Čechovický Kučera: „Byl bych alibista, kdybych tvrdil, že nechceme být první!“

Postupnými krůčky nahoru. Trenér Evžen Kučera (na snímku) nastoupil do Čechovic na začátku kalendářního roku. V jarní části se z časových důvodů nevěnoval trenéřině na sto procent, spíše se seznamoval s novým prostředím. Do mužstva přivedl několik nových hráčů, nastavil přísnější režim a výsledky se dostavily. Čechovice vletěly do sezóny ve velkém stylu a po první polovině se staly jedním z nejvážnějších aspirantů na celkové prvenství. Jak hodnotí uplynulý půlrok samotný trenér, to jsme zjišťovali v exkluzivním rozhovoru.

* Čechovické počínání v podzimní části budí spokojenost nebo nespokojenost?

„Bezesporu to první! Vyplývá to z faktu, že jsme prakticky skládali nový mančaft a vždycky chvíli trvá, než si to sedne. Potěšila mě tréninková účast a hlavně přístup k zápasům. Vytvořila se parta, která táhla za stejný konec lana.“

* Hodně nahoru šla prý i tréninková docházka...

„Zlepšila se už v jarní části minulého ročníku. Hrávali kluci, kteří trénovali. Kdo na to herně měl, ale netrénoval, tak nehrál. Ti co přišli, s tréninkovou morálkou potíže nemají. Tím pádem se zvýšila konkurence a já si opravdu nemohu stěžovat. Najednou začali více chodit i ti dříve problémoví hráči. Pokud máte sedm lidí s více než devadesátiprocentní docházkou, tak je to úplně boží. Zbytek je na osmdesáti procentech a to je na I.A třídu krásné.“  

* Nicméně jste skončili po tom skvělém rozjezdu „až“ na čtvrté příčce...

„Samozřejmě nás to mrzí. Škoda že se hrála předehrávka... (povzdechne si) Můžeme polemizovat o tom, že jsme podzimní mistři byli. Z celkového pohledu jsme nezvládli dva zápasy - ve Všechovicích a ten poslední doma s Brodkem u Přerova. V prvním případě nám nefungovalo vůbec nic a prohráli jsme zaslouženě, s Brodkem nám scházelo štěstíčko. Nezvládli jsme pouze dva zápasy za celý podzim, proto jsme tedy čtvrtí. Tabulka je ale hodně vyrovnaná.“

* Herní projev mužstva vás asi těší. Mužstvo dokázalo předvádět solidní fotbal.

„S herním projevem v první polovině podzimu jsme byli velmi spokojení. Po zápase v Náměšti jsem dokonce řekl, že kdybychom takhle hráli pořád, musíme mít v čele devítibodový náskok. Jak po technické, tak po taktické stránce nebylo klukům co vyčíst. Od druhé poloviny podzimu se však na nás začala podepisovat zranění. Chyběli nám základní hráči a bylo to cítit.“

* Nepromítla se v závěru podzimu i známá ‚čechovická nemoc´ z uspokojení?

„Ne, to si nemyslím! Tentokrát to ta nemoc nebyla. Promítly se neblaze ty absence, Kolečkář, Haluza, Novák, Zapletal, Zacpal, což bylo znát. Pokud by nás navštívila ona ´nemoc´, tak bychom v posledních kolech nebodovali... (pousměje se) Takhle jsme bojovali, dřeli a alespoň nějaké body urvali. Dokázali jsme otočit zápasy, i když se nám herně nedařilo. Kluci zabojovali a makali na sto procent.“

* Co se vám na hře mužstva nejvíce zamlouvalo?

