AKTUALIZOVÁNO: KRPÁLEK: TCHÁN MĚ DO TENISU NENUTÍ

Pokud se jakémukoliv českému sportovci podaří vyhrát olympijské hry (letní nebo zimní, to je fuk), okamžitě se stává žijící legendou i lidskou celebritou. Loni na LOH 2016 v Riu de Janeiru tohle dokázal jediný člověk z naší země - Lukáš Krpálek. Jeho zlaté tažení v judu včetně způsobu, jakým ke slavnému triumfu dospěl, vešlo do národní historie. A proto není divu, že ještě necelý rok po téhle nádheře zůstává všem Čechům v živé paměti a oblíbený silák se jednoznačně stal ústřední hvězdou tenisové exhibice v rámci tenisového challengeru mužů UniCredit Czech Open 2017. V Prostějově mu sice sekundovaly jiné megastars sportovních dějin ČR Jan Železný, Aleš Valenta, Miloš Mečíř či Radek Štěpánek, ale právě Krpálek sklízel jednoznačně největší ovace nadšených diváků v hledišti Agrofert Arény. Načež po výsledkové remíze 5:5, převzetí dárků i předání charitativního šeku prostějovské nemocnici odpovídal na otázky nažhavených médií. A byla to velká legrace, tak jako celá exhibiční čtyřhra...

* Jaké si z deblového vystoupení odnášíte dojmy?
„Já jsem hrozně moc rád, že jsem si takovou exhibici mohl vyzkoušet, navíc s tak výbornýma klukama. Tenis po pravdě moc nehraju, do dneška jsem si ho pinknul jen párkrát. Proto doufám, že jsem to nějak moc nekazil, i když chyb tam z mé strany bylo hodně. Chlapi mi to ale určitě odpustí. V každém případě to bylo super a opravdu mě potěšilo hrát před tolika lidma, které to snad bavilo. Mě to teda bavilo rozhodně.“ (smích)

* V jeden moment jste se obětavě vrhl za míčkem na zem jako svého času Boris Becker. Co vás to napadlo?
„Chtěl jsem klukům vynahradit tu spoustu jiných chyb. A výborná atmosféra mě tak vyhecovala, že jsem vůbec nepřemýšlel a skočil. Na ten míček se mi sice dosáhnout nepovedlo, ale kluci i diváci myslím takový zákrok ocenili.“

* A kdo teď vypere tričko hodně ušpiněné od antuky?
„Pračka. (smích) Máme doma kvalitní stroj s oboustranným praním, tak snad nedostanu od manželky vyhubováno.“

* Vaším tchánem je prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Dával vám nějaké rady ohledně toho, jak správně hrát?
„My jsme se o tom po pravdě ani moc nebavili, že budu hrát tuhle exhibici. Na žádné rady tedy nedošlo a šel jsem do toho, dá se říct, z voleje. Nakonec to podle reakcí všech nedopadlo nijak hrozně.“

* Takže vás otec vaší ženy do tenisu nenutí?
„To určitě ne.“ (Poslouchající Aleš Valenta glosuje: „Nutit by Lukáše ani nemohl, to by špatně dopadl. Teda ne Lukáš, ale jeho tchán!“)

* Vnímal jste značné sympatie publika, jež vás svými reakcemi i povzbuzováním pasovalo do role hlavní hvězdy akce?
„Jako největší hvězda jsem se rozhodně necítil, zvlášť ve společnosti takových sportovních legend. Šli jsme si to s klukama prostě užít a mám radost, že si to diváci viditelně užívali taky. Chvílemi to bylo dost slyšet, když se něco povedlo a oni tleskali. Jak říkám, bylo to super a hrozně mě to bavilo. Možná bych řekl: jen víc takových exhibic!“

* Večer před akcí jste se zúčastnil rovněž V.I.P. party. Ta se vám líbila jak?
„Šlo sice o něco úplně jiného než hraní tenisu, ale taky moc příjemného. (směje se) I když platí, co řekl Radek Štěpánek. Nebyla to žádná divočina, spíš jsme jen v klidu poseděli, popovídali si a dobře se pobavili. Spát se potom šlo docela brzo, abychom se na exhibici kvalitně připravili.“ (s úsměvem)

* Co říkáte na prostějovský tenisový areál?
„Je moc hezký, takový útulný v hodně příjemném prostředí. A přitom výborně zařízený po všech stránkách, s možností dokonalé regenerace, s hotelem, perfektním zázemím a různým vyžitím. Je poznat, že Prostějov a tenis zkrátka patří k sobě. Tento sport tady dělají už velice dlouho špičkově na nejvyšší možné úrovni. Vedení zdejšího oddílu v čele s panem Černoškem děkuji za pozvání na turnaj, a jestli někdy v budoucnu přijde podobná šance, velmi rád znovu přijedu.“

* Jak se vůbec cítíte v kůži sportovní hvězdy a společenské celebrity?
„Já to zase tolik neprožívám. (úsměv) Je pravda, že po Riu mě poznává ještě mnohem víc lidí než předtím, častěji chtějí podpis nebo společnou fotku, ale pokud je to v rozumné míře, snažím se vždycky vyhovět. Tahle pozitivní stránka popularity je samozřejmě příjemná a člověk je rád, když cítí ze strany lidí takovou podporu. Pokud se naopak objeví něco negativního, k čemuž naštěstí dochází jen výjimečně, snažím se to vůbec neřešit. Hlavní je dál vést svůj normální život. A to jsou pro mě judo, rodina a kamarádi.“

* Co judistická příprava?
„Všechno směřuju k mistrovství světa na přelomu srpna a září v Maďarsku. Ono se to nezdá, ale dva a půl měsíce uběhnou jako voda a za chvíli je šampionát tady. Jarní bronz z evropského mistrovství pro mě znamenal obrovské povzbuzení i důkaz, že se můžu úspěšně prát s těmi nejlepšími i v nejvyšší váhové kategorii. Na světě ale bude ještě tvrdší konkurence včetně jasného favorita Teddyho Rinera z Francie, proto musím být maximálně nachystaný. A věřím, že pro to dělám všechno. Další získanou medaili bych bral jako ohromný úspěch.“