„KDYŽ MĚ CHCE MANŽELKA VIDĚT, MUSÍ DO KEMPU“

Povídání s Petrem Piňosem, coby správcem Autocampingu Žralok, bylo velice zajímavé a mělo spád. Z šéfa populárního kempu přímo čišelo nadšení, se kterým se vrhl do správcování před pěti roky. Nezaznamenali byste na něm žádnou otrávenost nebo znechucení z faktu, že mu tato práce bere i veškerý volný čas. Současný šéf Žraloka plně vystihuje příměr, kdy se mu stala práce koníčkem. „Já prakticky na nic jiného než na kemp nemyslím, tedy s výjimkou rodiny,“ přikyvuje s úsměvem Petr Piňos, který v minulých dnech Večerníku poskytl na konci letošní sezony exkluzivní rozhovor. Dotkli jsme se v něm například také vzniku samotného názvu kempu. Víte, kde se vzal?

●● Jak se vlastně přihodí, že se tiskař stane kempařem?
„Prvotní příčinou byl krach Oděvního podniku. Další důvodem je, že jsem odjakživa zapálený a aktivně zapojený do všech kulturních akcí, které se v Plumlově konají. Před pěti roky přišla nabídka, jestli bych to v kempu nezkusil. A já to vzal.“ (úsměv)
●● Rozmýšlel jste se dlouho?
„Vůbec! Já mám odmalička k Žraloku silný vztah. Otec zde pracoval, chodili jsme sem za ním. Vnímal jsem, že kemp nefunguje optimálně. Podhradský rybník byl bez vody, lidi sem nic moc nelákalo. Byl jsem ale hrozně natěšený a měl spoustu nápadů. Na druhou stranu jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu...“
●● Můžete rozvést svůj vztah ke Žraloku?
„Prožil jsem zde prakticky celé dětství. Tatínek se angažoval ve Svazarmu, každou neděli prodával v kempu makrely. Dodnes si to pamatuji - malá za pět, velká za deset. Znal jsem všechny správce i lidi, kteří zde pracovali.“ (úsměv)
●● Jasnou vizi, jak to budete dělat, jste tedy neměl?
„V žádném případě. Hodně jsem přemýšlel, jakým způsobem celý kemp a jeho provoz uchopit. Nejde to dělat jako normální správce. Vsadil jsem na hudební večery a lidi začali chodit. Chtěl jsem to dělat zkrátka pro lidi, aby zde byli spokojení.“
●● Prozradíte model, jak lidi zaujmout a přilákat?
„Musíte se snažit vycházet všem vstříc. A všechno je o domluvě. Pokud se na něčem domluvíte, splníte to, lidi jsou spokojení a vrací se. Uvedu příklady: po letech se nám vrátili ‚trabanťáci´, věrnost zachovává Keltská noc.“
●● V současnosti kemp ‚jede´, bylo to tak od začátku?
„Měl jsem určité zkušenosti z organizování akcí na zámku. Ohledně ubytování, stravování, po technické stránce, co se týká elektřiny, vody a podobně jsem ale nevěděl vůbec nic. Všechno jsem zjišťoval za pochodu. Byla to někdy hektika...“ (smích)
●● Uvažoval jste někdy o tom, že s provozováním seknete?
„Nikdy! Mě to celé chytilo a mohu říci, že si zde vychutnávám každý den! Samozřejmě jsou dny, kdy mě všechno štve, ale vždycky mě nabije, když mi
v neděli při odjezdu hosté osobně děkují a slibují, že se vrátí.“ (úsměv)
●● Inspiroval jste se v jiných kempech nebo rekreačních střediscích?
„Nikoliv, vůbec. Já nikdy v žádném jiném kempu nebyl. Člověk se do toho musí nějak dostat sám. Asi mám nějaké organizační vlohy.“ (pousměje se)
●● Koná se zde spousta akcí, kdo je vymýšlí?
„To jde všechno většinou z mé hlavy. Přes zimu vždycky přemýšlím, co by mohlo být v létě.“
●● Znamená to, že nemyslíte na nic jiného než na kemp?
