- 2. červen 2017
- 1020x
Sám sebe by za krále Majáles nezvolil. Nicméně z vítězství má i kvůli svým spolužákům velkou radost. Prostějovští studenti v Jiřím Smolkovi získali krále, který vyniká zejména skromností a rozvážností. To jsou pro monarchu velmi dobré vlastnosti, z nichž mohou těžit i jeho poddaní. Sedmnáctiletý student Gymnázia Jiřího Wolkera, který se na proslulé akci Majáles představil v roli Alberta Einsteina, přitom může srovnávat.
Nejenže se aktivně zúčastnil již tří ročníků svátku všech studentů, kromě toho se na Hanou před pěti lety přestěhoval ze Slovácka, kde také zažil leccos. Jak právě on vidí Prostějov, co mu v něm chybí, co by rád změnil a jaký má coby představitel Alberta Einsteina vztah k fyzice? O tom všem i řadě dalších věcí jsme si povídali v rámci našeho pravidelného rozhovoru.
* Do Večerníku jste dorazil za řídítky legendárního pionýra. Jak jste se právě k této motorce dostal?
„Tento skvělý stroj mi sehnal táta. Na moc peněz ho ani nepřišel. (úsměv) Staré motorky mě moc baví, přivedl mě k tomu děda v době, kdy mi bylo zhruba deset let. On měl všechny možné od pionýrů přes stopětadvacítky, stopětasedmdesátky, dvěstěpadesátky, třiapadesátky, péráky či kývačky. Dokonce vlastnil i pětistovku OHC, což byl takový klenot mezi staršími Jawami.“
* Předpokládám, že tatínek na tom byl obdobně...
„Ano, navíc motorky i opravoval. Právě on mě už v deseti letech poprvé na motorce svezl. To se mi strašně líbilo. Už na druhý den jsem si řekl, že chci jet znovu a sám. Tak jsem si vytáhl pionýra před barák a sjel na silnici. Jak jsem byl ještě malý a nedosáhl na stupačky, tak jsem to položil. Ještěže mi tam nezůstala noha. Samozřejmě že jsem dostal vynadáno, ale od ježdění mě to rozhodně neodradilo.“
* Bezprostředně po své korunovaci na krále Majáles jste se svěřil, že o své kandidatuře jste se dozvěděl teprve nedávno. Jak k tomu tedy došlo?
„Třída, za kterou jsem kandidoval, teprve den před Majáles vymyslela, že jako kandidáta budou mít Einsteina. Jenže už nenašli nikoho, kdo by se s nimi zvládl naučit choreografii jejich vystoupení. Proto oslovili mě, protože věděli, že rád tančím i ve svém volném čase.“
* Jsem již poučen, že nápad na Majáles v rámci Gymnázia Jiřího Wolkera vychází vždy ze školní akademie. Bylo tomu tak i tentokrát?
„Ano, jenom s tím rozdílem, že letos byla na akademii o něco menší účast než obvykle. Tohle vystoupení bylo ze všech s přehledem nejlepší. Jednalo se o scénku, která přešla v tanec a vystihovala konflikt mezi šprty a rebely, který je v každé třídě. Celé to bylo promyšlené a mělo to úroveň.“
* Jsem již poučen, že nápad na Majáles v rámci Gymnázia Jiřího Wolkera vychází vždy ze školní akademie. Bylo tomu tak i tentokrát?
„Ano, jenom s tím rozdílem, že letos byla na akademii o něco menší účast než obvykle. Tohle vystoupení bylo ze všech s přehledem nejlepší. Jednalo se o scénku, která přešla v tanec a vystihovala konflikt mezi šprty a rebely, který je v každé třídě. Celé to bylo promyšlené a mělo to úroveň.“
* Do které z těchto dvou skupin byste se zařadil vy osobně?
„Myslím, že jsem spíš rebel.,.“ (smích)
* Proč si myslíte, že spolužáci jako kandidáta na krále vybrali právě vás?
