- 17. březen 2017
- 1199x
Majitel Galvanovny a prodejny Skútr PV Zdeněk Vysloužil (na snímku) podniká v Prostějově už 26 let. Podle jeho názoru má k tomu zde lepší podmínky, než je tomu třeba v sousedním Přerově. Největším nepřítelem je ale v současnosti podle něj de facto nemožnost sehnat kvalitní pracovní sílu.
* Jak se v Prostějově daří prodávat skútry?
„Myslím si, že celkem slušně. (úsměv) Vzhledem k velké konkurenci, která v Prostějově panuje, jsme stlačili ceny hodně nízko, máme velkou skladovou nabídku. Moje prodejna vlastně více žije ze servisu těchto strojů a prodeje různých doplňků.“
* Slyšeli jsme, že jeden čas jste prodával i elektrické skútry. Jaký je o tyto stroje mezi prostějovskými motoristy zájem?
„Skútry jsem začínal prodávat před třemi lety a tehdy jsem skutečně měl k dispozici i několik elektrických. Sice jsme je prodali, poptávka po nich je celkem velká, ale cena kvalitnějšího elektroskútru je hodně vysoká. Víte, tento stroj je jednak dost drahý a jednak jeho výkon je mnohem menší než u skútrů se spalovacím motorem. Navíc když se na elektrickém skútru projedete, máte pocit, jako byste jel na nějakém hrkači...“ (smích)
* Jste rovněž majitelem galvanovny. O co vlastně jde v tomto oboru podnikání?
„Děláme povrchové úpravy kovů. V podstatě každý výrobek má buď předepsanou nějakou úpravu, nebo zůstane surový. Umíme dělat klasické zinkování, niklování, chromování či fosfátování. Záleží na tom, k čemu bude kov následně využíván. Tato práce je samozřejmě hodně náročná na bezpečnost při práci i na ochranu životního prostředí. Pro práci s chemikáliemi jsou stanoveny pracovní postupy, jejichž dodržování pravidelně sledují kontrolní orgány. Jde tedy o normální výrobní proces, který nijak životní prostředí neohrožuje.“
* Někdo si stěžuje, že v Prostějově jsou k podnikání či obchodování špatné podmínky. Jaký názor na to máte vy?
„V Prostějově žiji padesát let a jsem přesvědčen, že se tady nežije a nepodniká špatně. Nějakou dobu jsem podnikal i v Přerově, a to se vůbec nedá srovnat! Prostějov je pro podnikatele daleko lepší a příznivější. Je ale pravda, že každého majitele jenom trochu větší firmy trápí v současnosti nedostatek pracovních sil. A to odborných, ale i těch nekvalifikovaných. Někteří lidé bez vzdělání, ale schopní pracovat, jsou dnes k práci bohužel hodně liknaví. Chybí jim pracovní návyky a mnohdy je jejich doménou i požívání alkoholu na pracovišti. Myslím si, že v Prostějově nenabízíme špatné platy, ale tyto skutečnosti nás hodně brzdí.“
* Už jste se i vy osobně setkal s tím, že jste nemohl sehnat vhodného zaměstnance?
„Pracovní síly samozřejmě sháním i já, stejně jako ostatní podnikatelé v Prostějově. Celkem se nám daří vyhledat nekvalifikované dělníky, které postupně zaučíme. Zároveň ale ve firmě mám i lidi, kteří zde pracují dlouho a jsou spokojeni. Víte, v našem oboru galvanizace neexistuje v České republice žádná škola, která by vychovala kvalifikované dělníky. V současnosti budu stavět novou firmu v průmyslové zóně a určitě se budu chtít spojit s jinými školami alespoň podobného charakteru a spolupracovat s nimi. Věřím, že jejich absolventy bychom si pak dál vychovali sami.“
* Dá se v Prostějově ještě více podpořit trh práce?
„Určitě dá! Podle mého názoru by přílivu nových pracovních sil do města pomohla výstavba takzvaných startovacích bytů. Tedy bytů pro mladé manžele nebo i jednotlivce, kteří jsou čerstvými absolventy středních škol či odborných učilišť. Tomuto může hodně napomoci město ve spolupráci s významnými místními zaměstnavateli. Myslím si, že hodně lidí nebo mladých rodiny by se do Prostějova i přistěhovalo z regionů zasažených vysokou nezaměstnaností, ale nemají tady kde bydlet. A pronajmout si byt za osm tisíc korun měsíčně to určitě pro mnohé z nich není dostupná záležitost.“
Další chyba na Vápenici.