„NECHCEME MÍT PŘED ŠKOLOU NIC, CO BUDE VYPADAT JAKO HŘBITOV!“

Obnova židovského hřbitova před školou ve Studentské ulici ano, či ne? Tak to je v současnosti žhavé téma, o kterém se v Prostějově stále hojně diskutuje. Vedení města původní návrh amerických rabínů na hřbitov s cihlovou zdí jednoznačně odmítlo. Následovala velmi ostrá slova na jeho adresu, a to jak ze strany iniciátorů návrhu, tak i v celostátních médiích. Tento postoj naopak vyburcoval řadu rodičů dětí navštěvujících RG a ZŠ města Prostějova. Jejich iniciativa vyvrcholila sepsáním petice „Za zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před RG a ZŠ města Prostějova na ulici Studentská v plném rozsahu a beze změn“, jejíž plné znění je dostupné na webových stránkách www.StudentskaPV.cz. Vznik této petice ale doprovázela také řada negativních reakcí. I proto se Večerník rozhodl dát prostor jednomu ze členů petičního výboru. Oním mluvčím byl určen dvaapadesátiletý Aleš Michálek, který vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině obor Kybernetika dopravy a spojů a v současnosti pracuje v IT službách.

* Jak váš petiční výbor vznikl?

„Stalo se tak při Klubu přátel školy RG a ZŠ města Prostějova. Složitější už jsou důvody, proč do něj jednotliví rodiče vstoupili. Největším impulzem byl asi pořad Reportéři ČT ze dne pátého září. Zaujala nás neústupnost zastánců jednoznačné obnovy hřbitova, vyjádření primátorky, že je pro rehabilitaci hřbitova i vůbec celý pořad reprezentující poměrně jednostranný pohled na diskutovanou záležitost, a to ve prospěch obnovy hřbitova.“

* Vaši pozvánku na shromáždění s možností podpisu petice prostějovská radnice označila za něco, co se svým stylem blíží šíření poplašné zprávy. Co vy na to?

„Zde se musím pousmát... Na našich stránkách jsou platné odkazy na radniční web, ze kterého jsme čerpali. Jsou zde i odkazy na web České televize, kde je ke zhlédnutí zmiňovaný pořad včetně jeho textového přepisu. Doporučuji všem čtenářům prohlédnout si odkazy a vytvořit si vlastní názor.“

* Není matoucí zvát lidi na shromáždění vizualizací, o které se již nejedná?

„Na pozvánce byl nejen první, ale i druhý návrh. Oba jsou převzaté z internetových stránek magistrátu. Porovnejte si, v čem se liší první a druhý návrh americké židovské nadace. Jsou to jen drobné, až kosmetické korekce. Prostor je malinko zmenšen na východě a na jihu o přístupovou cestu ke škole a zděný plot nahrazen živým plotem. Náhrobky uvnitř zůstaly. Uprostřed a u tělocvičny je zakreslena lávka pro děti. Myslím si, že zveřejnění vizualizace prvního návrhu nebylo na škodu, minimálně ukazuje, kam se jednání ´posunula´. Z našeho pohledu tedy skoro nikam. Parkoviště se přesune a skoro celý park se změní na hřbitov.“

* Proč jste na shromáždění nepozvali někoho z magistrátu či zástupců nadace?

„Naším cílem nebylo svolávat diskusní pořad. My jsme chtěli svoláním odpůrců obnovy hřbitova z řad rodičů žáků školy zjistit, zda náš názor není osamocený. Doufali jsme, že nás řada rodičů podpoří, proto jsme připravili rovnou i petici. Udělali jsme chybu snad jen v tom, že nám nedošlo, že řada rodičů bydlí poblíž školy a s naší výzvou ztotožní až tak, že ji veřejně vyvěsí... Tím se z naší původně ´komorně rodičovské´ akce stala akce veřejná. Ale to není rozhodně na škodu.“ (pousměje se)

* Pan Jelínek z Americké židovské nadace vás v rozhovoru pro Český rozhlas nazval „netolerantními lidmi“...

„Americká židovská nadace sama vyjadřuje značně neústupné názory jednoznačně žádající pouze obnovu hřbitova. Dá se tento postoj nazvat tolerantním? Jak se chcete proti takovému názoru tolerantně vymezit, když s ním nesouhlasíte? Až na Večerník s médii moc nekomunikujeme. Důvod je jednoduchý. Celostátní média do našeho lokálního problému zatahují holokaust, xenofobii a utrpení Židů za druhé světové války. Nechceme dopadnout jako zastánci Matiční ulice v Ústí nad Labem, abychom si museli a teď záměrně přeženu - brát dovolené a jezdit do Bruselu vysvětlovat tento celoevropský problém...“

* Vy si myslíte, že židovská nadace nemá z morálního hlediska právo požadovat obnovu židovského hřbitova?

„To je těžká otázka. Podívejme se na historii prostějovských židovských hřbitovů.  První z nich byl v prostoru jihozápadních hradeb od poloviny patnáctého století. Poslední pohřeb byl na něm v roce 1802. V tu dobu vznikl druhý židovský hřbitov v prostoru dnešní ulice Studentská. Část náhrobků z prvního hřbitova byla časem přenesena na druhý a došlo k jeho zrušení. První židovský hřbitov byl tedy kolem roku 1860 zastavěn a zcela zanikl. Od roku 1802 až do 11. května 1908, kdy proběhl poslední pohřeb, se pohřbívalo na druhém židovském hřbitově. Pak se již pohřbívalo jen na tom současném, který se nachází za Brněnskou ulicí. Stejně tak byl kolem roku 1900 zrušen i starý křesťanský hřbitov. Dnes je z něj parčík naproti strojní ´průmyslovky´, fara a botanická zahrada... Městská rada chtěla již v dobách Rakousko-Uherska zřejmě uvolnit prostory pro další rozvoj města. Proto byly oba hřbitovy rušeny. Z toho, jak došlo k zániku prvního hřbitova, vyvozujeme, že stejný osud byl asi naplánován tehdejšími představiteli města v době Rakousko-Uherska i pro druhý prostějovský židovský hřbitov.“

* Takže?

