„Odehráli jsme dobré zápasy a diktovali hru,“ libuje si kouč lídra z Kostelce Jaroslav Klimeš

Pouhých šest bodů ztratili za celou podzimní část fotbalisté FC Kostelec na Hané. „A“-tým vedený Jaroslavem Klimešem (na snímku) se tak úspěšně aklimatizoval v „B“ skupině I.B třídy, kam se v létě přesunul z jižnějšího „áčka“. Od úvodní výhry 8:2 nad Velkou Bystřicí se usadil na čele a nyní přezimuje na prvním místě s náskokem plných šesti bodů. Hráči excelovali v útoku i obraně, kde si drží průměr jedné obdržené branky na zápas, do jarní části tak půjdou s touhou udržet současnou pozici a zůstat na čele soutěže.

* Jste jasně první, mohlo to být vůbec ještě lepší?
„Po podzimní části musí panovat spokojenost. Našimi výkony jsme navázali na jaro, protože tam jsme se nejen zachránili, ale v jarní tabulce byli o skóre dokonce třetí. Podařilo se nám vhodně doplnit mančaft, sedlo si to a kluci se naučili vyhrávat. Chytili jsme začátek a pak už jsme šlapali.“
* Zmínil jste vhodné posily, souhlasíte, že mezi ty nejvydařenější tahy jde zařadit příchod Jana Vítka?
„Ano. Je to nadstandardní hráč, chytal třetí ligu i divizi. V Kostelci stále slýchám dvě jména Vítek a ‚Prája' (nejlepší kanonýr soutěže David Preisler - pozn. red.), ale fotbal je kolektivní sport, takže toto nerad poslouchám. Kolektiv dělá individuality a individuality dělají kolektiv. Musí vše fungovat a v našem případě platí, že kluci si sedli na place i v šatně. Výsledkem je, že jsme tam, kde jsme.“ (úsměv)
* O vás je známo, že preferujete atraktivní ofenzivní hru, takže vám hráči dělali radost?
„Určitě. Razím tezi, že chceme hrát pro diváky a bavit sami sebe i je. Raději vyhrát 6:5 než 1:0, to je pak o ničem. Takže vládne spokojenost. Říkám, že když budeme hrát aktivně, tak v uvozovkách ani nepotřebujeme gólmana, protože i když dám do branky pytel, tak bychom měli utkání odehrát úspěšně.“ (smích)
* A byl jste spokojen i s hrou dozadu?
„Samozřejmě. Když máte v brance Vítka, tak hráči mají jistotu, že si můžou víc dovolit, že to není o jedné chybě, lépe se dostáváte do tempa. Kluky nutím hrát nátlakový útočný fotbal a řešíme presink už na půlce soupeře. Prostě nastoupit na něj, takže by to pak mělo být vzadu klidnější.“
* Byli hráči na tento styl dostatečně fyzicky připraveni?
„Je to samozřejmě náročné, úspěch spočívá v běhání, ale je důležité, abyste byli na baloně a tvořili hru, protože pak se vám běhá snáz. Když na balonu nejste, jste pasivní a balon honíte, tak se uštvete. A navíc nyní můžete střídat pět hráčů, takže já mohu třeba v šedesáté minutě stáhnout čtyři kluky a poslat na hřiště čerstvou krev. Tím pádem kraje sestavy, které mají běhat nejvíc, by měly vydržet něco víc než poločas, což si myslím, že je v jejich silách.“
* Znamená to, že máte dostatečně široký i kvalitní kádr a nemusíte se spoléhat jen na třeba třináct jmen?
„Přesně tak. To vlastně bylo mým cílem, když jsem přišel do Kostelce. Chtěl jsem zkvalitnit hru, abych mohl sestavu prostřídat a hráči nebyli jen do počtu. Dneska nemá nikdo problémy, daří se nám a dostávali příležitost i hráči z dorostu, jako jsou Ondra Navrátil a Jan Holoubek, kteří de facto teď vyšli z žáků a už dostávají prostor za muže. Nezklamali a svoje úkoly si plní.“
* Nastanou tedy nějaké změny v kádru?
„Ne. Když jsem přišel, tak jsme oslovili deset hráčů a pět se nám jich podařilo ulovit, z tohoto pohledu panovala spokojenost. Mančaft šlape a já nemám důvod někoho hledat. Navíc trendem je hrát s hráči z Kostelce a okolních obcí, což se daří plnit a oni kvalitu mají, takže není potřeba něco měnit. Kdyby to nefungovalo, tak bychom to museli řešit, ale nyní ne.“
* Těšíte se o to víc na tradiční fotbalový ples?
„Rozhodně! Kluci opět něco nachystají a myslím si, že je to pozvánka pro všechny. Něco připravují, já sám nevím co, i pro mě to bude překvápko, ale opět bude nějaký speciální program.“
* V podzimní části jste jedinkrát nebodovali. Platí, že jste nemuseli řešit žádný problém a vše klapalo na jedničku?
