- 14. září 2016
- 763x
Třebíč je asi oblíbeným soupeřem Jakuba Šlahaře. V srpnovém přípravném utkání jí právě tento útočník hokejových Jestřábů vsítil při prohře 2:4 oba góly a další trefu - mnohem důležitější - si schoval do prodloužení pátečního duelu 2. kola WSM ligy 2016/2017. Prostějovská letka díky jeho nádhernému švihu přímo do šibenice zvládla vítězně domácí premiéru nové sezóny a zatím drží klidný střed tabulky.
* Jak velká byla euforie po rozhodující brance na 3:2?
„Obrovská. Máme strašnou radost, že jsme první zápas doma nakonec vyhráli, jak kvůli sobě, tak hlavně kvůli lidem. Fanoušci povzbuzovali bez ohledu na ten špatný začátek pořád, vůbec nás nezatratili, naopak nás neustále hnali dopředu a tím hrozně moc pomáhali. My jsme i díky nim věřili, že ztrátu smažeme a utkání dotáhneme k vítězství. Proto jsme do obrany Třebíče bez ustání bušili, aby to nakonec vyšlo. Sice jen za dva body, ale zaplaťpánbůh za ně.“
* Čím si vysvětlujete neuvěřitelně mizerný vstup do střetnutí?
„Dostat dva góly za necelých třicet sekund ve své kariéře nepamatuju, byla to fakt hrůza. Nějak jsme zaspali nebo ještě zpívali hymnu, opravdu nevím, co se s námi dělo... Přitom jsme se na tohle utkání strašně těšili a byli na něj maximálně namotivovaní. Místo toho nám vůbec nevyšla první dvě střídání a najednou jsme prohrávali 0:2 ve chvíli, kdy zápas ještě ani pořádně nezačal. V ten moment nezbývalo nic jiného, než všechno hodit za hlavu a uvědomit si, že máme před sebou vlastně celé střetnutí na obrat. Tím pádem jsme se soustředili na svou hru, důležité bylo zůstat trpěliví a věřit. A to se vyplatilo.“
* Od stavu 0:2 byl tedy výkon mužstva již dobrý?
„Víceméně jsme hráli to, co jsme chtěli. Možná byla naším záměrem ještě větší útočná aktivita před vlastním publikem, ale Třebíč hraje spíš takového zanďoura, hodně vyhazuje puky a proti ní to nikdy není jednoduché. Pořád jsme tak chodili do plné obrany, přesto naše hra kromě toho úvodu rozhodně nebyla špatná.“
* Prodloužení tři na tři, to je asi pořádný adrenalin, že?
„Adrenalin je to hlavně pro diváky, pro nás hráče spíš pořádná dřina. Hřiště je obrovské, a když se hraje tři proti třem, je na něm spousta místa. Mně osobně to však naprosto vyhovuje, protože jsem bruslivý typ a nižšího počtu hráčů na ledě, o dva na každé straně, se dá využít. Člověk má mnohem víc prostoru dostat se do šance.“
* Váš rozhodující zásah byl krásný. Souhlasíte?
„Hlavně to vyplynulo ze situace, kdy jsem byl už dlouho na ledě a říkal si, že jen zajedu za modrou čáru a vystřelím na bránu. Naštěstí to tam spadlo krásně do vinklu, puk prošel kolem bekovy nohy a gólmanova ramena až do sítě.“ (úsměv)
* Berete tři získané body ze dvou úvodních duelů nového ročníku soutěže?
„Samozřejmě bereme každý bod. První liga je totiž letos neskutečně vyrovnaná, momentálně v ní není žádného slabšího soupeře. Proto jsme a budeme rádi za každý získaný bodík, cílem je urvat něco ve všech zápasech. V Jihlavě jsme měli velice blízko k výhře, třikrát jsme tam vedli, domácí třikrát vyrovnali a v prodloužení rozhodli. Tentokrát jsme víc štěstí měli pro změnu my, i dvoubodové vítězství se určitě počítá.“
* Do šatny jste krátce po skončení mače přinesl slušnou porci burčáku. To jsou nějaké rodinné zásoby?
„Ano, rodiče ho přivezli a já to klukům hodil do kabiny na ochutnávku. Každý z nás si ale dá opravdu jen trošku, aby ochutnal, víc můžou vypít pouze maséři a vedoucí mužstva. (smích) My jako hráči ani po vítězném utkání nesmíme moc porušovat životosprávu, což ale několik hltů burčáku určitě neohrozí. Mně osobně navíc burčák moc nejede, spíš si dám jedno oslavné pivo a hned si půjdu lehnout, protože jsem dost unavený. Navíc máme před sebou těžký týden se třemi zápasy v pondělí, středu a sobotu a ty chceme zvládnout co nejlíp s hodně získanými body. Úvod sezóny je vždycky důležitý a my letos hodláme začít úspěšněji než loni. Na to se maximálně soustředíme.“
Další chyba na Vápenici.