„NA OBĚD MÍVÁME KUBU a VEČER MUSÍ BÝT KAPR!“

Vztah k Vánocům má velice silný. Milada Sokolová, předsedkyně Okrašlovacího spolku, která je současně i milující matkou, si poslední svátky roku společně s rodinou vždy maximálně užívá. U Sokolů se dodržují prakticky všechny vánoční zvyky a tradice, nechybí vanilkové rohlíčky a smažený kapr. K tomu si umí prostějovská zastupitelka bezostyšně najít čas na pomoc druhým. Také proto padla volba na titulní interview do vánočního speciálu Večerníku právě na tuto činorodou dámu.

Co se vám vybaví pod slovem Vánoce?

„Den, kdy se sejde celá rodina. Hektické přípravy, a pak sváteční klid. Samozřejmě pak vůně vánočního stromečku a televizní pohádky, především ty starší, které si pamatuji už z dětství.“ (úsměv)

Dodržujete vánoční zvyky? A můžete prozradit jaké?

„Už během adventu kromě výzdoby zapalujeme každou neděli svíčku na adventním svícnu. Stromeček děti zdobí vždy na Štědrý den dopoledne. Manžel si také přinesl zvyk či pověru, kdy během štědrovečerní noci nesmí viset na šňůře žádné prádlo. Každý rok také lijeme s dětmi olovo, ale to vždy až na Tři krále.“

Trávíte svátky výhradně v teple rodinného krbu?

„Vím, že stále více lidí na Vánoce odjede třeba někam do zahraničí. Sama si ale nedokážu představit, že bychom nejkrásnější svátky roku trávili mimo Českou republiku. Štědrý den si proto tradičně užíváme doma. V další sváteční dny často navštěvujeme naše rodiče. Letos ale u nás na Vánoce bude, stejně jako tomu bylo v posledních letech, jak můj tatínek, tak manželova maminka, takže nebudeme muset cestovat.“

Pečete sama vánoční cukroví?

„Peču, ale jen dva druhy - vanilkové rohlíčky a sádlová kolečka. Během roku vždy někde narazím na výbornou cukrářku, a proto si další druhy objednám, abychom ochutnali také něco, co dosud neznáme.“

Patří o Štědrém večeru na váš stůl kapr?

„Určitě. Kapr patří k českým vánocům a v kombinaci s bramborovým salátem tvoří náš hlavní chod během štědrovečerní večeře. Sama mám moc ráda ryby v každé podobě, takže si celý rok říkám, proč neudělám kapra i jindy. Nikdy se k tomu ale nakonec nedostanu.“ (úsměv)

Vaříte i nějakou speciální polévku?

„Ano, dokonce hned dvě. Já vlastně vařím nepřetržitě už od třiadvacátého prosince, kdy si začnu obstarávat bramborový salát, až do štědrovečerní večeře. Spojili jsme totiž tradice mé a manželovy rodiny. Jeho rodina pochází z Čech, takže na oběd připravujeme kubu - postní jídlo z krupek, česneku a hub. U nás se tradičně obědvala zelňačka, což je ta naše první polévka na Štědrý den. A pod vlivem manželovy rodiny chystám na večeři také rybí polévku. Moc se mi z počátku nelíbilo vařit rybí hlavy, což jsme doma nikdy nedělali, a nechávala jsem to na manželovi, ale už po řadu let jsem převzala přípravu tohoto chodu a naučila se polévku i ráda jíst. Jen si na rozdíl od manžela odpustím do ní přidávané jikry a mlíčí.“ (směje se)

Navštěvujete také půlnoční vánoční mši? A jak tuto tradici prožíváte?

„Na půlnoční chodí manžel s dětmi. Já už to po štědrovečerní šichtě většinou nezvládnu. (úsměv) Dobře si ale uvědomuji, že Vánoce jsou v první řadě křesťanské svátky, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista. K našim Vánocům proto patří i návštěva kostela svatého Jana Nepomuckého, kde jsou vystaveny krásné jesličky.“

Sledujete s předstihem televizní program a je nějaká pohádka jasným favoritem?

„Moc se vždy těším na množství klasických pohádek. Hledám je dopředu v programu, ale pak se k mnoha z nich kvůli přípravám stejně nedostanu... Favorita mám jasného: Tři oříšky pro Popelku. Ovšem tato klasická pohádka často koliduje s okamžikem, kdy u nás Ježíšek nechá dárky a my je rozbalujeme.“ (směje se)

Chtěla byste ve spojení s vánočním časem něco vzkázat svým spoluobčanům?

„Popřála bych nám všem, ať prožijeme krásné a klidné svátky a strávíme je se všemi svými blízkými. Trochu si také odpočiňme, ať vstoupíme dobře do nového roku 2017. Do něj bych všem popřála hodně štěstí a zdraví.“