- 4. leden 2017
- 1052x
Devátý ročník prestižní divadelní přehlídky Aplaus 2016 skončil opět úspěchem. Pořadatelé v závěru loňského roku pozvali dvě pražská a jedno brněnské divadlo a všechna tři představení byla jako obvykle doslova v mžiku vyprodána. Diváci v hledišti se skvěle bavili a svými hlasy také rozhodli o vítězi letošního ročníku, jímž se stalo představení Divadla Bolka Polívky DNA. Za přehlídkou se Večerník ohlédl společně s ředitelkou Městského divadla Janou Maršálkovou a jednatelem spolupořádající marketingové společnosti TK PLUS Petrem Chytilem.
Jak hodnotíte Aplaus s ohledem na minulé ročníky?
Petr Chytil: „Z pohledu nás organizátorů mohu říci, že jsme spokojeni zejména s velikým zájmem prostějovské divadelní veřejnosti. Zájem o vstupenky na všechna představení překračuje možnosti divadla a myslím, že to je ta nejlepší vizitka pro naši přehlídku. Jsme moc rádi, že se nám podařilo ve spolupráci s vedením divadla vybudovat úspěšnou a dobrou divadelní značku, která láká diváky. Při výběru jednotlivých představení přihlížíme k hereckému obsazení a při naší snaze zajistit na prostějovské jeviště zvučné hvězdy věříme, že přinášíme i pokud možno tu nejvyšší kvalitu.“
Jana Maršálková: „Letošní ročník naštěstí proběhl bez nečekaných změn, jen u jednoho představení došlo k technickému problému, který mohl zůstat skryt očím diváků a jež jsme vyřešili v následujících dnech. A myslím si, že rychlý sled jednotlivých představení pozitivně posílil atmosféru divadelního festivalu.“
Viděli jste všechna představení? Které se vám líbilo nejvíc a proč?
PCH: „Letos jsem osobně viděl dvě představení, FUK s Jiřím Langmajerem a poslední kus Aplausu DNA. Z těchto dvou příležitostí bych volil stejně jako diváci v bodování a dal bych hlas, byť těsně, brněnskému Divadlu Bolka Polívky.“
JM: „Viděla jsem všechna představení a nejvíce mě oslovila hra DNA. Intenzivně jsem si připomněla všechny slavné Polívkovy klauniády ze sedmdesátých let, které jsem v rámci tehdejšího předplatného HaDivadla viděla na stejném jevišti u nás v prostějovském divadle. A přestože to už bylo hodně dávno, klauniády Pépe, Trosečník, Am a Ea a později Šašek a královna pro mě zůstanou nezapomenutelným divadelním zážitkem.“