Matěj Hýbl: „Měl jsem velkou chuť hrát“

Po jisté době se opět postavil na místo levého beka. Matěj Hýbl chvíli léčil potíže s achilovkou, ale sobotní zápas proti soupeři zvučného jména si náležitě vychutnal. Stejně jako všichni jeho spoluhráči i on podal týmový výkon, kterému chyběl pouze příznivější výsledek.

* Proti Českým Budějovicím jste se vrátil do základní sestavy. Jaký byl vlastně důvod vaší absence?
„Zpočátku jsem nehrál, protože dostávali šanci jiní hráči, pak jsem byl zraněný, měl jsem problémy s achilovkou. Minulý zápas už jsem byl na lavičce, ale ještě to nebylo stoprocentní. Teď mě trenér postavil od začátku, tak jsem rád. Na zápas jsem se těšil, měl jsem strašnou chuť hrát. Škoda, že utkání vyústilo opět do špatného konce.“
* Co bylo tomu příčinou?
„Myslím, že jsme začali dobře. Budějovice sice kontrolovaly hru, ale my jsme chodili dobře do brejků a v podstatě jsme jim nic nedovolili. Pak přijde taková naše hloupá chyba, jako každý zápas... Dostali jsme gól z penalty, když jsme si nepohlídali brejk, a pak už přišly další dva góly na začátku poločasu. O přestávce jsme si říkali, že si to pohlídáme, budeme hrát jako za stavu nula nula, ale prostě to nevyšlo.“
* Hráli jste vpředu s trochu improvizovanou sestavou, přesto herní projev šlo hodnotit kladně...
„Spoléhali jsme na Honzu Hladíka, který dokáže udržet balóny, je to kvalitní útočník. Pod ním hrál Sečkář, taky útočně laděný hráč, který rovněž předvedl dobrý výkon. Vpředu jsme to docela zvládli, škoda, že jsme se neprosadili gólově, což nás trápí vlastně celou sezónu.“
* Očekávali jste od Budějovic něco víc, když jde o bývalý prvoligový tým?
„Souhlasím, očekával jsem od nich víc, ale vzhledem k postavení v tabulce už asi soupeř nemá tu pravou motivaci.“
* Pocítili jste po změnách uplynulého týdne nějaký jiný přístup?
„Jenom se vyměnila pozice trenéra, ale jinak je směr pořád stejný, pro nás hráče se vlastně nic zásadního nezměnilo.“
* Výkony venku jsou obvykle špatné, ale doma se snažíte alespoň divákům něco předvést...
„Z tohoto pohledu byl právě zápas v Pardubicích odstrašující příklad. Pokud venku inkasujeme první gól, po němž nikdo z nás přesně neví, co se stane. Najednou je to 4:0, 5:0...“