Nezdolný propagátor aktivního přístupu k životu Jiří Kremla se ohlíží za svým postem předsedy krajské sportovní komise

Čtyři roky byl předsedou Komise pro mládež a sport Olomouckého kraje, už osm let předtím jejím členem. Za tu dobu se Jiří Kremla ze všech svých sil i zkušeností snažil zdejšímu sportovnímu prostředí pomáhat k tomu, aby na veškerých úrovních co nejlépe fungovalo a mělo jak směr, tak perspektivu. Na podzim s volbami šéfování vždy pozitivně naladěného matadora vypršelo a to byla ideální příležitost jeho působení v čele důležité instituce zrekapitulovat.

* Čím obecně a konkrétně se krajská komise zabývá?
„Jejím zřizovatelem je Rada Olomouckého kraje, má status iniciativního a poradního orgánu rady. Tím je obecně řečeno to nejpodstatnější. Komise nemůže sama nic rozhodovat, ale jen doporučovat radě, která následně schvaluje.“
* Jak moc je tedy komise schopná ovlivnit sportovní dění v kraji?
„Záleží na spolupráci s radou a v tomto ohledu musím říct, že za poslední roky odsouhlasila v podstatě všechno, co jsme navrhli. Včetně rozdělení dotačních peněz na sport. Úkolem naší komise bylo pokaždé finance rozdělit co nejvíc spravedlivě a smysluplně. Kromě toho jsme se sami snažili být aktivní, aby komise měla opravdový význam i přínos.“
* Můžete přiblížit projekty, jež se za uplynulé roky povedlo rozjet?
„Stěžejní význam má Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji 2014 až 2018. Tento důležitý materiál výborně zpracoval docent Jiří Zháněl a my v komisi jsme se při své práci snažili jeho obsahu maximálně držet při všem, co jsme uskutečňovali. Některé věci šly provést lépe a jiné hůř, ale koncepci jsme každopádně zkoušeli naplňovat. Za úspěch považuji rozjetí speciálního programu na podporu trenérů mládeže, jenže sto tisíc korun, které jsme v uplynulých dvou letech měli na tenhle projekt vyhrazené, se bohužel povedlo uplatnit jen zčásti. Ukazuje se, že najít nové zájemce, kteří by se chtěli dětem věnovat, byli sportovně kvalifikovaní a dělali to rádi, není v současnosti vůbec jednoduché. Snad se do budoucna podaří vhodných kandidátů najít víc, aby o mladé sportovce pečovali erudovaní odborníci se skutečným zájmem o ně a nikoliv jen o ty peníze. Mít schopnosti, zapálení i charakter zároveň není v dnešní době žádná samozřejmost.“
* Co další nové projekty?
„Nastartovali jsme oceňování zasloužilých trenérů a funkcionářů, nedávno proběhl druhý ročník. Jde o slavnostní setkání vybraných laureátů s vedením Olomouckého kraje, na němž je všem veřejně poděkováno za celoživotní obětavou práci ve prospěch sportu, většinou navíc nezištnou, tedy bez jakéhokoliv finančního profitu. Tahle starší generace prostě byla zvyklá věnovat se vedení ostatních k pohybu tak nějak přirozeně, aniž by za to očekávala peníze. Tím větší si zaslouží díky a mám velkou radost, že teď oficiálně existuje taková možnost. A samotní ocenění jsou z ní většinou nadšení. Další novinkou, kterou nám rada umožnila, byly výjezdy celé komise do špičkových sportovních organizací v našem kraji na jakési exkurze spojené s debatami. Takhle jsme vyrazili například do fotbalového klubu Sigma Olomouc, do marketingové organizace TK PLUS Prostějov, do lyžařského oddílu SKI Šumperk a mohli tam pohovořit s vyhlášenými odborníky daných odvětví, třeba s Miroslavem Černoškem, s bratry Bankovými a podobně. Na těchto cestách jsme zvládli poznat i některé začínající subjekty, které Olomoucký kraj podpořil, dohromady se tak povedlo leccos zmapovat přímo v terénu a ne pouze na dálku od stolu. Komise rovněž každý rok navrhuje zástupce jednotlivých okresů nominované na ocenění v anketě Sportovec Olomouckého kraje. A zapomenout nesmím na propojení Univerzity Palackého, města Olomouce a kraje, o což jsem od začátku usiloval a hlavně během posledního roku se to podařilo ve větší míře. Důkazem budiž spolupráce všech tří zmíněných subjektů při organizaci Mistrovství světa v korfbalu 2016 do jednadvaceti let a také při uskutečnění premiérového ročníku mezinárodního plaveckého kempu pro nadějné závodníky mezi dvanácti a šestnácti roky věku. Na tomto soustředění se mladým plavcům trenérsky věnovali například bývalí čeští reprezentanti Květoslav Svoboda a Daniel Málek, kouč olympioniků ČR Petr Přikryl a dokonce i legendární nizozemská hvězda Inge de Bruinová, čtyřnásobná olympijská vítězka a světová rekordmanka. Celý kemp s názvem Keep swimming 2016 vedl Tom Fronek, renomovaný trenér špičkových závodníků Austrálie i Nového Zélandu. Pětidenní akce proběhla v exkluzivním prostředí nově vybudovaného centra BALUO, měla skvělou úroveň a už se chystá druhý ročník. Inge de Bruinová projevila velký zájem se znovu zúčastnit.“
* Podporuje Olomoucký kraj sport dostatečně?
