„SNAD JSME DIVÁKY NAKAZILI VÁNOČNÍ NÁLADOU...“

Devítinásobná Zlatá slavice Hana Zagorová přivezla do Prostějova trochu nádherné předvánoční nálady, když se svým pěveckým kolegou Petrem Rezkem zazpívali plnému Společenskému domu své největší hity. Pro mnohé diváky v publiku byl galakoncert v době, kdy jsou přípravy na svátky v plném proudu, skutečně malým vánočním dárkem. Proto jsme se zajímali, zdali má i slavná zpěvačka čas na úklid, nákup dárků a pečení cukroví. V exkluzivním rozhovoru pro Večerník nám Hana Zagorová  prozradila, které vánoční cukroví je její zamilované a proč, kterou písničku zbožňuje a také který dárek by jí pod stromečkem udělal největší radost...

Zdá se, že jste nám se svým vystoupením přivezla už i trochu té vánoční nálady, protože za oknem pořádně chumelí...

„To bylo tak domluvené. (smích)“

V Prostějově nevystupujete poprvé, jak se vám u nás zpívá?

„Já si nepamatuju, že by se mi tady někdy zpívalo špatně. Na každý koncert se vždycky moc těším, hlavně když je stejně jako zde vyprodaný sál. Jsem ráda, že diváky moje písničky stále baví a že mají chuť si je přijít poslechnout i naživo. Moc si toho vážím, hlavně teď před Vánoci, kdy při tom shonu už toho času není nazbyt.“

Chtěla jste být vždycky zpěvačkou? Jaké bylo vaše vysněné povolání?

„Zpívala jsem ráda už jako malá. Ale viděla jsem se i jako herečka, chtěla jsem hrát divadlo, nebo jsem v jednom období dokonce toužila vystupovat v cirkuse či dělat plastickou akrobacii. Ten zpěv mě tak nějak víc ´navážno´ zaujal až později, kdy jsem vystoupila v pořadu ´Hledáme nové talenty´, což byla v podstatě obdoba dnešní SuperStar. Najednou jsem byla pátá ve Zlatém slavíku a už to prostě jelo samo, nedalo se to zastavit... (úsměv)“

Při svém povolání zřejmě nemáte čas sledovat televizi a talentové soutěže, jako je právě SuperStar. Nebo snad ano?

„Občas mám chvilku, to se pak ráda podívám a jsem upřímně velmi mile překvapená, jak někteří i úplně mladincí hoši a děvčata výtečně zpívají. Chtěla bych jim popřát všechno nejlepší a pokud je zpívání na pódiu před diváky jejich vysněným přáním a je to přesně to, co chtějí opravdu v životě dělat, tak jim moc přeju, aby se jim splnilo. A aby jim někdo napsal krásné písničky, které by se hlavně vysílaly v rádiu. Protože když se nevysílají písničky v rádiu, tak je ta cesta k nějakému tomu úspěchu u publika daleko těžší, když lidi ty písničky neznají a měli by pak přijít na nějaký koncert v podstatě neznámého zpěváka, když vlastně neví, na co jdou...“

Na prostějovském koncertu jste vystoupila společně s vaším pěveckým kolegou Petrem Rezkem. Je na naší nebo zahraniční hudební scéně někdo, s kým jste ještě nezpívala, ale ráda byste?

„Já nejsem přímo typ duetového zpěváka. Neříkám, že nějaká pěkná písnička třeba s Karlem Gottem nebo Marií Rottrovou by mi neudělala radost, ale jinak žádné takové ambice nemám. Vyhovuje mi to tak, jak to je.“

Víte přesně, kolik písniček jste ve své dosavadní kariéře nazpívala? Je mezi nimi některá, která vám zvlášť přirostla k srdci?

„Úplně přesně to spočítané nemám, ale je jich už přes osm set. Z některých se postupem času staly šlágry a o některých ani už vlastně nevím, že jsem je kdy nazpívala...(smích) Ale musím přiznat, že nemám všechny písničky stejně ráda. Je tady jedna, kterou zbožňuju a zpívám ji poctivě na každém svém vystoupení a to je písnička Maluj zase obrázky...“

Kocert byl úžasný. I k nám se ale doneslo, že máte ve svém repertoáru připravenou nějakou vánoční novinku...

