AKTUALIZOVÁNO: Ladislav Okleštěk: NETUŠIL JSEM, ŽE BUDU I HEJTMANEM

Ladislav Okleštěk je lidem z Prostějovska známý především jako starosta Výšovic, kde působil dlouhých dvacet let. Po vstupu do hnutí ANO 2011 se jeho politická kariéra rozjela celostátním směrem. Před necelými čtyřmi roky byl zvolen poslancem Parlamentu Poslanecké sněmovny ČR. Svoji funkci neopustil ani poté, co ve funkci hejtmana Olomouckého kraje nahradil Oto Koštu. „Jsem zvyklý na více práce.

Dříve jsem při starostování podnikal, dnes jsem zároveň hejtman a poslanec,“ pousmál se šestapadesátiletý Ladislav Okleštěk v rozhovoru, pro který ve svém hustě popsaném diáři velmi složitě hledal čas. Navzdory nepříjemnému nachlazení však nakonec dodržel to, co slíbil. Díky tomu vám můžeme přinést zpověď muže, který očividně „musí pořád něco dělat.“

* Nedávno jste jako novopečený hejtman rozjel projekt „Hejtuj hejtmana“, ve kterém vyzýváte lidi, aby se na vás obraceli s kritickými názory. Na co lidé nejčastěji upozorňují?
„Množství ´hejtů´ mě opravdu překvapilo. (úsměv) Těší mě, že píšou i občané, kteří se moc o politiku nezajímají, nechodí k volbám, ale možnost napsat přímo hejtmanovi je zaujala. Tematicky je to různorodé od obecné kritiky politiky a politiků přes názory na mou osobu až po různé problémy, které se týkají jejich obce nebo i soukromých záležitosti. Sice je já ani krajský úřad neumíme vyřešit, ale snažím se připomínky posunout k lidem a institucím, které jim mohou skutečně pomoci. Kromě množství ´hejtů´ mě potěšilo, že chodí i pozitivní vzkazy.“
* Jaký „hejt“ byste si poslal vy sám?
„Napsal bych asi toto: Politici a úředníci, nebojte se opustit své kanceláře a pojďte mezi lidi! Což je ostatně heslo, které razím od prvního dne, kdy jsem byl zvolen hejtmanem, a snažím se jít příkladem.“
* Dvě desítky let jste působil jako starosta Výšovic. Co se za tu dobu povedlo?
„Myslím, že se podařila celá řada důležitých věcí. Jen namátkou - zajistili jsme plynofikaci celé obce, zrekonstruovali jsme část zámku, kde jsme zřídili zubní ordinaci, ordinaci praktického lékaře, kanceláře obecního úřadu a hlavně speciální školu pro hendikepované děti. Dále jsme v zámku vybudovali osmadvacet bezbariérových bytů, balneo provoz, rehabilitaci a společenský sál. Nemohu zapomenout ani na novou knihovnu, podařilo se nám vybudovat hloubkovou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, proběhla kompletní rekonstrukce chodníků, postavili jsme nové místní komunikace, s farní radou jsme se podíleli na opravě střechy kostela, věže a věžních hodin...“ 
* V čem naopak zůstal dluh do budoucnosti?
„Nestihli jsme dokončit úpravu veřejné zeleně a rozvinout spolkový život. V těchto oblastech však úspěšně pokračuje současné vedení obce.“
* Dlouhodobě jste se zasazoval o rekonstrukci silnice, která byla ve špatném stavu. Jaký to byl pocit, když se vše konečně povedlo?
„Komunikace v obci připomínala tankodrom, museli jsme ale s její opravou čekat na vybudování zmíněné kanalizace. Trvalo to dlouho a všechny nás to trápilo. Když jsme stříhali pásku, byl to skvělý pocit úlevy pro celou obec.“
* Někteří občané Výšovic upozornili, že za vašeho působení se toho v obci mnoho nedělo a že uvadal společenský život. Co byste na to řekl?
„Nikdy nevyhovíte všem... Za mého starostování se v obci celoročně konaly kulturní i společenské akce. V současné době je nabídka ještě bohatší, což s povděkem sleduji a současnému vedení Výšovic za to patří poděkování. Možná je tato skutečnost dána i tím, že máme dobudovanou infrastrukturu, takže zbývá víc času a peněz na organizaci volnočasových aktivit...“
* Kromě úřadu jste podnikal v oblasti dopravy a do roku 2012 spoluvlastnil solární elektrárnu. Jak se vám dařilo propojit podnikání s vykonáváním veřejné funkce?
„Dnes si říkám, že to byla dobrá příprava na mou současnou situaci, kdy jsem hejtmanem a zároveň poslancem. Musel jsem prostě pracovat od rána do večera, často i o víkendech. Obec přitom byla vždy na prvním místě. Na vesnici si všichni navzájem vidí do talíře. Kdybych podnikal na úkor práce pro obec, lidi by mi to dali pěkně sežrat. Natož pak opozice.“ (pousměje se)
* Hodně se probíral fakt, že po změně územního plánu byly pozemky vašich rodičů převedeny na stavební pozemky s přednostním právem prodeje a následné výstavby. To mělo dalším majitelům zkomplikovat prodej jejich pozemků coby stavebních parcel...