(smích) „Dá se to tak říci, tedy kromě rodiny! Přes zimu to mám volnější, tak celou pauzu přemýšlím, co zase udělat nového.“
●● Jaký máte vůbec roční režim? Kdy začíná sezóna?
„Letos jsme jeli prakticky nonstop, protože jsme dělali nové záchody. Jinak se oficiálně začíná v březnu, kdy se chystají chatky a otvírá se v průběhu dubna. První velkou akcí je ‚Slet čarodějnic´, který pořádá Spolek Plumlovských nadšenců. Dá se říci, že to je takový start. Příští sezónu bych chtěl ale zahájit o Velikonocích, program ještě nemám dopilovaný.“ (úsměv)
●● Ukončení bývá na podzim...
„Je to podle počasí, ale většinou máme otevřeno do poloviny října. S příchodem prvních mrazíků musíme odpojit vodu. Dělají se tu ale akce i přes zimu, například ohňostroj.“
●● Laická veřejnost vnímá kempaře jako člověka, co si chodí po areálu, užívá si společnost a vlastně je na placené dovolené...
„Večírků je zde fůra, to je fakt! (směje se) Určitě se ale nejedná o placenou dovolenou. Obnáší to především absolutní nedostatek spánku. Kolikrát už to je opravdu na hraně. Spím třeba dvě hodiny denně, dva dny jsem vyřízený, ale blížící se víkend mě nastartuje znovu. Vím, že je akce, přijdou lidi a ti musejí být spokojení.“
●● Kolik lidí se vlastně stará o samotný provoz kempu?
„Nade mnou je místostarosta Martin Hyndrich, toho času i ředitel Klubového zařízení. Já jsem jediný zaměstnanec. Z obecního úřadu docházejí dvě uklízečky, na sezónu od dubna do října nabíráme brigádnice, těch je okolo patnácti až dvaceti, vesměs se jedná o studentky. Ty už zde pracují čtvrtou pátou sezónu, tvoří dobrý a sehraný tým. Kolikrát musím angažovat ale široké spektrum z řad rodinných příslušníků.“
●● Jaký je vůbec zájem o tuzemskou rekreaci?
„Rok od roku poznávám, že lidi přestávají jezdit do zahraničí a dávají přednost místnímu prostředí. V prvních sezónách k nám jezdili jen na prodloužené víkendy, v posledních letech si objednávají sedmidenní pobyty. Rok od roku je to lepší. Minulý rok jsme měli nejlepší sezónu, letos bych řekl, že bude ještě lepší!“
●● Návštěvníci jsou tedy převážně z Česka?
„Ano, nejvíce k nám jezdí lidé z jižní a severní Moravy. Berou nás jako výchozí místo k výletům na Macochu, Bouzov a pdobně. Jezdí k nám ale také Francouzi a Holanďani v karavanech. Měli jsme tu i Lotyše, Estonce, přijel dokonce cyklista z USA nebo Austrálie. Z devadesáti procent je ale klientela tuzemská. Žralok je ideální pro střední třídu. Hodně lidí se nám vrací, vybírají si termíny podle akcí.“
●● Máte nějakou nezapomenutelnou ‚příhodu z natáčení´?
(smích) „Spousty, ale nepublikovatelné! Jinak ve mně nechávají nejhlubší dojem tři stěžejní akce: Keltská noc, trabanti a Kahovec se Sodomou. Za ty roky jsem navázal s organizátory takový vztah, že se nebereme jako obchodní partneři, ale jako kamarádi.“
●● Kolik se zde koná v sezóně akcí?
„Řekl bych okolo padesáti. Musím ovšem připomenout, že ne všechny pořádáme my. Hodně jich organizují další spolky. Spousta je také soukromých, pro různé firmy a organizace.“
●● Co vám ve vybavení kempu nejvíce chybí?