„Ano, mám teď zbrusu novou vánoční písničku, která ale bude mít premiéru až sedmého prosince v pražské Lucerně. Z loňského roku mám písničku, která se jmenuje Mé dětské svátky, tu dnes diváci slyšeli. A společně s Petrem Rezkem jsme jim také zazpívali Vánoční tajemství, takže Vánoce byly tady na pódiu v plné polní, což se v podstatě po prvním adventu samozřejmě předpokládalo. Diváci to určitě čekali a i na ten koncert šli s tím, že si chtějí odnést z vystoupení nějakou tu vánoční náladu i s sebou domů. Snad se nám to povedlo...(úsměv)“

Když už jsme u vánoční nálady, máte vůbec teď, v tomto předvánočním shonu čas relaxovat, užít si advent?

„Já mám v tomto období docela napilno. Každý den koncert a když je náhodou volný termín, mám zkoušku na již zmíněné vystoupení v Lucerně. Na toto vystouopení se opravdu moc těším. Zpět k vaší otázce, jelikož poslední koncert mám až dvacátého prosince, takže jsem opravdu sama zvědavá, kdy začnu s úklidem a pečením cukroví a kdy udělám vánočku. Obávám, se pro mě začnou Vánoce opravdu až jednadvacátého prosince... (pokrčí nesměle rameny)“

Zmínila jste pečení cukroví. Máte vy, nebo váš manžel nějaký oblíbený druh, který na štědrovečerním stole nesmí chybět?

„Mám senzační recept mojí maminky na vanilkové rohlíčky,  které maminka od Štefana vyžaduje. Tím myslím, že je má hrozně ráda a já je s velkou láskou i dělám, protože mám maželovu maminku hrozně ráda. Tak jsem zvědavá, kterou noc budu muset nastavovat, abych to všechno zvládla (smích)“

Máte nějaký vysněný dárek, který byste letos ráda našla pod vánočním stromečkem?

„Nemám, já se moc těším z každého dárku, který dostanu, i když je sebemenší nebo sebebláznivější. Je mi vlastně úplně jedno, co dostanu. Mě těší to, že si na mě lidé vzpomenou a že výběru toho dárku museli věnovat nějaký ten čas, čehož si zejména v dnešní uspěchané době, kdy nikdo vlastně už nemá pomalu na nic čas, nesmírně vážím...“

kdo je Hana Zagorová

Narodila se 6. září 1946 v Petřkovicích u Ostravy, kde žila s rodiči a sestrou Evelýnou. V roce 1963 se účastnila soutěže amatérských zpěváků „Hledáme nové talenty“ a ještě v témže roce vydala i své první nahrávky ´Písnička prázdninová´ a ´Písnička v bílém´. Už o dva roky později uváděla svou vlastní televizní show. Spolupracovala mimo jiné s Karlem Vágnerem, s herci a zpěváky divadla Semafor, Petrem Rezkem, Stanislavem Hložkem a Petrem Kotvaldem i dalšími umělci. Je držitelkou ocenění Zasloužilá umělkyně, Lady PRO 9009 (ocenění udělené deseti nejvýznamnějším ženám České republiky, pozn. red.), devíti Zlatých slavíků, několika cen TýTý a mnoha dalších. Od svých třiadvaceti let trpěla vážným onemocněním krve, kvůli kterému musela dostávat pravidelné krevní transfuze a na čas odložit své studium na hereckém oddělení JAMU. V roce 1986 se provdala za baletního mistra Vlastimila Harapese, se kterým se rozvedla v roce 1992, kdy si následně za svého současného manžela, zpěváka Štefana Margitu. Známému harmonickému páru se v následujících letech dokonce dostalo uznání v podobě ocenění „Pár roku 2001“. Ve svých šestašedesáti letech stále pilně koncertuje a na nezájem publika si rozhodně nemůže stěžovat.