„Všechna rozhodnutí ve vztahu k územnímu plánu byla řádně projednávána na zasedání zastupitelstva obce a při veřejných projednáváních. Ke změně územního plánu by nemuselo dojít, kdyby nezazněl požadavek majitele většiny pozemků určených k zástavbě na jejich převod k využití pro zemědělské účely. Zmíněné přednostní právo prodeje v žádném územním plánu není a nikdy nebylo.“
* V roce 2012 ještě jako starosta Výšovic jste vstoupil do hnutí ANO 2011. Co vás k tomuto kroku vedlo?
„Už jsem nedokázal pasivně sledovat, jak naše životy řídí politici napojení na firmy, které chtějí na státu parazitovat. Po listopadu 1989 jsem čekal, že se podaří vybudovat svobodnou společnost, ve které se nám bude dobře žít a rychle se přiblížíme Západu. Ale nějak se to zvrtlo... ANO 2011 přišlo s receptem, jak změnit zavedený systém tradičních politických stran, ve kterém myslela většina politiků jen na svá koryta!“
* Jaká je podle vás největší přednost vašeho předsedy Andreje Babiše?
„Má tah na branku. Když je přesvědčený, že má dobrý nápad, který bude pro občany přínosný, tak se ho snaží prosadit, i pokud mu v cestě stojí opozice, často i koaliční partneři a ještě častěji různé nesmyslné předpisy a zákony přijaté předchozími vládami.“
* Jaká je naopak jeho největší slabina?
„Chcete, abych pomlouval přes média svého šéfa? (smích) To není můj styl. Když s někým nesouhlasím, řeknu mu to do očí. Andrej Babiš nemá problém kritiku přijmout a poučit se z ní. O tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži při našich společných jednáních.“
* Můžete tedy alespoň prozradit, v čem jste s ním nesouhlasil, a už jste mu to řekl?
„Často se nám v médiích vrací jeho prohlášení, že parlament je žvanírna. Řekl to správně, ale měl to lépe vysvětlit: Podívejte se do jiných zemí, třeba do Velké Británie, tam se občas hádají opravdu drsně, ale o konkrétních věcech. U nás jsou někteří opoziční poslanci schopni předčítat třeba telefonní seznam, aby demokraticky zablokovali diskusi nebo do nekonečna oddalovali hlasování...“
* Jak jste vnímal rozkol v prostějovské organizaci ANO 2011, ze které vystoupila podstatná část tehdejších členů?
„Předně zmíním, že se nejednalo o podstatnou část, ale byla to zhruba třetina tehdejších členů hnutí v Prostějově. Byl to nějaký vývoj, kdy nedocházelo mezi lidmi k názorové shodě, a odcházející členové měli jiný pohled na práci pro město. S odstupem času mohu říct, že tento krok prostějovské organizaci prospěl a naše členy stmelil. Navíc přišli noví lidé, kteří původně kvůli těmto kontroverzním osobám do hnutí vstoupit nechtěli.“
* Ve funkci jste nahradil lídra kandidátky ve volbách, kterým byl Oto Košta. Proč musel váš předchůdce odejít tak brzy po volbách?
„To asi nejde přesně popsat, aniž by to člověk nezažil... Na chodbách krajského úřadu zavládlo po volbách ticho i bezvládí, pan Košta byl zavřený ve své pracovně a s nikým nekomunikoval. Byl v politice nováčkem, takže jsme mu nabízeli pomoc a podporu, ale on chtěl vládnout sám a jeho oblíbená odpověď na naše dotazy nebo připomínky zněla doslova takto: ´Nikdo mně tady do toho nebude pindat.´ Rozhodli jsme se ukončit to dříve, než by bylo pozdě.“
* Samotný Andrej Babiš Koštu před volbami velebil jako „světovou kapacitu, lékaře, manažera a nositele Kříže svatého Václava, který umí řešit vážnější problémy, než mají politici“. Jak si vysvětlujete, že během několika týdnů na něj tak dramaticky změnil názor?
„U nás na vesnici se říká: ´Koňovi do hlavy nevidíš...´ Vážím si pana Košty jako lékaře, ale vedení úřadu bylo nad jeho možnosti.“
* Bezprostředně po nástupu do funkce jste mluvil o potřebné restrukturalizaci krajského úřadu. Co jste tím konkrétně myslel?
„Hejtman Jiří Rozbořil změnil strukturu úřadu tak, aby mohl vše řídit v podstatě sám. A jak to dopadlo... Já takové mocenské ambice nemám, proto jsme vytvořili tým kvalitních radních a náměstků hejtmana, kteří budou za své resorty skutečně odpovědní, a ne jen na papíře.“
* Jakým způsobem tedy chcete kraj řídit?
„Zásadní je transparentnost a komunikace. Nebudeme rozhodovat za zavřenými dveřmi kanceláří krajského úřadu, ale vždy se budeme radit s odborníky a s lidmi z regionů, kteří se v konkrétní problematice mnohdy orientují lépe než politici.“
* Jaké je vaše oblíbené místo v Olomouckém kraji?
