TEREZA SLAVÍKOVÁ: „JULČA JE MŮJ VZOR!“

Patří k vynikající mládežnické generaci VK AGEL Prostějov, která za posledních šest let postupně posbírala dva tituly mistryň republiky ve starších žákyních, dvě stříbra a zlato v extralize kadetek plus bronz i stříbro v nejvyšší juniorské soutěži. Osmnáctiletá volejbalistka Tereza Slavíková je na liberu dál oporou právě juniorského výběru svého klubu, ale kromě toho dostala nedávno premiérovou příležitost naskočit do soutěžního utkání rovněž za ženský tým „vékáčka“.

Mezi dospělými se uvedla velice dobře a naznačila do budoucna slibné perspektivy. Nejen o tom si Večerník s nadějnou sportovkyní, prostějovskou rodačkou a současně studentkou Gymnázia Jiřího Wolkera před pár dny popovídal...

* Před polovinou února jste odehrála skoro celý duel ženské extraligy za Agelky proti Přerovu. Jaké jste měla před touto osobní premiérou pocity?

„Samozřejmě jsem byla hodně nervózní a bála se, abych nezkazila nějak moc balónů. (úsměv) Před každou premiérou to takhle nějak bývá. Naštěstí se mi celkem slušně povedl začátek zápasu, čímž jsem se uklidnila. Až v posledním setu se utkání vyrovnalo a jak přicházela těsná koncovka, tak na mě nervozita dolehla ještě víc. Zkazila jsem pár balónů, ale naštěstí mě holky podržely a vyhrály jsme tři nula. Což bylo hlavní.“

* V nejvyšší soutěži žen ČR jste však nastupovala už během minulé sezóny...

„Za SG Brno, což vlastně byla česká juniorská reprezentace, jsem odehrála úplně všechny zápasy. Střídaly jsme se s Nikolou Vaňkovou, ale víc jsem nastupovala já. Beru to jako užitečný start kariéry.“

* Bylo to výrazně jiné než jít do boje za prostějovské „áčko“?

„Jasně. Za sportovní gymnázium jsme byly samé mladé holky a společně se snažily konkurovat nejlepším ženským klubům republiky, což nám ještě úplně nešlo. Teď za Prostějov stály vedle mě na hřišti samé špičkové ženy včetně zahraničních hráček, které tady máme. A bylo to samozřejmě hodně jiné. Snad jsem to zvládla slušně.“

* Pomohlo vám, že s „A“-týmem VK občas trénujete?

„Určitě jo. Hlavně ze začátku letní přípravy jsem se staršíma holkama strávila v přípravě dost času, stihla je trochu víc poznat a otrkat se mezi nimi. Díky tomu jsem věděla, co od utkání s Přerovem očekávat. A to mi opravdu pomohlo.“

* Zatímco prostějovské ženy jsou i letos přesvědčivě první, s juniorkami se vám zatím nedaří naplňovat mistrovské ambice. Proč?

„Děláme hrozně moc chyb, a když se nám nedaří, nedokážeme se pořádně semknout, zabojovat. Tohle potřebujeme hodně zlepšit, hlavně však tolik zbytečně nechybovat. I v obraně, kde často nedodržujeme systém.“

* Postup do závěrečného Final Four extraligy U19 jste přesto vybojovaly. Můžete ještě zaútočit na vysněný titul?

„Rozhodně jo. Vyloučené to není, i když po takovém průběhu sezóny to bude moc těžké. Abychom dokázaly porazit Brno i Olymp Praha, což by k zisku titulu určitě bylo potřeba, musely bychom se hodně zlepšit. Jak už jsem řekla: nedělat zbytečné chyby a víc se semknout, fungovat na hřišti společně.“

* Co se týká sportovní kariéry, máte představu, kam byste to chtěla jednou dotáhnout?

„Dávám si postupné cíle. Tím nejbližším je prosadit se do české extraligy žen a tam pravidelně nastupovat.“ (úsměv)

* Prosadit se z mládeže mezi ženy přímo v Prostějově není při vysoké kvalitě místního výběru vůbec jednoduché. Věříte, že se vám to může podařit?

„Zatím jsem nad tím moc nepřemýšlela, jestli se dokážu prosadit do žen tady v Prostějově nebo někde jinde. Já se hlavně snažím na sobě co nejvíc pracovat, abych se pořád zlepšovala. A co přijde, to se uvidí...“

* Při svém nízkém věku máte na kontě už hezkou řádku mládežnických úspěchů. Je to výhoda?

„Tak to nevím. Ale každého úspěchu, kterého jsme s holkama dosáhly, si každopádně moc vážím. Vždycky za ním stála spousta práce a nakonec jsme se mohly spolu radovat. Snad ještě zabojujeme a na závěr tohoto ročníku dokážeme, co jsme si před sezónou přály.“

* Máte nějaký volejbalový vzor?

„Julču Kovářovou. (smích) Ona hraje fakt výborně, je to nejlepší české libero. Jednou bych chtěla být tak dobrá jako ona.“

* Za výkon proti Přerovu vás chválila...

„Jo, četla jsem to ve Večerníku. (smích) A od ní mi to udělalo dvojnásob radost.“

* Radila vám nějak před tím zápasem, nebo třeba už dřív?

„Spíš občas během přípravy, když trénuju se ženami, tak mi něco řekne. V první řadě se ale snažím poslouchat trenéry a řídit se tím, co mi říkají a radí oni.“

* Byla jste součástí prostějovské výpravy při duelu evropského CEV Cup ve Stuttgartu. O jaký šlo zážitek?

„Pochopitelně krásný, i když samotné utkání v Německu se nám zrovna nepovedlo a já jsem do něj ani nezasáhla. Přesto jsem tím získala další cenné zkušenosti, ze kterých se snažím čerpat. Tak jako třeba z mládežnických reprezentačních akcí, což člověka taky může posouvat dál. Že jsem dostala aspoň trochu šanci ve špičkovém ženském družstvu, jaké Prostějov má, toho si fakt moc vážím.“

* Studujete Gymnázium Jiřího Wolkera. Je pro vás víc škola, nebo volejbal?

„Dřív to byla určitě škola, ale teď se to tak nějak vyvíjí, že pro mě volejbal znamená pořád víc a víc. Na druhou stranu vystudovat a mít vzdělání je pro život hodně důležité, proto se snažím co nejlépe zvládat oboje. A uvidím, co přijde v budoucnu.“