- 23. březen 2017
- 1141x
Ředitelem Muzea a Galerie v Prostějově je už bezmála dva a půl roku. O Danielu Zádrapovi se v minulých dnech hovořilo i na tiskové konferenci rady města, kdy konšelé oznámili jeho rezignaci na člena kulturní komise. Večerník si jej tedy přizval k aktuálnímu interview a zajímalo nás také, jak jeto s novou kavárnou, kterou po nástupu do funkce...
* Proč jste rezignoval na členství v kulturní komisi rady města?
„Jen pro upřesnění, rezignoval jsem navíc i na funkci člena komise pro regeneraci památkové zóny. Důvod byl jediný. Jsem totiž natolik zavalen prací, že jsem poslední dobou zjišťoval, že nemám čas ani na rodinu, ani svůj další osobní život. Abych ten čas našel, chtěl jsem se zbavit některých vedlejších aktivit. Chci se prostě naplno věnovat jen práci v muzeu a již zmíněné rodině.“
* A není to škoda? Vždyť tyto komise jsou od toho, aby právě kultuře a historii v Prostějově pomohly, a vy u zásadních věcí nebudete...
„Naopak! Víte, já jsem v této souvislosti měl občas jeden velký problém. I když je komise jen poradním orgánem rady města, dává věcí doporučení a já jsem se občas při hlasování cítil drobně podjatý, takže jsem v konečném důsledku někdy ani nehlasoval. Řada věcí, týkajících se kultury, se totiž dotýká i aktivit právě muzea či hvězdárny. A já bych hrozně nerad takto zasahoval do něčeho, čím bych mohl přinést prospěch mnou řízené organizaci. Nevylučuji, že se do kulturní komise někdy vrátím, ale v tuto chvíli prostě cítím, že si potřebuji trochu vydechnout.“
* Splňuje vaše očekávání funkce ředitele prostějovského muzea?
„Se svou prací jsem určitě spokojen. Pracovat v muzejnictví je krásné a poměrně brzy vidíte zpětnou vazbu toho, jestli se vám snaha daří v něco proměňovat. Osobně mám velmi dobrý pocit například ze stále se zvyšující návštěvnosti prostějovského muzea. Třeba loni si naše sbírky a výstavy přišlo prohlédnout zhruba čtyřiačtyřicet tisíc návštěvníků, což bylo o pět a půl tisíce víc než v předchozím roce. Je to snad i odraz toho, že lidé oceňují změny, které jsem provedl, hlavně pokud jde o postupnou modernizaci instituce. Jak říkám, je to velmi příjemná práce, i když kultura obecně není nejlépe honorovaná. Chybí nám peníze nejenom na lepší odměňování pracovníků, ale hlavně na provoz a náročnější projekty.“
* Pojďme k tématu, které se táhne už dva a půl roku. Proč ve Špalíčku není dosud kavárna?
„O kavárnu v režii prostějovského muzea jsem usiloval už od nástupu do své funkce v září roku 2014. Byla to důležitá součást mých plánů, se kterými jsem předstupoval před výběrovou komisi. Po ukončení nájmu se soukromou provozovatelkou jsme zjistili, že muzeum v konečném součtu na kavárnu několik let doplácelo ze svého, a to na inkasních poplatcích. A hlavně nám tehdy blokovala celkový muzejní provoz ve Špalíčku. Provozovatelka totiž využívala také prostory, které nebyly součástí nájemní smlouvy. Po výpovědi nájmu jsem pokračoval v jednání s naším zřizovatelem a chtěl po Olomouckém kraji vědět, co všechno musíme udělat, abychom si kavárnu mohli provozovat sami...“
* A to jednání s krajem trvá tak dlouho?
„Původně jsme předpokládali, že kavárnu otevřeme v létě roku 2015. Narazili jsme ale na velmi komplikované jednání, za jakých podmínek bychom mohli provozovat skužby ve vlastní režii. Dlouho trvalo jen vyřizování změny zřizovací listiny prostějovského muzea, a ještě déle jsme ztroskotávali na jednáních o počátečních investicích do základního vybavení. Mohli jsme požádat kraj o půjčku dvěstě padesát tisíc korun, kterou bychom ovšem museli vrátit nejpozději do jednoho roku. A na to bychom v žádném případě za tak krátkou dobu nevydělali. Takže jsme opět sáhodlouze jednali o poskytnutí úvěru v bance, což nám nakonec vyšlo. A my se konečně můžeme pustit do příprav otevření nové kavárny ve Špalíčku.“
* Kdy tedy otevřete?
„S optimismem věřím tomu, že to bude do prázdnin, a sice nejpozději v červnu tohoto roku!“
Další chyba na Vápenici.