První velkou zkouškou pro nás bylo, když se starší třída rozhodla neúčastnit prostějovského Majáles a my jsme to vzali. Tehdy jsme spolu byli teprve dva roky, dá se říci, že jsme chodili do sedmé třídy. Připravili jsme si tenkrát téma pravěk, možná to ještě nebylo úplně nejlepší, nicméně nám to strašně moc dalo. A pak už to byla jízda! Hrdí jsme zejména na vítězství našeho kandidáta na krále Majáles, kdy jsme přišli s nápadem inspirovaným příběhem o 101 dalmatinech.“
Další chyba na Vápenici.