KAPITÁN RADIM VANĚK: „Vše by bylo jiné, kdyby kluci chodili na tréninky...“

Nastoupil do všech patnácti utkání, vsítil hned osm branek a do statistik si zapsal i pět žlutých karet. Našlo by se ještě další kvarteto určického kádru, které nevynechalo ani jeden duel, avšak individuálním statistikám Radima Vaňka (na snímku) se nikdo nepřiblížil. Ne nadarmo tak právě jednatřicetiletý záložník či útočník nosil kapitánskou pásku a vedl celé mužstvo vstříc alespoň třinácti získaným bodům. Odchovanec prostějovského SK LeRK, který strávil posledních osm let téměř kompletně v Určicích, pojmenoval hned několik příčin nevydařené půlsezony a věří, že v následujících kolech se mužstvo posune alespoň trochu nahoru.

* Jaké dojmy ve vás zanechala podzimní část?

„Začátek sezóny byl hodně špatný. Start se nám nepovedl a vše se začalo obracet, až přišel pan trenér Machálek, který působil jako odborný poradce. Jemu i kouči Tomšicovi bych chtěl poděkovat. Oba měli velký podíl na tom, že se naše situace zlepšila, a je jen škoda, že byla tak malá účast na trénincích. Trenér by s námi něco udělal a výsledky by byly jiné, ale až závěr byl dobrý. Takto se to celé těžko hodnotí, protože začátek byl opravdu špatný.“

* Jak se vlastně projevil příchod pana Machálka?

„Když přišel do šatny, byl to pro nás nový impulz. Spoustu věcí nám poradil, jak by se co dalo udělat jinak. Změnili jsme trošku styl hry, na každý zápas jsme se připravovali a celkově to bylo kvalitnější, profesionálnější, jak byl zvyklý ze svých dřívějších působišť. A jeho příchod by se projevil ještě daleko víc, kdyby kluci chodili na trénink!“ (rozčíleně)

* Zvýšila se i náročnost úkolů?

„On nároky měl! Trénoval mě už v dorostu, takže ho znám. Nároky na hráče kladl vždy vysoké a jen je škoda, že účast nebyla taková, jakou by si on představoval. Opakuji, pokud by se tréninků zúčastnilo více hráčů, tak i výsledky by byly jiné a Určice by byly v tabulce určitě výš.“

* V Určicích jste toho zažil už hodně a patříte k tomu nejzkušenějšímu, co podle vás chybí současné sestavě?

„Určitě by to chtělo přivést ze dva zkušenější hráče, aby osa mužstva byla tvořena větším počtem starších hráčů, kteří by mladé vedli. Tato soutěž se nedá hrát úplně s dorostenci nebo klukama, kteří čerstvě vyšli z mládeže, i jim by prospělo, kdyby je někdo vedl a netáhli to jen dva starší kluci jako já a Petr Vodák. Kdyby nás starších bylo víc, bylo by to lepší...“ (pokrčil rameny)

* Aktuálně jste nejlepším střelcem týmu, jak se cítíte na hrotu?

 „Mně osobně se tam hraje dobře. (smích) Nebudeme si nic nalhávat, už mi není dvacet let, abych to fyzicky zvládal ve středu zálohy jako v nedávné minulosti, ale pozice na hrotu mi nyní sedí víc. Dostanu se do šancí, góly dávám, zase je ale na trenérovi, kam mě postaví, a třeba pan Machálek mě nasazoval do zálohy. Ani tam se mi nevedlo špatně, ale více mi vyhovuje útok.“

* Vsítil jste téměř polovinu branek mužstva, co chybí, abyste jich dávali a aby navíc trefy nestály jen na vás?

„Nevytváříme si tolik příležitostí. A když se do nich dostaneme, nejsme je schopni proměnit. Je to všechno o individualitách, potřebujeme zachovat klid v koncovce.“

* Jak se projevuje, že má krajský přebor lichý počet účastníků a navíc bude padat více mužstev?

„Je to taková specifická situace, jiný pocit. V jarní části bude hodně záležet i na psychice, letos je to takové nestandardní. Byli jsme zvyklí, že v soutěži bylo šestnáct týmů a dva z nich padaly, ale musíme zvládnout i toto.“

* Ztrácíte jen pár bodů na střed tabulky. Jaký očekáváte zbytek sezóny?

„Myslím si, že hodně důležitý bude hned první zápas, kdy jedeme do Rapotína. Bodově jsme téměř nastejno, a kdyby se nám tam podařilo vyhrát, znamenalo by to dobrý signál a vstup do druhé poloviny sezóny. Čeká nás hned na úvod jeden z nejdůležitějších zápasů jara v boji o udržení.“

* Jste optimistou a věříte, že tím nejhorším jste si už prošli?

„Doufám, že tomu tak bude, na jaře se to celé zvedne a soutěž zachráníme. Ale chtělo by to hodně doplnit mužstvo, sehnat pár kluků. Se stávajícím kádrem nás čeká složitý úkol.“

* V létě nastaly v týmu změny, další budou zřejmě následovat nyní, chystáte se i vy někam odejít?

„Ne. Pokud mi zdraví dovolí a bude o mě v Určicích zájem, tak zůstanu. Nikdo mě neoslovil a asi bych ani neodešel, jsem teď v Určicích hodně spokojený.“

* V minulosti vás trápilo několik zranění, jak jste se cítil na podzim?

„Jo, zdravotní stav už není stoprocentní. Sem tam zlobí koleno, sem tam kotník, který jsem měl zlomený. Ale musím to zaklepat, v rámci možností to bylo dobré.“ (úsměv)

* Určicím se v posledních letech daří vychovávat úspěšné mladíky. Jak se vám s nimi spolupracuje?

„Určitě je to pro ně složité, skok z dorostu do mužů je náročný. Ale je to o trénování, hráč musí mít zájem a nesmí ho vykolejit, že zpočátku nehraje nebo nedostává tolik příležitostí. Musí se s tím poprat a kluci navíc šance dostávají, zvlášť teď, když nás v týmu nebylo moc. Je potřeba, aby trénovali a bojovali, třeba i starší hráči by jim mohli něco dát, je to však o nich a musí si srovnat v hlavě, jestli chtějí hrát fotbal, nebo ne...“