„Sezóna v Prostějově mi dala strašně moc,“ pochvaluje si gólman Halouska

Kmenový hráč Brna strávil ročník 2016/2017 na hostování. Na podzim ve Znojmě, v zimní přestávce se přesunul do Prostějova. V posledním týmu soutěže dostal mnohem víc příležitostí, odchytal téměř třináct utkání a za poněkud prostupnou obranou si na vytížení nemohl stěžovat. Čistě z osobního hlediska tak z Prostějova může odjíždět s dobrým pocitem.

* Jak hodnotíte uplynulý půlrok ze svého pohledu? Vlastně jste odchytal téměř maximum, co se dalo?
„Jsem určitě spokojený, dalo mi to strašně moc, protože jsem si zachytal spoustu zápasů. Bohužel jsme jich moc nezvládli. To jediné mě na tomto angažmá mrzí, že nemůžeme teď po sezóně říct: „Zvládli jsme to.“ Ale mně osobně to opravdu dalo hodně. Tréninky byly kvalitní, trenér gólmanů tady vždycky byl, věnoval se nám, tak jsem spokojený. Jenom škoda, že jsme nedotáhli víc zápasů, ani jsme moc nepotěšili fanoušky, lidi z vedení a ty, kteří se točí okolo.“
* Ve většině zápasů jste byl v brance hlavní postavou týmu, hodně jste si zachytal...
„Já jsem to tak bral, že to vůbec nebude lehké. Myslím, že jsem i něco chytil, bohužel něco také ne, ale všechno se asi chytit nedá.“ (úsměv)
* Takže se vracíte do Brna s pocitem, že jste ten půlrok ve druhé lize nepromarnil?
„Já jsem vděčný, že tato příležitost přišla. Jak ze strany Brna, že mi to domluvili, tak od zdejšího vedení, že mě vzali a odchytal jsem skoro všechny zápasy.“
* To poslední utkání bylo už hodně vypuštěné...
„Já bych neřekl přímo vypuštěné. Je to těžké, když je to poslední zápas a víme, že už nic neřeší. Myslím, že jsme se ve druhém poločase snažili, kdybychom dali nějaký gól, tak by nám to pomohlo. Zase jsme klasicky nechytili začátek, kdy jsme hned dostali góly. Mohli jsme jich dostat i víc. Do páté minuty to mohlo být i 3:0.“
* Jaké jsou vaše další fotbalové plány, zůstanete ve Zbrojovce?
„Asi půjdu na přípravu zpátky do Brna, uvidíme, jak se domluvíme. Počítám spíše, že půjdu na podzim zase někam na hostování. Čím víc budu chytat, tím líp pro mě. Pak se můžu za rok vrátit do Brna a zkusit to, uvidíme.“