„Přesně tak. Když se podívám zpátky, odehráli jsme dobré zápasy i nějaké slabší, ale diktovali jsme hru a přehráli nás jen Nové Sady. Tam jsme ovšem dokázali vyhrát. Výsledkově nám nevyšly Nemilany, kde to byl zápas blbec, tam se nám nepotkalo vůbec nic. Takový zápas ale musel přijít, protože už jsem měl strach, aby nosánky nebyly příliš vzhůru. (úsměv) Bez proher není vítězství, pak jsme opět víceméně hráli dobře, až na poslední zápas, který se už neměl hrát. Tam počasí nevyšlo, nikomu se nechtělo, utkali se ‚blbý a blbější', my byli ti blbější... Od začátku jsem věděl, že je to špatné.“
* A lze podle vás celou sezónu odehrát bez výraznějšího zakolísání?
„No samozřejmě, měli bychom to dokázat! Jdeme zápas od zápasu a každý z nich chceme vyhrát. Jsme si vědomi kvality, která v nás dříme, ale je potřeba mít nejen víru v sebe, ale i pokoru k soupeři. Nebude to jednoduché, začátek máme těžký a prvních pět šest kol hrajeme s týmy z vrchu tabulky, pokud však uspějeme, tak už budeme vědět víc.“
* Jsou kluci psychicky připraveni na roli lídra, na něhož se budou chtít všichni vytáhnout?
„Budeme lovná zvěř, tou jsme ale byli už na podzim. Já říkám, že když máme výkonnost a budete si plnit úkoly, tak by se to mělo prokázat. Nebude to jednoduché, nikdo se neporazí sám, musíte předvést určitou kvalitu, dát první dva góly. Pak teprve se hraje líp, do té doby bojuje každý, ať jsou to žáci, dorostenci, tým o tři třídy níž. Musíte hrát naplno a nepodcenit nikoho.“
* Co říkáte na úroveň soutěže, je srovnatelná s „A“-skupinou?
„Já jsem tu teprve rok, takže to příliš nevnímám, ale Kostelečáci, kteří I.B třídu několik let hráli, říkají, že kvalitnější by měla být ta druhá skupina. Já si to tak úplně nemyslím. V naší grupě hraje velice dobře Protivanov, kde to má pan Pospíšil výborně poskládané a pracuje se tam koncepčně. Kvalitní jsou i Nové Sady nebo Jesenec, takže záleží na momentální formě. Když jsme hráli ‚áčko', tak jsme na jaře byli po mém nástupu třetí a můžu říct, že nás nepřejel nikdo, pouze jsme si některé zápasy pokazili vlastními chybami.“
* Kdy zahajujete přípravu na druhou polovinu sezóny?
„Začínáme až třetího února. Budeme doma, vše proběhne ve vlastní režii. V této soutěži je problém, že kluci jsou na školách, takže se budeme potkávat hlavně od pátku do neděle, minimálně dvakrát až třikrát. A v týdnu to bude individuální podle toho, kolik nás bude. Když deset, tak se potkáme, když tři čtyři, tak dostanou individuální plán do posilovny, budou si ho plnit sami. V těchto soutěžích je nereálné, abychom to hlídali jako třeba v dorostu.“
* Zhruba půldruhý měsíc vám bude stačit k vyladění formy pro jaro?
„Ano. Raději měsíc a fous, jít do intenzity než dva měsíce trénovat. Kluci dostali individuální plány, které si plní sami, a třetího února už půjdeme do plných. Kdo mi tam umře, ten mi tam umře, je na nich, jak se přes tento klid a mír udržují v kondici. A co se přáteláků týče, začínáme devatenáctého února doma s Klenovicemi, čímž nám vyvrcholí třídenní soustředění s dvoufázovými tréninky na ukončení této fáze přípravy, pak jdeme víkend co víkend a máme za soupeře Plumlov, Slatinice a generálku s Čechovicemi.“
* Jdete do zbytku soutěže s jasně stanoveným cílem zvítězit a postoupit?
„No určitě. Já chci vyhrávat a máme to rozehrané tak, že budeme alibisti, kdybychom řekli, že chceme skončit druzí nebo třetí! Chceme vyhrát co nejvíce zápasů, dát co nejvíc gólů, uhrát co nejvíc bodů. Ovšem postup je druhá věc. Kostelec by si ho zasloužil, podmínky tu jsou výborné, dvě travnatá hřiště nemá nikdo. Navíc výbor, všichni lidé okolo a hlavně pan Grepl si to zaslouží, všichni dělají maximum. Je ale věcí vedení, jak se rozhodne, to si musí říct sami. Já jsem od toho, abych kluky co nejlépe připravil a oni podávali ty nejlepší výkony a vyhrávali co nejvíce zápasů. Zbytek už je na ‚bafuňářích'. (úsměv)“