Představení antitotalitní čítanky studenty GJW šokovalo

Vyrovnat se s minulostí? V české společnosti není vůle! Velmi zajímavou a v některých případech i alarmující prezentaci o poměrech za komunistického režimu nejen v našich krajích zprostředkovalo svým studentům vedení prostějovského GJW.

„Já jsem nakloněn tématům, která nejsou moc populární. Jednoduchým důvodem proč takové téma je rozšíření obzoru studentů. Považuji to za jednoznačně správnou věc,“ prozradil důvody volby prezentace Michal Šmucr, ředitel GJW. Studenti obdrželi za svou účast dárek v podobě mezinárodní antitotalitní čítanky, ve které najdou třicítku především komunismem ovlivněných autentických životních příběhů.

Prezentace mezinárodní antitotalitní čítanky se ujala Neela Winkelmannová-Heyrovská, vnučka držitele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského. Svým zápalem hned od začátku upoutala pozornost studentů druhého a třetího ročníku víceletého gymnázia. „Nejsme úplně vyrovnaní s minulostí. Někdejší vysocí funkcionáři bývalého režimu jsou stále v rozhodujících funkcích,“ pronesla například na úvod. Snaha o vtažení studentů do diskuze však příliš ovoce nenesla. Očividně o daném tématu mnoho nevěděli...

„To, že studenti nevědí, o čem je řeč, není vůbec jejich chyba. Vždyť právě proto jezdíme do škol, abychom jim pomohli rozšířit vědomosti. Je to problém společnosti, která se stále nedokázala z totality plně uzdravit. Naopak lidé spjatí s totalitní minulostí umožnili, že se ve veřejnoprávní televizi, kterou všichni sledují, opakují bez komentáře totalitní ideologické pořady a seriály, že se dokonce vytvářejí nostalgické pořady vzývající dobu diktatury pod zdánlivě neškodnou nálepkou retro,“ vysvětluje Neela Winkelmannová-Heyrovská. Každopádně však dané téma studenty zaujalo. Mnozí z nich se patrně prvně v životě dozvěděli, jakých zrůdností se neštítí jakýkoliv totalitní režim k udržení moci. „Je úplně jedno, jestli je totalita hnědá, rudá nebo jiná. Každý takový režim likviduje své odpůrce a individuality. Vychovává ze společnosti povolné stádo,“ doplňuje dále Winkelmannová-Heyrovská.

Dalším velmi zajímavým hostem byl Karel Bryks, synovec letce RAF Josefa Brykse, o němž jeden z příběhů v čítance pojednává. „Strýc byl letcem, jenž byl sestřelen nad Francií. Strávil čtyři roky v nacistických lágrech, z nichž pětkrát utekl. Po válce mu pak komunisté napařili třicet let. Po devíti letech v uranových dolech zemřel na infarkt,“ vyprávěl pohnutý příběh Karel Bryks a dodal: „Strýc obdržel Řád britského impéria přímo z rukou krále Jiřího VI., po pádu komunistického režimu i Řád bílého lva. Plné rehabilitace se dočkal ale až v roce 2006...“

Poutavost celé prezentaci dodala četba jednoho z příběhů v podání herce Romana Vencla z Moravského divadla Olomouc. Pohnutý osud ukrajinské učitelky přeživší Stalinem řízený hladomor, následně nacistickou okupaci a desetileté utrpení v bolševickém koncentráku, nemohlo nechat náctileté posluchače lhostejnými. „Věřím, že ano. Děti obecně a od malička rády poslouchají příběhy. Je mnohem snazší mladým studentům přiblížit dějiny prostřednictvím vyprávění osudů lidí než jenom suchým memorováním dat a faktů. Nejlepší jsou setkání s pamětníky, kteří vyprávějí svůj vlastní příběh,“ uzavírá Neela Winkelmannová-Heyrovská.

Exkluzivní rozhovor s Neelou Winkelmannovou-Heyrovskou najdete v jednom ze standardních čísel PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku.