- 20. červen 2017
- 1058x
Říká se, že je celkem lehké stát se učitelem, ale mnohem těžší je zůstat žákem. Jaromír Schön zná obě tyto polohy více než dobře. Přestože od svých třiadvaceti let učil chemii a v roce 1990 se stal ředitelem školy v Konici, nespokojil se s tím a i nadále se rozvíjel.
Bylo mu devětatřicet let, kdy se naplno vrhl do studia vysokoškolské filozofie a nedal si pokoj ani po padesátce, kdy na pedagogické fakultě začal studovat základy společenských věd. Právě ve společném přemýšlení se studenty o životě, člověku a Bohu se vysokoškolsky vzdělaný chemik našel. „Největší radost je, pokud se vám podaří studenty nějakým způsobem inspirovat a probudit v nich živý zájem o věci, k nimž by se jinak nedostali,“ vyjádřil svůj postoj pětašedesátiletý Jaromír Schön.
* Po sedmadvaceti letech skončíte v roli ředitele školy v Konici. S jakými pocity se vám bude odcházet na letošní prázdniny?
„Konec školního roku je pro pedagogy druhým silvestrem, ve kterém se nejen slaví, ale i bilancuje. Pokud nám tedy školní rok nezakalí v posledních týdnech něco nepříjemného, budu odcházet s pocity mimořádně radostnými. Připojí se k nim však i něco dalšího... Po oněch sedmadvaceti letech ze mě spadne obrovský balvan odpovědnosti. Dávejte si v Prostějově pozor, protože třicátého června se zachvěje země i u vás! “ (smích)
* Dostal jste se někdy za více jak čtvrtstoletí do situace, že jste si zpětně říkal: Tak tentokrát při mně stáli všichni svatí?
„Mnohokrát... Ale mám pozorného a dobrého anděla strážného, doposud mi vždycky dal znovu šanci k nápravě, protože většinu ´šlamastik a trápeníčka´ jsem si vyrobil sám. A že jich bylo, a často zbytečných! Až s odstupem času doceňuji vzkaz antických filozofů: Neujídej srdce.“
* Jak jste vůbec prožil své dětství?
„Narodil jsem se ve Ptení a tam jsem prožil krásné dětství. Jako kluk jsem měl jedinou starost, popadnout mičudu a prchnout z domu na fotbalové hřiště. Zde jsme to s kamarády váleli až do tmy. A s bratránkem jsme vyzkoušeli všechny disciplíny v atletice.“
Další chyba na Vápenici.