„Návštěvám ukazuji naše perly, jako jsou Helfštýn, Bouzov, Úsov, Velké Losiny, Dlouhé Stráně, Praděd... Ale když jsem sám, tak jsem nejraději v přírodě. Krásných míst máme v kraji opravdu hodně.“
* Kam byste v regionu vyrazil na dovolenou? Co byste chtěl vidět a dosud jste neměl možnost?
„Olomoucký kraj jsem procestoval křížem krážem a mnohokrát, takže bych asi nenašel místo, které jsem ještě nepoznal. Miluji půvabnou krajinu Hané i ryzí přírodu Jeseníků, naše hrady a zámky, ale i Bohem zapomenuté oblasti kolem Javorníku, Žulové, Starého Města. Všude tam máme velkou příležitost pro rozvoj cestovního ruchu, protože tato krásná místa ještě neobjevili nejen Němci a Holanďané, kteří rádi jezdí po Česku tábořit do kempů, ale ani Pražané...“
* K tomu je třeba mít dobrou infrastrukturu. Kde jsou v kraji aktuálně nejhorší silnice?
„Myslíte, kde jsem si naposledy skoro zničil auto? (smích) Když budeme mluvit o silnicích druhých a třetích tříd, které má na starost kraj, tak zhruba polovina z nich je ve velmi špatném a často až v havarijním stavu! V této oblasti máme z minulosti velký dluh. Proto nemůžu jmenovat jedinou silnici, my se musíme pustit do oprav komunikací v celém kraji.“
* A co potřebuje krajské zdravotnictví?
„Kvůli politice předchozích krajských vlád dnes úřad nevlastní žádné nemocnice. Když firmu - a třeba i nemocnici - vlastní místo kraje nebo státu soukromník, většinou nabízí lepší služby než erár. Jde jen o to, aby privátní vlastníci cítili svou zodpovědnost a nerušili oddělení, která jim tolik nevynáší. Musíme s nimi komunikovat a mít nastavena jasná pravidla.“
* Jak je to v současnosti s vaším poslaneckým mandátem? Budete zvládat funkci poslance i hejtmana?
„Základem je dobře si rozvrhnout čas. Pracuji šestnáct hodin denně, ale na to jsem zvyklý. (úsměv) Dříve jsem při starostování podnikal, dnes jsem zároveň hejtman a poslanec. Je fakt, že kdybych seděl pořád v Olomouci, asi naťukám víc písmenek do počítače, ale já pracuji pro kraj i v Praze. Tam místo počítačové klávesnice ťukám na správné dveře, kde sedí lidé, kteří mohou kraji pomoci. Například v případě urychlení výstavby dálnice D1, přičemž takových záležitostí je mnohem víc.“
* Co si myslíte, že se za necelé čtyři roky, co budete stát v čele hejtmanství, nepodaří změnit, přestože byste to uvítal?
„Jako že bych se vzdával dopředu? Já věřím, že náš volební program za čtyři roky splníme a co nepůjde stihnout, tak aspoň rozjedeme. Jen si nejsem jistý, jestli celou dobu vydržím alespoň trošku dbát o životosprávu. Když jsem nastoupil na hejtmanství, dal jsem si závazek, že udělám něco se svou váhou, což se mi zatím jakžtakž daří. Ale když máte schůzky a jednání od rána do večera bez přestávek na jídlo, je těžké životosprávu dodržovat. Navíc všude musím jezdit autem, abych stíhal program… Ale i přesto jsem si slíbil, že budu v kondici, ať mám na ten volební program dost sil.“
* Dosud žádnému hejtmanovi Olomouckého kraje se nepodařilo jeho post obhájit i v následujícím čtyřletém funkčním období. Věříte tomu, že byste mohlo být první?
„Nestojím o funkce, vždyť ještě docela nedávno jsem vůbec netušil, že vůbec budu hejtmanem... Do krajských voleb jsem šel s tím, že kraji nabídnu své zkušenosti ať už z doby starostování, nebo z parlamentu. Myslím, že stejné to bude i za čtyři roky, ať už budu hejtman, zastupitel, nebo občan, budu mít na srdci Olomoucký kraj. Mám baťovskou vizi udělat z našeho kraje region, který bude fungovat. Udělám pro to, co bude v mých silách, a pak musí rozhodnout občané, jestli mám pokračovat nebo za mě převezme kormidlo někdo jiný.“
* V případě, že z politiky jednou odejdete, co budete dělat? Co vám bude nejvíce chybět a na co se naopak budete těšit?
„Každý svého štěstí strůjcem. Nemám ve zvyku si stěžovat, že kvůli politice mám méně času na rodinu a skoro žádný na koníčky, vždyť jsem se tak rozhodl sám. Baví mě práce pro společnost, když vidím, že můžu posunout nebo vyřešit nějaký problém a někomu to pomůže. A až mě jednou lidé nezvolí nebo až nebudu kandidovat, tak budu určitě zase pracovat. Nemám strach, že bych se nudil, to ani neumím. Já musím pořád něco dělat.“ (úsměv)