Lubomír Petráš: „ŠANCE POSTOUPIT do Champions League BYLA“

Není sice koučem Agelek, ale z trenérského hlediska jim od letošního léta dává maximum. Lubomír Petráš je rozhodně víc než „pouhý“ asistent, mnohem výstižnější je spíš označení druhý lodivod. S prostějovskými volejbalistkami absolvoval od začátku soutěžního ročníku 2016/2017 až doteď všechny přípravné jednotky, sám vede většinu tréninků, chystá videorozbory pro taktické porady, čtyřiadvacet hodin denně tak doslova žije s A-družstvem vékáčka.

* Začnu kvalifikací evropské Ligy mistryň. Jak těžké bylo vyřadit ve druhém předkole Békéscsabu?

„Nesli jsme roli favorita, ale realita byla taková, že Linamar měl skutečně dost vysokou kvalitu. Šlo o hodně nebezpečného soupeře, a pět setů, které jsme proti němu v řadě získali a jež rozhodly o našem postupu, měly fakt velkou cenu. Všechny byly náročné, vyrovnané a rozhodovaly až koncovky, ve kterých jsme pětkrát za sebou byli úspěšnější my. Čehož si vzhledem k nemalé síle maďarského týmu určitě vážíme, splnění základního cíle v Champions League totiž nebylo vůbec jednoduché. Zvenku to mohlo vypadat snadno, ale stálo nás to mnoho energie i nervů. A to se pak projevilo po zajištění jistoty postupu, kdy z nás všechno napětí spadlo a Békéscsaba otočila odvetu ve svůj prospěch. I tam se projevila vysoká volejbalová úroveň jejich dobrého hráčského kádru, zatímco my už jsme se zpátky nenastartovali. Ale hlavní byl ten postup, který určitě šlo považovat za dílčí úspěch.“

* Co říct ke třetímu předkolu proti celku Dabrowa Górnicza?

„Do prvního vzájemného utkání jsme sice vstoupili s ohromnou euforií a úvodní set odehráli skvěle, jenže pak se projevila síla polského soupeře. Mají zkušenější hráčky dost protřelé evropskými poháry včetně Champions League, těžili z kvality své základní sestavy i možnosti plnohodnotného prostřídání, také z výškové převahy a celkově o něco větší volejbalové kompaktnosti. Tady v Prostějově nás od druhé sady přehráli, těžko jsme se prosazovali. Naopak v odvetě se naše šance jevily jako mnohem lepší. Některé hráčky Tauronu měly zdravotní potíže, protivník nastoupil v jiné sestavě a nám se dařilo svádět naprosto vyrovnaný boj, dokonce jsme hodně času vedli. Nakonec rozhodly dvě věci: kvalitativní vyrovnanost lavičky MKS a především dlouhé bodové šňůry Polek v jednom postavení. V prvním i ve třetím setu jsme hrozně dlouho nedokázali otočit, což tyhle sady zlomilo ve prospěch soupeře a nás to stálo možnost reálně zabojovat o postup do základní skupiny Ligy mistryň. Škoda, ta možnost rozhodně existovala.“

* Bylo vystoupení VK v kvalifikaci Champions League skutečným odrazem jeho letošních schopností, nebo má prostějovský mančaft na víc?

„Vždycky jde hrát lépe a pracovat na tom, aby se šlo nahoru. Na druhou stranu samozřejmě každý má své limity, ale co se týká našeho současného týmu, určitě v něm vězí víc, než ve většině zápasů této sezóny předvedl. Jde například o častokrát zmiňovanou stabilitu výkonů, kdy nás zatím pronásledují pravidelné výpadky v některých postaveních. Chceme teď dávat co nejvíc příležitostí holkám, které toho dosud odehrály méně, a jakmile se dostanou víc do tempa, můžeme těžit z častějších plnohodnotných střídání. Tohle je určitě jeden z faktorů, kterým lze vyrovnanosti výkonů na vyšší úrovni dosáhnout.“

* Jak podle vašeho mínění funguje model, kdy se novým koučem místo Miroslava Čady stal Peter Goga a vy jste takovým výkonným trenérem?

„Z mého pohledu se toho moc nezměnilo. Už Mirek mi v posledních letech dával hodně prostoru, většinou jsem chystal tréninky a vedl přípravu já, zatímco on na vše dohlížel, určoval taktiku i koučoval zápasy. Tenhle systém vlastně pokračuje jen s tím rozdílem, že Mirkovo místo převzal Peťa a jedeme dál. Myslím, že takový model má něco do sebe a funguje dobře. Mně naprosto vyhovuje, připravovat i vést tréninky mě baví, stejně jako chystat videa na taktické rozbory soupeřů. Navíc s Peťou konzultujeme právě i taktiku pro jednotlivá utkání, celkově spolu mluvíme úplně o všem. A ve své roli se cítím plně spokojený.“

* Neměl jste toho v létě, kdy kouč hodně času trávil s českou reprezentací, místy až nad hlavu?

„To vůbec ne. Pochopitelně to bez Petera bylo složitější, ale mě trenérská práce moc baví a všichni jsme se to snažili zvládnout v rámci možností co nejlépe. Myslím, že se to nakonec podařilo bez nějakých zásadních problémů.“

* Je tedy celkové fungování družstva srovnatelné s minulými lety?

„Co se týká vztahů uvnitř, společné pohody, dobré atmosféry a zároveň pracovitosti kolektivu, tak určitě ano. Něco trochu jiného je samozřejmě volejbalová síla, která bez takových opor, jakými byly Melissa Vargas, Katy Weiss nebo Quinta Steenbergen, logicky šla o něco dolů. Ale i tým v současném složení se maximálně snaží, naplno maká, funguje jako správná parta a my věříme, že se bude postupně zlepšovat. Abychom zvládli splnit hlavní cíle této sezóny, kterými pochopitelně jsou další vítězství v Českém poháru i zisk mistrovského titulu. K tomu musíme směřovat.“