- 13. říjen 2016
- 1208x
Trochu smolným hrdinou středečního souboje o popředí prvoligové tabulky s Jihlavou byl prostějovský útočník Lukáš Luňák. Během obranně vedeného střetnutí se sám dostal do několika vyložených příležitostí, jenže ani jednu neproměnil a Jestřábi nakonec silnému protivníkovi podlehli 1:2 v prodloužení. Alespoň jeden získaný bod znamenal určitou útěchu, ale křídlo elitní formace LHK přesto působilo po těsné porážce trochu skleslým dojmem.
Je vydřený bodík proti favoritovi soutěže dost nebo málo?
„Bod je určitě dobrý, ale samozřejmě jsme doma chtěli víc. Zápas byl vyrovnaný a spíš se čekalo, kdo udělá chybu. Šlo o taktickou bitvu z obou stran, výsledek se mohl přiklonit v náš i soupeřův prospěch. Po vyrovnání na 1:1 Jihlava trefila dvakrát tyčku, my jsme zase měli v závěru normální hrací doby tři velké šance. Další jsme nedali hned na začátku prodloužení tři na tři, potom jsme tam měli hodně složitou pasáž. Nedařilo se nám vystřídat, zatímco hosté se třikrát protočili. Tohle jsme ještě ubránili, další možnost Dukly už však ne. Škoda ale jak říkám, ani ten jeden získaný bod není špatný.“
Dlouho se hrálo opatrně, až vyrovnávací branka odstartovala vyšší rychlost hokeje i větší zajímavost. Čím to?
„My jsme tam zavětřili šanci obrátit výsledek, i fanoušci se chytili a hodně nás pak hnali, byli slyšet. Zlepšili jsme pohyb, prospěly také dílčí změny v sestavě. Přišly ty gólovky v závěru, ale smůla, na vítězství to nestačilo.“
Ve druhé třetině ještě za stavu 0:0 jste ze slibné pozice těsně minul vinkl. Mohl duel v případě vašeho vedení vypadat jinak?
„To byla hezká akce, na zakončení jsem měl čas a chtěl to vystřelit gólmanovi kolem hlavy do šibenice. Škoda že to šlo kousíček mimo. Možná by se potom utkání vyvíjelo jinak, ale teď už to nevrátím. Musíme se soustředit na příští zápas a do Třebíče v sobotu pojedeme zase urvat nějaké body.“
Po předchozím náročném programu jste konečně měli volnou neděli. Jak jste si ji užili a necítili jste dnes zpočátku těžší nohy?
„Za možnost odpočinku jsme byli určitě rádi, zvlášť po tom nezvyklém utkání se Slavií, které nemělo běžný průběh ani tempo. Možná to pak dnes v úvodu skutečně bylo takové ospalejší, ale roli spíš hrála ta defenzivní taktika. Celkově jsme však proti silnému soupeři odehráli velice slušný zápas a nemáme se za co stydět.“
Premiérově v sezóně hrozilo, že jako mužstvo neskórujete. Věřil jste, že to do brány nakonec spadne?
„Určitě jsme věřili. Dneska jsme hráli převážně na tři lajny, které máme dost kvalitní, a kdokoliv z nich může dát gól. Proto naše víra, že aspoň srovnáme na 1:1, pořád trvala. A vyplatilo se.“
Po druhé čtvrtině základní části WSM ligy jste byli druzí. Cítíte okolo sebe ve městě rostoucí hokejovou euforii?
„Je to výsledek dlouhodobé práce, která se tady dělá. Teď jsme se oproti minulosti posunuli zase o kus dál a momentálně máme takový tým, který by se při udržení nastoleného trendu mohl pohybovat v horních patrech tabulky. Což logicky jsou spojité nádoby se zájmem fanoušků, kteří samozřejmě radši chodí na úspěšné mančafty, než když se nedaří. Za výbornou podporu diváků jsme moc rádi, ale osobně bych přivítal, kdyby jich do hlediště chodilo ještě víc. V minulosti už jsem tady zažil úplně plný zimák, třeba když jsme postupovali z druhé ligy do první. Divácký potenciál v Prostějově určitě je a věřím, že pokud se budeme dál držet v soutěži nahoře, může stabilně chodit přes tři tisíce příznivců. Což by byla krása. Pokusíme se předvádět co nejlepší hokej, tím fandy maximálně lákat a následně se jim za povzbuzování odvděčit kvalitními výkony i výhrami.“
Další chyba na Vápenici.