AKTUALIZOVÁNO: PROSTĚJOV BERU JAKO ZKUŠENOST, KTERÁ MĚ POSUNE DÁL

Dvaačtyřicet utkání, jedno čisté konto, úspěšnost přibližně jednadevadesát a půl procenta. Navíc jedna gólová přihrávka a dvě trestné minuty. Taková čísla po sobě v Prostějově zanechal Pavel Kantor. Brankářská jednička jestřábího hnízda z uplynulého ročníku se po jednoletém působení ve WSM Lize vrací zpět do extraligy. Pětadvacetiletý rodák z jižních Čech se nyní stěhuje o několik set kilometrů severozápadním směrem, když hodlá zabojovat o post jedničky v Litvínově. Večerník v rozhovoru zjišťoval, jak byl na Hané spokojen, zda-li angažmá nevnímá jako krok zpátky či s jakou vizí odchází do týmu loňského mistra...

* Nedávno jste se stal novou posilou Litvínova. Jaká jsou vaše očekávání před comebackem mezi tuzemskou elitu?
„Na návrat do extraligy se moc těším. Už jsem tam pět sezón odehrál a mám na kontě nějaké zápasy, takže až taková novinka to pro mě nebude. Jsem rád, že se to povedlo. Přeci jen je to mediálně sledovanější soutěž, chodí na ni více lidí, hrají tam lepší hráči.“

* Avizoval jste už před rokem, že vaším cílem je právě opětovné působení v nejvyšší soutěži. Takže vše dopadlo podle plánu?
„Ano. Ono vůbec můj odchod do první ligy nastal jen shodou náhod. Měl jsem smlouvu ve Vítkovicích a došlo k jejímu ukončení. Já chtěl za každou cenu někde chytat a ne dlouho čekat na extraligové nabídky, i když nakonec opravdu přišly. To už jsem ale měl podepsáno v Prostějově, kde jsem měl odchytat většinu sezóny. Pozitivní pro mě je, že i sezónu v první lize mohu využít v dalším rozvoji.“

* Takže uplynulou sezónu nevnímáte jako ztracený rok, který vás připravil o souboje mezi nejlepšími?
„To určitě ne! Myslím si, že to byla lepší varianta než v extralize odchytat třeba jen deset zápasů. Tady jsem jich měl nějakých čtyřicet, navíc se nám věnoval pan Odehnal. Takže to nevnímám jako krok zpátky, ale jako zkušenost, která mě může posunout zase dál.“

* Jak se vám v tomto směru spolupracovalo mezi Jestřáby s Kubou Neužilem?
„V pohodě. Kuba je mladý a šikovný gólman, který potřebuje hodně chytat. Většinu sezóny jsem odchytal já, a když tam trenéři dali Kubu, tak to také zvládl. Pokud dostane více prostoru, mohl by být oporou.“

* Asi se shodneme, že sezóna skončila hodně brzo a nepočítali jste, že budete mít tak brzy pauzu...
„S tím jsme samozřejmě nepočítali. Sezóna byla z našeho pohledu strašně nevyrovnaná. Zpočátku dobrá, potom špatná, na konci jsme to zase vytáhli a dostali se do předkola proti Přerovu. Odehráli jsme s ním velice vyrovnanou sérii, kterou rozhodly detaily, ale to je hokej. Před sezónou můžete mít nějaká očekávání, ale všechno nakonec může dopadnout jinak.“

* Výsledková krize byla hodně dlouhá, jak na vás mužstvo během sezóny působilo?
„V Prostějově byli nadstandardní hráči na první ligu, bohužel vše špatné vězelo v nevyrovnanosti našich výkonů. Mohli jsme hrát fantasticky a porazit prakticky každého, což jsme také dokázali, ale pak také s každým prohrát, což by se těm lepším týmům stávat nemělo. Bohužel to pak taky tak dopadlo.“

* Bylo to věcí psychiky?
„Těžko říct. Vystřídali se tu tři trenéři, to určitě není dobrá známka. Logicky měli odlišné praktiky i přístup, každý z nich po nás chtěl něco jiného. Nejsem ale kompetentní, abych hodnotil, čím to bylo a proč to tak dopadlo. Snažili jsme se plnit, co po nás trenéři chtěli, a nějaké hodnocení bych nechal na někom jiném...“

* To je pravda, mě spíše zajímal váš subjektivní dojem, máte za sebou totiž spoustu hokejových sezón a už jste něco zažil.
„Nejsem stoprocentně schopen říct, čím to bylo, ale psychika také určitě hrála nějakou roli. Pokud prohrajete čtyři, pět nebo i šest utkání za sebou, tak si přestanete věřit a jde to od desíti k pěti.“

* Je pravdou, že se také očekávaly mnohem větší domácí návštěvy. Jak na vás zapůsobili místní fanoušci?
„Faktem je, že jsem byl zvyklý na extraligu, kde když přijdou tři tisíce, tak je to strašně málo. Ale první liga je v tomto úplně něco jiného a třeba na zápasech play-off proti Přerovu byla parádní atmosféra, až mi běhal mráz po zádech. Hodně záleží na soupeři, jestli jde o derby nebo někoho jinak atraktivního. To logicky přijde víc lidí než na Most nebo Kadaň. Rozdíl mezi první ligou a extraligou je v návštěvnosti markantní.“