„Kluci jsou dobře technicky vybavení a chtějí hrát fotbal, dávat si míč rychle od nohy. Já to možná řeknu blbě, ale pro nás je největším problémem domácí hřiště. Nemluvím o jeho velikosti, ale terénu. Já vím, kolik práce mu všichni z klubu věnují. Dřou jak Bulhaři, aby se to zlepšilo. Bohužel ten podklad zlepšení moc neumožňuje. V klubu je tři sta hráčů a denně se tam protočí sto lidí. Já kolikrát nemám odpoledne kde trénovat, hřiště je plné. Pak ten plac vypadá, jak vypadá, i když se mu věnuje enormní péče. A to našemu technickému fotbalu nevyhovuje.“

* Co je podle vás největším problémem mužstva?

„Právě střílení branek! Dokážeme si vypracovat spousty šancí, ale neproměníme jich ani polovinu. Například Luďa Jahl kdyby dal jen polovinu toho, co měl, tak by byl jasně první v tabulce střelců... (úsměv) To nás sráží. Od toho se odráží i ty remízové ztráty. Soupeř trpělivě brání, promění ze dvou šancí jednu, my z pěti také jednu a máme to.“  

* Vnímáte, že do Čechovic chodí i největší návštěvy z celé soutěže?

„Já tohle moc extra nesleduji. Vím, že se fotbal hraje pro lidi, taky jsme se o tom s klukama bavili, že musíme divákům nabídnout pěknou hru. Na některých zápasech mě návštěva mile překvapila, u dalších jsem zase čekal více. Čím více lidí, kteří nám přejí, tím lépe.“

* V klubu je vždycky velké očekávání funkcionářů. Cítíte nějaký tlak z této strany?

„Necítím! Mužstvo jsem převzal na začátku roku. Ten první půlrok jsem spíše vypomáhal, zachránili jsme se. Dalším úkolem je stabilizace kádru. Prioritou je, aby ti hráči byli naši Čechovičtí. Základem je, aby chtěli v klubu být a chtěli za ně hrát. My jsme vůbec o nějakém postupu nemluvili. Sice jsme teď nahoře, ale přesto z vedení žádný tlak na to, abychom postoupili, necítím.“

* Šance se ale rýsuje velmi dobře. Žádný z klubů, které jsou na prvních příčkách, vyloženě postupové ambice nemá. Byl byste asi alibistou, kdybyste řekl, že nechcete zkusit vyhrát... 

„To je pravda. Pokud bychom nechtěli být první, byl by to alibismus. Možná je dokonce lepší, že ztrácíme dva body, než kdybychom byli první. Je to lepší motivace do zimní přípravy. Ano, chceme tu soutěž vyhrát!“

* Mužstvo vypadá na první pohled dobře. Nechybí mu ale jasný lídr se zkušenostmi, který by hru usměrnil a kluky na place zklidnil?

„Ano, vyloženě takový hráč tam není. Snaží se o to Peťa Haluza, ale u něj je problém s prací. Má zaměstnání, které mu neumožňuje absolvovat plný počet tréninků. Má šedesátiprocentní účast a to chybí. Zájem má, kolikrát se objeví v uniformě, ale na hřišti chybí. Je pravda, že podobného hráče sháníme. Vypadá to ale, že to nebude teď v zimě, ale až po sezóně.“

* Takže po sezóně budete skládat tým na krajský přebor?

(smích) „Opakuji, že vedení nás do postupu netlačí. Já ale znám sílu mužstva a jsem přesvědčen, že má na to, aby soutěž vyhrálo. Navíc hraje roli i skutečnost, že v jarní části budeme mít lepší tréninkové podmínky. Přece jen teď na podzim už byla tma a my neměli kde trénovat. Druhou polovinu podzimu odehrál tým na padesát procent svých možností. Být první a postoupit jsou ale dvě věci. Vyhrát chceme, ale jestli postoupíme, vám teď neřeknu.“

* Otázka na závěr, po letech v Určicích jste si chtěl odpočinout. Baví vás práce v Čechovicích?

„Baví! Já jsem spokojený jak s přístupem hráčů, tak i podporou vedení. Chtěl bych tímto všem v klubu poděkovat. Táhneme za jeden provaz a tak to má ve fotbale fungovat.“