„S touto třídou se znám už od ´lyžáku´. Vědí, že nějaký čas tancuji, tak si mysleli, že bych se to mohl doučit. U nich už byla většina třídy zapojená, neměli z čeho brát. Navíc se jim hodil někdo, kdo by vyčníval. A to jsem se svými zhruba dvěma metry splňoval.“
* Jak se takový čahoun dostane k tanci?
„V dětství jsem navštěvoval folklórní kroužek na jižní Moravě, odkud pocházím. Hrálo se v něm na cimbál, my jsme k tomu tančili a zpívali. Hodně jsme díky tomu i cestovali, byla to krásná léta, na která moc rád vzpomínám. K tanci jsem se vrátil až předloni v rámci tanečních. Chytlo mě to tak, že jsem šel do pokračování, další rok si to zopakoval. Kamarád tančil v ´zušce´ a přizval mě, jestli by mě to nebavilo. Začal jsem tedy tančit i tam.“
* Dokážu si představit, že když tančíte s nějakou průměrně vysokou dívkou, tak se u toho musíte docela hrbit. Jak vysoká je vaše taneční partnerka?
„Měří metr osmdesát. Na svoji výšku slýchávám celkem často narážky mimo jiné i od své taneční vedoucí z prostějovské ZUŠ. Faktem je, že ze začátku jsem měl potíže se rozhýbat, udržet celé tělo v klidu a nehrbit se. Pracoval jsem na tom, neříkám, že je vše podle mých představ, ale údajně dělám pokroky.“
* Na Majáles jste byl za Alberta Einsteina. Utkvěl vám v paměti nějaký jeho citát?
„Znám jeden, který se mi moc líbí. Zní takto: Každý je génius, ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná. S tímto pohledem na věc se plně ztotožňuji. Ani já nejsem všeobecně zaměřený člověk, nicméně mám určité oblasti, ve kterých do jisté míry vynikám.“
* Například?
„Hodně mě baví historie a jazyky. Mám několik kamarádů z Anglie, Spojených států amerických a Německa. Seznámili jsme se díky počítačovým hrám, načež jsme si začali volat po internetu. Je to fajn, máme společný smysl pro humor a navíc si tímto způsobem procvičím angličtinu i němčinu.“
* V čem je naopak vaše slabina?
„Tak nemám zrovna v lásce exaktní vědy jako třeba fyziku a chemii.“
* To je u člověka, který vystupoval v roli nejslavnějšího světového fyzika, poměrně kuriózní přiznání... Jaký byl vlastně Majáles z vašeho pohledu?
„Zúčastnil jsem se ho už loni i předloni. Přesto mě letos překvapilo, kolik lidí se do něj zapojilo a jak dobré to bylo. V předchozích dvou případech jsem šel v průvodu jako řadová maska. Teprve coby kandidát na krále jsem Majáles prožíval naplno. Letos byly opět nádherné masky, mně osobně se nejvíce líbily ty ze Školy designu a módy s jejich Harry Potterem. Celkem vtipný byl stranický sjezd v podání CMG, zajímaví byli také otroci a otrokáři z ´reálky´, kteří vznikli na motivy seriálu Hra o trůny.“
* Gymnázium Jiřího Wolkera získalo titul pro krále Majáles již potřetí za sebou. Na tomto místě je třeba říci, že jej vybírá porota složená ze zaměstnanců městské knihovny. Přesto se zeptám: Nemyslíte, že vaše škola vyhrává až příliš často?