„Od roku 2006 šlo z kraje na sport formou dotací více než osm set miliónů korun. Z toho jen čtvrtina na vrcholový sport, zbylé tři čtvrtiny na výkonnostní sportování, pohyb pro všechny a samozřejmě na děti a mládež. Obecně platí, že peněz není nikdy dost, ale podle mého názoru zdaleka všechno nestojí a nepadá jen na financích. Pro vrcholový sport jsou samozřejmě nezbytné, zpravidla ve větší míře, ale pokud budeme mluvit o výkonnostním sportu či rekreačním pohybu jak dospělých, tak mládeže a dětí, tak prvotní je chtění každého člověka. Zásadním úkolem institucí je zajistit, aby veřejnost měla kde sportovat nebo se aktivně pohybovat, a jakmile se tuhle podmínku podaří splnit, už záleží na konkrétním jedinci, zda má touhu se nějak hýbat a baví ho to, nebo dá přednost jiným zájmům, bohužel pasivnějším. Peníze přitom nejsou samospasitelné a rozhodně neplatí, že čím víc jich dáme, tím lépe bude. A to u dotací jak krajských, tak městských či obecních nebo naopak státních. Tlačit kupu prachů za každou cenu automaticky nezajistí sportující a zdravý národ. Už i v současnosti mám naštěstí poslední dobou osobně dojem, že se nepříliš radostná situace postupně zlepšuje. Venku na hřištích si opět začíná hrát víc dětí, cyklostezky se zaplňují rodinami na kolech či kolečkových bruslích, spousta lidí chodí přes zimu bruslit na kluziště na prostějovském náměstí či na zamrzlou plumlovskou přehradu, v halách i tělocvičnách se dost hobby sportovců věnuje různým míčovým odvětvím a tak dále. Věřím, že jsme jako společnost snad překonali určitou pohybovou krizi a ve větší míře se vrátíme k aktivnějšímu způsobu života. Budoucnost je samozřejmě v dětech, pro něž je možné vymyslet řadu projektů, ale současně by bylo vhodné vytvořit systém, toho se držet a především mít zpětnou vazbu. To znamená umět vyhodnotit, nakolik byl ten který projekt reálně úspěšný a opravdu mladým pomohl, například i zdravotně. Takový výstup chyběl třeba nedávnému projektu Pohyb do škol, jakkoliv skvěle míněnému.“
* Jaký máte celkově pocit z působení v čele krajské komise?
„Jejím členem jsem byl už osm let předtím, než jsem se stal předsedou. A před těmi čtyřmi roky jsem do toho šel s jasným cílem dělat to jinak, ne tak pasivně. Abychom společně se všemi členy komise sami vyvíjeli co největší aktivitu ve veškerých možných směrech. Klíčové proto bylo, že rada vybrala lidi ze všech okresů, kteří mají ke sportu či pohybu skutečný vztah a záleželo jim na tom, abychom něco prospěšného opravdu udělali a ne jen měli funkce. Zpočátku se objevovaly nějaké třetice, ale to zpočátku bývá skoro vždy a všude. Postupně jsme v komisi našli společnou řeč a myslím, že se udělal kus práce. A já osobně jsem po těch čtyřech letech končil s dobrým vnitřním pocitem. Všem parťákům z komise chci proto poděkovat za spolupráci, nejvíc kolegům Machálkovi, Stratilové, Gazdíkové a Švecovi.“
* Nechtěl jste pokračovat i dál?
„Už ne. Mám věk na to, abych štafetu předal mladším, kteří mají chuť, sílu a energii sportu maximálně pomáhat. Takových lidí bylo v komisi naštěstí dost a věřím, že i dál bude. Nového předsedu by měl podle všeho dělat Petr Kudláček, místním lidem dobře známý házenkářský odborník. A jsem přesvědčený, že pod jeho vedením bude Komise pro mládež a sport Olomouckého kraje pokračovat v nastolené cestě aktivní práce.“