„Naskočil jsem do tragického zápasu,“ posteskl si navrátilec Martin Sus

2. květen 2017

647x

Téměř čtvrt roku se neobjevil na hřišti. Naposledy jej v sobotu 4. února odnášeli ze hřiště na nosítkách z přípravného utkání ve slovenské Skalici, odkud putoval do brněnské nemocnice s pochroumanými žebry. I když poněkud předčasně, stal se pro trenéry jedinou možnou alternativou na vyztužení obrany po pětigólovém přídělu v prvním poločase.

* Ještě nedávno bylo ve hře kontrolní vyšetření, jak jste vůbec tréninkově připraven?
„Trénovat se už snažím víc, o to ani tak nejde, přesto ale nemohu říci, že bych se cítil stoprocentně fit. S trenérem jsem se domlouval na účasti aspoň ve třech utkáních do konce sezóny. Počítal jsem s tím, že bych mohl do zápasu zasáhnout už v Pardubicích, nakonec z toho byl skoro celý poločas. To jsem nečekal. Moje fyzická kondice není v současné době ještě ani na jeden poločas plné zátěže, takže jsem možná trochu pletl nohama. Jsem ale rád, že jsem se už dostal na hřiště, nicméně do tragického zápasu...“
* To teď nechme stranou, soustřeďme se na vás. Máte tedy už od lékaře povolenu plnou fyzickou zátěž?
„Fyzická zátěž není ani takovým problémem, horší jsou některé situace v reálné hře, na to ještě zcela připraven nejsem. Pauzíroval jsem ale už hodně dlouho a chci si konečně zahrát. Podstupuji tím určité riziko, ale to už tak někdy chodí.“ (úsměv)
* S jakými pokyny od trenéra jste nastupoval do zápasu?
„Za stavu 0:5 už pokyny příliš košaté nejsou... Postavil jsem se na post defenzivního záložníka. Šlo o to po zisku míče rozdělovat balóny do stran, zkusit založit brejkovou situaci po křídlech, jak se nám to dařilo proti Opavě. Ve druhém poločase se hra trochu zklidnila, domácí už hráli jen to, co potřebovali.“
* Máte za sebou bohatou fotbalovou kariéru, vzpomínáte si na zápas, kdy by byl po deseti minutách stav 0:3?
„Máte pravdu, zažil jsem toho už hodně, ale tohle opravdu ještě ne... Vezměte si, že Pardubice prakticky neměly aktivně vypracovanou šanci. Ty tři branky jsme si dali v podstatě sami a za takové situace se zápas těžko otáčí. Navíc ještě v našem stavu, kdy jsme beznadějně poslední, a na týmu leží ona pověstná deka.“

* Ještě nedávno bylo ve hře kontrolní vyšetření, jak jste vůbec tréninkově připraven?

„Trénovat se už snažím víc, o to ani tak nejde, přesto ale nemohu říci, že bych se cítil stoprocentně fit. S trenérem jsem se domlouval na účasti aspoň ve třech utkáních do konce sezóny. Počítal jsem s tím, že bych mohl do zápasu zasáhnout už v Pardubicích, nakonec z toho byl skoro celý poločas. To jsem nečekal. Moje fyzická kondice není v současné době ještě ani na jeden poločas plné zátěže, takže jsem možná trochu pletl nohama. Jsem ale rád, že jsem se už dostal na hřiště, nicméně do tragického zápasu...“

* To teď nechme stranou, soustřeďme se na vás. Máte tedy už od lékaře povolenu plnou fyzickou zátěž?

„Fyzická zátěž není ani takovým problémem, horší jsou některé situace v reálné hře, na to ještě zcela připraven nejsem. Pauzíroval jsem ale už hodně dlouho a chci si konečně zahrát. Podstupuji tím určité riziko, ale to už tak někdy chodí.“ (úsměv)

* S jakými pokyny od trenéra jste nastupoval do zápasu?

„Za stavu 0:5 už pokyny příliš košaté nejsou... Postavil jsem se na post defenzivního záložníka. Šlo o to po zisku míče rozdělovat balóny do stran, zkusit založit brejkovou situaci po křídlech, jak se nám to dařilo proti Opavě. Ve druhém poločase se hra trochu zklidnila, domácí už hráli jen to, co potřebovali.“

* Máte za sebou bohatou fotbalovou kariéru, vzpomínáte si na zápas, kdy by byl po deseti minutách stav 0:3?

„Máte pravdu, zažil jsem toho už hodně, ale tohle opravdu ještě ne... Vezměte si, že Pardubice prakticky neměly aktivně vypracovanou šanci. Ty tři branky jsme si dali v podstatě sami a za takové situace se zápas těžko otáčí. Navíc ještě v našem stavu, kdy jsme beznadějně poslední, a na týmu leží ona pověstná deka.“