AKTUALIZOVÁNO: Kristýna Dohnalová: „DO FINÁLE JSEM SE DOSTALA KOUZLEM...“

V posledních dnech zakusila, co to obnáší být nejen modelkou, ale i vlastním aktérem soutěže krásy. A ačkoliv se do MissOK vlastně vůbec nepřihlásila, prošla prostějovská studentka reálného gymnázia až do finálové dvanáctky a měla tak možnost zažít atmosféru slavnostního galavečera. V něm sice na vrchol nedosáhla, ovšem i samotná účast jistě znamenala obrovskou životní zkušenost. S Kristýnou Dohnalovou se Večerník sešel jak před závěrečným kláním, tak i po něm. Zaznamenali jsme její dojmy, pocity a plány do budoucna...

* Kdy jste se rozhodla, že se zúčastníte MissOK? A co vás zlákalo?
„Na tuto klasickou otázku mám neobvyklou odpověď, protože já jsem se do této soutěže nikdy nepřihlásila! Chtěla jsem se jen zúčastnit jako doprovodná tanečnice a během tohoto castingu mi bylo nabídnuto, jestli bych neměla zájem stát se jednou ze soutěžících. Vše nakonec dopadlo tak, že jsem místo vedlejšího programu měla na starost ten hlavní. Do finále jsem se tedy dostala kouzlem, dalo by se říct.“ (úsměv)
* Co na to říkali doma, že vám nakonec připadne během soutěže jiná úloha, než o jakou jste původně usilovala?
„V naší rodině již jednu topmodelku máme, je jí Pavlína Pořízková! Babička mi vždy říkala, že jsem krásná a že třeba někdy nastane chvíle, kdy budu tak slavná, jako je ona. (směje se) Poté, co jsem se vrátila z castingu, se mě hned všichni začali ptát, jestli jsem se teda na galavečer dostala či nikoliv. Mou odpovědí, že ano, ale že místo tance budu nakonec bojovat o korunku pro miss, byli poměrně překvapení. Prý, jestli si tím jsem doopravdy jistá a jen jsem špatně nepochopila to, co mi na castingu říkali...“
* Z předchozí odpovědi lze odvodit, že mezi vaše zájmy patří tanec. Čemu dalšímu se ve volném čase věnujete?
„No, je toho spousta. (úsměv) Kromě tance diriguji školní sbor na reálném gymnáziu, baví mě přírodní vědy a tak pravidelně navštěvuji kroužek určený pro zájemce nejen o biologii a chemii. Nejvíce mě to však táhne do divadla. Nyní hraji v prostějovském Pointu, zrovna připravujeme nový muzikál. Bude mít premiéru dvanáctého května a tímto bych všechny chtěla pozvat. Občas si ještě zahraji na ukulele. Mým hlavním gró je však jednoznačně divadlo, k němuž jsem vedena i svou rodinou, jelikož můj táta je mimo jiné též divadelním hercem.“
* Nyní k samotné soutěži a finálovému večeru. Co mu předcházelo?
„Absolvovali jsme třídenní soustředění ve Vésce, které bylo opravdu velice náročné. Rozhodně jsme se neflákali, jak by si možná někdo mohl představovat. Trénovali jsme s profesionálními baletkami na taneční čísla a promenádu v plavkách. Kondiční příprava proběhla stejně tak.“
* Jak jste si celý program užila a co říkáte na atmosféru, jež po celou dobu panovala?
„Bylo to skvělé, bavila jsem se neustále. V zákulisí jsem si společně s ostatními děvčaty užila hodně legrace, i když je třeba zmínit, že byly patrné známky nervozity. Jak se říká, místy se dala až krájet. (úsměv) Naše oblečení celou slavnostní atmosféru příjemně dokreslovalo, připadala jsem si jak nějaká princezna na zámku.“
* Co jste předvedla během volné disciplíny?
„Zvolila jsem tanec. Vystoupila jsem s mým tanečním partnerem, věnujeme se latinskoamerickým tancům. Bohužel spolu nemůžeme objíždět soutěže. On již dříve dlouhou dobu tancoval, a protože na tom z hlediska zkušeností nejsme stejně, nemůžeme společně ani soutěžně tancovat. Co se týče samotného finále, proběhla ještě promenáda v plavkách i ve společenských šatech, což byla závěrečná část večera.“
* Co říkáte na konečné výsledky, nemrzí vás, že jste nezvítězila?
„Toho, že jsem nevyhrála, rozhodně nelituji a myslím si, že to tak i mělo být. Holky, které se nakonec na nejvyšších příčkách umístily, uspěly zaslouženě. Hlavně jsem šťastná za to, že se naše tvrdá dřina zúročila a večer se podařil. Bylo to úžasné.“
* Byla pro Vás MissOK dobrou životní zkušeností? Oč vše vás obohatila?
„Zkušenost to byla jistě velice zajímavá a doopravdy jsem vděčná za to, že jsem mohla být její součástí. Díky soutěži jsem poznala plno nových lidí a dostala se k věcem, které si jen tak někdo nezkusí.“
* Jak reagujete na jistě zvýšený zájem a pozornost ostatních o svou osobu?
„Přiznejme si, kdo nemá rád pozornost. (úsměv) Pořád se mě někdo ptal, jak soutěž probíhá, co je nového, jestli už někdo vyhrál a podobně. Zájem ze strany kamarádek, rodiny i u nás na škole jistě byl, nejednalo se však o nic přehnaného. A pokud by mi někdo tuto příležitost záviděl, má šanci v dalších letech...“ (smích)
* Jaké jsou vaše studijní a profesní plány do budoucna?
„Chtěla bych se věnovat něčemu prospěšnému pro své okolí, ráda pomáhám ostatním. Původně jsem plánovala, že ze mě bude psycholožka, ale poslední dobou se přeorientovávám na dráhu budoucí dětské lékařky. Starat se o malé děti mě baví a myslím si, že v našem městě je dětských doktorek nedostatek.“
* U modelingu byste zůstat nechtěla? Neměl by před bílým pláštěm přednost?
„Kdyby se mi naskytla nějaká dobrá nabídka, asi těžko bych odmítala. (úsměv) Každopádně bych vše nejdříve velice dobře promyslela a zvážila. Pokud by mi nyní dal někdo na výběr, zda se chci stát modelkou či lékařkou, volba by byla jasná. Bílý plášť by přeci jen vyhrál!“