„Bývalý židovský hřbitov ve Studentské ulici není jediným zrušeným židovským hřbitovem na světě, ale ani v Prostějově! Nemyslíme si, že je nutné všechny teď obnovovat. Navíc se nabízí otázka - jak to, že v šedesátých letech devatenáctého století za Rakousko-Uherska tehdejší prostějovská židovská komunita souhlasila se zastavění prvního židovského hřbitova v Prostějově? Nemůžeme stejně jako v minulosti i dnes umístit náhrobky z druhého židovského hřbitova na současný židovský hřbitov za Brněnskou ulicí?“

 * Vy si opravdu nemyslíte, že právě obnova hřbitova by byla důstojným vypořádáním se s minulostí?

„Nejsme antisemité, nezpochybňujeme holokaust. Hluboce litujeme toho, co bylo Židům za druhé světové války učiněno nacisty. Kdo ale tato zvěrstva páchal? Němci, nebo Prostějované? V petičním výboru máme členy, jejichž předkové aktivně bojovali proti nacistické moci. A byli za to dokonce vyznamenáni. Jsme přesvědčeni o tom, že zatahování utrpení Židů za druhé světové války do tohoto problému je účelové a nátlakové.“

* O co tedy usilujete?

„Zde odpovím několika otázkami. Nebyla by to pro změnu zase křivda na dnešní generaci občanů Prostějova, kdybychom souhlasili s tím, že do bytové zástavby těsně ke škole, umístíme hřbitov? Nezajímají nás pocity prvňáků chodících poprvé samostatně do školy, či lidí zde bydlících? Čí křivda by dnes byla bolestnější a konkrétnější? Kdo se bude starat, aby se živým plotem ohraničený pozemek nestal rájem psychopatů nebo bezdomovců konzumujících na náhrobcích své „krabice“? Z těchto důvodů požadujeme zachovat před školou přehledný a tím pádem pro naše děti i bezpečný prostor.“

* Co říkáte postoji prostějovské radnice?

„Nemáme vlastní politické ambice. A nechceme z toho dělat politickou kauzu. Postoj radnice v souvislosti s celostátní medializací tohoto problému tak nějak chápeme, i když s ním nesouhlasíme. Nenajdete jediné naše vyjádření proti stávajícím představitelům města. Najdete ale pro změnu celou řadu vyjádření radnice, která na nás útočí a shazují naši občanskou iniciativu. Přitom materiály, které jsme použili, pochází hlavně z webu města. Vyjádření radnice si často také protiřečí. Nevíme také, co si máme představit pod pojmy ´rehabilitace hřbitova´, ´zvýšení piety místa´. I pro to jsme se rozhodli vystoupit a pokusit se lidi probudit. Chceme, aby občané svou aktivitou donutili zastupitele k tomu, aby se k obnově hřbitova na Studentské ulici jasně vyjádřili.“

* A co říkáte názorům ředitele Gymnázia Jiřího Wolkera Michala Šmucra z minulého vydání?

„Pana ředitele konkurenčního gymnázia, které v minulých dnech poctil návštěvou americký velvyslanec Schapiro, bývalého známého politika prostějovské ODS a v posledních volbách kandidáta strany SPO Tomio Okamury, si vážím za to, že se zcela jasně vyjádřil k obnově hřbitova na Studentské ulici. I když s ním v tomto zásadně nesouhlasím, stejně jako s tónem jeho článku a s osočováním či nepodloženými útoky v něm vůči našemu petičnímu výboru.

Rád bych mu položil jen několik otázek. Máme svědectví o tom, že celý prostor druhého židovského hřbitova byl za okupace i vybagrován. Při sbírání podpisů nám to samé nezávisle na sobě potvrdili i další občané-pamětníci. Z jakého zdroje tedy čerpá on ve svých tvrzeních, že byly pouze zničeny náhrobky? Proč se při výstavbě inženýrských sítí, kterých je pod parkem požehnaně, nenacházely kompletní lidské ostatky? Viděl někdy zakreslení současných inženýrských sítí pod parkem? Jakým právem jen na základě našeho nesouhlasu s de facto obnovou hřbitova - věřte, že je nám jedno jaké víry - uprostřed bytové zástavby a v těsné blízkosti školy, zpochybňuje náš postoj k holokaustu? Z čeho usuzuje na - cituji - „jakýsi smrad provinčního politikaření“ a „ohavnou manipulaci s fakty“?  Mají podle něj vůbec občané právo se svobodně vyjadřovat k problémům jim blízkým?“

* Chtěl byste něco vzkázat na závěr?

„Rádi do našeho výboru přivítáme každého, kdo sdílí naše názory a má chuť pro své okolí a město něco udělat. Kromě toho uvítáme každého, kdo nás podpoří tím, že si stáhne petici z www.StudentskaPV.cz, oběhne sousedy a známé a pokud nějaké podpisy získá, předá je petičnímu výboru. Nakonec bych chtěl poděkovat všem občanům, kteří s námi do toho jdou a petici již podepsali. Budeme dělat maximum, abychom je nezklamali. Kdo chce naši petici ještě podepsat či předat podpisové archy, může tak učinit třicátého listopadu od 17:00 do 17:30 hodin před RG a ZŠ města Prostějova.“