* Takže se nyní opět těšíte na plné haly?
„Přesně tak. Když přijedete třeba na Kometu, kde je každý zápas vyprodáno, nebo do Pardubic, kde také chodí spousta diváků, nebo na Spartu, kde je hodně velká aréna, tak je to úplně něco jiného.“

* Jak tedy budete vzpomínat na nyní již skončené prostějovské angažmá?
„Nemůžu říct nic špatného. Zázemí je na extraligové úrovni, o hráče je skvěle postaráno. Všechno bylo v pořádku, i co se týče finančního zajištění.“

* Jak se vám líbil Prostějov mimo hokejový stadion?
„Já jsem bydlel v Olomouci a dojížděl jsem s pár klukama, co tam taky bydleli, takže Prostějov nemůžu moc hodnotit. Dojížděl jsem s Lukášem Luňákem, Matoušem Venkrbcem, Kubou Šlahařem a střídali jsme se, kdo pojede. Stačil jsem tak spíše poznat Olomouc a v Prostějově jsem prakticky znal jen zimní stadion...“

* Nepřišlo vám to trochu málo, nelákalo vás víc poznat město, za které chytáte?
„Nějak ani ne.... V Olomouci bylo větší vyžití a víc možností trávit volný čas. Třeba tím, že jsme byli zvyklí chodit do oblíbených restaurací. Takže jsem neměl větší potřebu se v Prostějově zdržovat.“

* Máte za sebou více než sto třicet startů v extralize a necelou padesátku v první lize. Spatřoval jste velký rozdíl v kvalitě útočníků?
„To se tak nedá říct, markantní rozdíl jsem neviděl. Možná to bylo i tím, že rovněž v první lize hraje spousta kvalitních útočníků, kteří ještě nedávno hráli extraligu, třeba Petr Tenkrát nebo Petr Ton, takže proti nám stáli dobří hráči. Nějaký rozdíl tam samozřejmě byl, ale ne až tak výrazný.“

* Jaká by měla být vaše pozice na severozápadě Čech?
„V tuto chvíli těžko říct. Hodně jsem komunikoval se Zdeňkem Orctem, který je tam trenérem gólmanů, a měl bych se o pozici jedničky utkat s Michalem Petráskem. Zatím není nic rozhodnuto. Uvidíme, jak to komu půjde a jak se rozhodnou trenéři, budou se určitě snažit vybrat to nejlepší, co půjde.“

* Jaký je váš program na nejbližší období?
„Nedávno jsem v Litvínově začal letní přípravu, když hned po podpisu smlouvy jsem nastoupil do tréninku. Ještě mě čekají zhruba dva měsíce včetně soustředění na Kypru, v Řecku. Příprava je tak ještě dlouhá a od června budeme moci jít na led. To je hodně super, nebudeme muset jen běhat nebo posilovat. V červenci pak ještě máme čtrnáct dní dovolené, kdy si člověk stihne trochu odpočinout. Pak už se půjde zostra na led a přijdou na řadu zápasy, právě na tu část se hokejisté nejvíce těší.“

* Podařilo se vám dostatečně zregenerovat, odpočinout si a na chvíli vypustit hokej z hlavy?
„Vzhledem k tomu, že jsme bohužel brzy skončili s Prostějovem, tak jsem byl asi po deseti letech poprvé na lyžích. Pak jsme se ještě s přítelkyní vydali do Emirátů a prošli si třeba Dubaj, takže volno po sezóně bylo opravdu dost dlouhé a snažili jsme se jej aktivně využít. Dobře jsem si odpočinul a už jsem se i docela těšil, až mi začnou tréninky, protože člověk je přeci jen celý život zvyklý stále něco dělat a po dvou měsících nicnedělání jsem se těšil na aktivní pohyb.“ (úsměv)

* Jak reagovala vaše přítelkyně, když jste jí oznámil, že se opět musíte stěhovat, navíc tak daleko?
„Vyhovovalo by nám, kdyby to bylo trošku blíž, ale my jako hokejisté jsme na to trošku zvyklí. Už jsme nějaké stěhování zažili.“

* Budete v Litvínově bydlet?
„Před třemi týdny jsem tam byl poprvé a hned jsem našel byt, takže teď bych se měl stěhovat. Zvládl jsem to poměrně rychle.“

* Jaký by měl být ročník 2017/2018 z vašeho pohledu?
„Před každou sezónou si říkám, že bych chtěl být lepším hráčem. (směje se) A chtěl bych také, aby se týmu dařilo, abych mohl odvádět dobrou práci. Takže hrát někde v první polovině tabulky než někde na konci, od toho se bude vše odvíjet. Přál bych si, aby se nám pak podařilo uhrát i nějaký výsledek v play-off. Je to ale těžké. Člověk má před sezónou nějaká očekávání, ale pak vše může dopadnout jinak. Doufám ale, že to bude pohodová sezóna s nějakým tím úspěchem.“ (úsměv)