- 22. listopad 2016
- 935x
AKTUALIZOVÁNO Nikdo jiný nedokázal prostějovské hokejisty v novodobé klubové historii vytáhnout tak vysoko, jako on. Během obou svých angažmá v HC (2000 až 2003), respektive v LHK (2015 až 2016) konkuroval Kamil Přecechtěl s hanáckým týmem coby jeho kouč užší prvoligové špičce, přesto byl nyní zkušený i úspěšný trenér nečekaně ODVOLÁN. Uprostřed minulého týdne, naprosto nečekaně, z páté příčky tabulky. V sobotním odpoledni věnoval fanoušky oblíbený „Prcek“ Večerníku tento exkluzivně rozhovor.
Co na svůj překvapivý vyhazov říkáte?
„V Prostějově jsou ty nejvyšší cíle, které jsme během této sezóny plnili a postupně se dostali až na první místo soutěže. Bohužel jsme se tam udrželi jen dvě kola, potom následovalo klesání dolů. Čtvrté nebo páté místo asi neodpovídá maximálním představám šéfa týmu.“
Nešokoval vás tak náhlý konec? Nebo jste měl nějaké indicie?
„Kdo pracuje v hokejovém Prostějově, ten žádné indicie nepotřebuje... Vzhledem k těm nejvyšším cílům tady panuje neustálý tlak na kvalitní hru i výsledky, možný konec nosí člověk v podvědomí vlastně pořád. Nám nevyšel domácí zápas s Litoměřicemi a pak jsme vybouchli v Českých Budějovicích, kde to byl opravdu strašidelný výkon z naší strany. Po tomhle utkání jsem začal tušit, že by se něco mohlo stát...“
Jste naštvaný, že vás generální manažer Jaroslav Luňák odvolal po pouhých dvou porážkách za sebou?
„Naštvaný ne, správné slovo je spíš zklamaný. Minulou sezónu jsme po špatném začátku dotáhli až na páté místo, letos jsme se od začátku pohybovali úplně nahoře a vše bylo na dobré cestě. Současný prostějovský tým je velice kvalitní a táhnul za jeden provaz, bohužel nás teď pronásledovala početná marodka. I s tím jsme se dokázali dlouho úspěšně prát, ale přišla slabší chvíle a najednou je všechno pryč. Škoda.“
Už jste někdy zažil vynucený konec z tak vysoké pozice v tabulce?
„Osobně ne, na vlastní kůži mě něco takového potkalo poprvé v kariéře. Na druhou stranu na tom ještě nejsem tak špatně, když uvážíte, že v Prostějově jednou vyhodili trenéra dokonce z prvního místa.“ (hořký smích)
Na co budete ze svého angažmá u Jestřábů nejraději vzpomínat?
„Na vynikající spolupráci s Jirkou Vykoukalem, se kterým jsme si vybudovali perfektní vztah a tvořili sehranou dvojici založenou na vzájemné důvěře. Za sebe můžu říct, že nám to fungovalo parádně. Jirka je nesmírně pracovitý a hokeji rozumí, na dobrých výsledcích měl velký podíl. A moc mě těší, že jsme společně udržovali ideální vztah i směrem k hráčům, k mužstvu. Samotní kluci oceňovali, jak na ně tlačíme, společně makáme a zároveň si mezi sebou všichni rozumíme. Myslím, že nám to v Prostějově dobře šlapalo a dva nepovedené zápasy na tom nemůžou nic změnit.“
Vy jste s místním hokejem dosáhl největších úspěchů v jeho moderní éře. Odcházíte tedy se vztyčenou hlavou?
„Věřím, že ano. Vždycky jsem se tady snažil pracovat na sto procent a myslím, že se mi to dařilo. Dvě pátá místa a jedno čtvrté z let 2001 až 2003 stejně jako šesté letos na jaře i páté teď průběžně snad není v prvoligové konkurenci nijak špatná bilance, byť posoudit to musí někdo jiný než já. Mě moc potěšilo, že když jsme se s hráči loučili v kabině, tak jsem se při podání ruky mohl každému podívat bez obav do očí. A na mnohých bylo vidět, že jsou z mého konce smutní. Aspoň tak jsem to cítil. Každopádně odcházím navzdory momentálnímu zklamání s čistým svědomím i vírou, že současný mančaft LHK je postaven na dobrých základech, aby mohl nadále předvádět kvalitní hokej.“
Co dál?
„Maximálně jsem se soustředil na svou práci s Jestřáby a tím pádem teď samozřejmě nemám žádné náhradní řešení. V pondělí mám schůzku s panem Luňákem, až pak uvidím, co přijde. Ale je jasné, že v rozehrané sezóně se bude něco nového shánět těžko. Chce to čas...“
Další chyba na Vápenici.