„Musím se přiznat, že letos jsem to opravdu nečekal. Myslím, že vítězství naší školy bylo určitě zasloužené před dvěma lety, kdy jsme představili mořský svět s kandidátem Jackem Sparrowem. To bylo skutečně nádherné. Loni zvítězila Cruella, což nemůžu úplně porovnat s ostatními, protože jsem neviděl vystoupení všech kandidátů na krále. Letos jsem si ovšem naším vítězstvím nebyl vůbec jistý. Jak už jsem říkal, mně osobně se třeba hrozně líbil Harry Potter a myslel jsem si, že právě ´oděvka´ letos získá i korunu. Radost z vítězství mám ale samozřejmě velkou, nicméně musím uznat, že to pro mě bylo skutečně překvapení.“
* Přistěhoval jste se ze Slovácka. Jak vůbec vnímáte Prostějov?
„Přijde mi jako velice pěkné a pohodové město. Jako řidič oceňuji nové rondely, díky nimž nemusím čekat na křižovatkách. Také si myslím, že máme krásné náměstí, které bylo nedávno hezky opravené.“
* Co byste v něm rád změnil?
„Mrzí mě, že v Prostějově není více prostorů, kdy by se mohly tančit klasické tance. Možná mám trochu staromódní pohled na svět, ale přijde mi, že když se mladí dneska chtějí bavit, tak se jdou spíše opít než tancovat. Lidé, kteří si chtějí zatancovat klasickým způsobem, u nás příliš možností nemají. Mě osobně to mrzí, jelikož nejsem právě vyznavačem hip hopové muziky či dýdžejů.“
* Nezkusíte něco udělat pro to, aby se to změnilo?
„Však se už snažíme. Se Základní uměleckou školou máme domluvenou akci v kavárně Prostor ve Špalíčku. Spolužák přišel s nápadem pořádat zde tematické taneční večery, kde se lidé budou moci tanec naučit. Přitom oděv i styl večera by měly vycházet z daného tématu. Jako první chceme udělat večer v latinskoamerickém stylu. Dále by mohl následovat swing, rock and roll a další. Bude to trošku ve stylu Star dance, jen to nechceme brát tak vážně. Jde nám hlavně o to zjistit, jestli to lidi bude bavit a zda má cenu v tom i nadále pokračovat.“
* Jak jste již zmínil, na Prostějovsko jste se přestěhoval. V čem pro vás osobně byla největší změna?
„Na Slovácku jsem trávil většinu času na vesnici. Každý kolem mě byl strýc nebo teta, všude jsem byl tak trošku doma. Poté, co jsem se přestěhoval do Čelechovic, jsem i kvůli škole byl více času ve městě. Tady už to nebylo tak osobní, potkával jsem se hlavně s kamarády. Stěhování pro mě to tedy znamenalo hlavně přechod z vesnice do města.“ (úsměv)
* Kde se cítíte líp?
„Přestože ve městě je poměrně dost možností, jak v něm trávit volný čas, díky klidu se mně osobně spíše líbí na vesnici.“
* Vidíte nějaký rozdíl mezi Hanou a Slováckem?
„Je tu chladněji. (úsměv) Jinak je tu kolem taková ta hanácká placka, na což jsem nebyl úplně zvyklý. Příroda je hodně podobná. Každopádně na Slovácku jsem vyrůstal ve vinařském kraji, takže práce kolem vinohradu byla nedílnou součástí mého života. To už tady není.“
* Neměl jste problém se svým nářečím?
„Dříve se na mě cizí lidé i spolužáci docela otáčeli, když jsem mluvil se slováckým dialektem, který byl pro mě přirozený. Zpočátku mi dělalo problém zvyknout si na hanácké protahování. Ale už jsem myslím zapadl. Když jedu na Slovácko na návštěvu, tak jsem schopný opět mluvit jejich nářečím. Stále si ho pamatuji, ale pod vlivem okolí ho už tady nepoužívám.“
* Příští rok vás čeká maturita. Co budete dělat po ní?
„Po pravdě řečeno tak ještě nevím. Určitě bych chtěl studovat někde v zahraničí, obor ale zatím nevím. Doufám, že na ´to pravé´ ještě přijdu.“
Další chyba na Vápenici.