(pousměje se) „Peníze! Záchody už máme, teď v zimě se budou dělat nové sprchy. Důležité je, že bychom se měli po sezóně napojit na obecní kanalizaci. S tím souvisí i celková rekonstrukce chatiček, které by měly být vybaveny sociálním zařízením. Přece jenom jsou z osmdesátých let a standardy jsou už někde jinde. Rozšířit by se mělo i restaurační zázemí.“
●● Jakou má Žralok v současnosti kapacitu?
„Máme zde 138 míst v chatkách, zhruba dvě stě míst ve stanech a padesát stání pro karavany.“
●● V pozici správce působíte pět let, o kolik roků jste za tu dobu zestárl?
„Já jsem zde omládl! Cítím se opravdu mladší, to nelžu.“ (smích)
●● Máte ještě jiné koníčky než kemp?
„Je pravdou, že mi zabírá veškerý čas. Jako koníčka mám ale grafiku a propagaci, což využívám při své profesi. Veškeré upoutávky, plakáty, bannery si vyrábím sám. Je to výhoda i pro vedení, protože ušetří spoustu peněz.“ (úsměv)
●● Drtivá většina kempů bývá v soukromém vlastnictví. Žralok provozuje město Plumlov. Jaký je v tom rozdíl?
„Já v tom moc velký rozdíl nevidím, tedy za mě. Já bych se stoprocentně choval úplně stejně. Jedu na sto dvacet procent, jako kdyby mi to patřilo. Mě osobně nejvíce těší, že se k nám lidi vrací, a to několikrát za sezónu.“
●● Kdyby byla nabídka k odkoupení kempu, šel byste do toho?
„Já jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Žralok patří k Plumlovu a já taky.“
●● Je výhodu, že kemp patří obci?
„Určitě to má své výhody. Je zde určitá provázanost, spoustu věcí, hlavně co se týká údržby, zařizujeme ve spolupráci s obcí. Já se ale chovám tak, jako kdyby to bylo moje. Vážím si vedení obce a zvláště Martina Hyndricha, který se kolikrát zapojí k obsluze, stoupne například ke grilu nebo do kiosku. Poděkování patří ale celému personálu, jenž vytváří pro návštěvníky prostředí, kvůli kterému se rádi vracejí.“
●● Víte vůbec, proč se Žralok jmenuje Žralok?
„Pátral jsem po tom usilovně. Historie tohoto místa sahá hluboko. Koncem devatenáctého století, okolo roku 1890, bylo zdejší prostranství známé jako výletiště, sokoliště. Byl zde amfiteátr a okolí zde bylo naučené chodit. Samotný kemp byl založen roku 1954. Důvod pojmenování jsem ale nikde nenašel. Odvodil jsem si tak sám, že odpradávna se zde žralo a lokalo, proto asi Žralok!“ (smích)
●● Z vašich odpovědí vyplývá, že v kempu prakticky žijete. Dostanete se vůbec domů?
(úsměv) „Jakmile začne v červenci hlavní sezóna, tak se prakticky nedostanu ani ke splavu. Stalo se mi například, že jsem měsíc opravdu z kempu nevylezl...“
●● Takže, když vás chce manželka nebo dcera vidět, musejí přijít za vámi?
„Přesně tak, musejí do Žraloka! Za to jim opravdu moc děkuji, mají obrovskou trpělivost. Moje zaměstnání je opravdu hodně na úkor rodiny. Vidíme se pomálu, většinou při nějakých akcích, kdy je angažuji.“ (směje se)

KDO JE PETR PIŇOS:
✓ narodil se 2. března 1968 v Plumlově
✓ ženatý, manželka Helena, dcera Klára (12 let)
✓ na základní školu chodil v Plumlově, absolvent SOU Polygrafického Olomouc
✓ po vyučení pracoval v Moravských tiskařských závodech Olomouc, závod Prostějov, od roku 1989 v Oděvním podniku v oddělení propagace, od roku 2004 podnikal v reklamě a tisku, v roce 2012 se stal správcem ATC Žralok
✓ člen správní rady Obecně prospěšná společnost Plumlov, která měla svého času na starost chod plumlovského zámku
zajímavost: veškeré plakáty týkající se akcí v kempu od nápadu až po grafické zpracování vyrábí osobně sám