- 22. červenec 2016
- 744x
Novým mužem na lavičce Určic se na počátku zimní přípravy stal Radek Tomšic. (na snímku) Devětatřicetiletý kouč přišel z taktéž zachraňujícího se Kojetína a jeho mise dopadla úspěšně, když se podařilo zabránit druhému sestupu v řadě, nyní už mladý trenér vedle rozboru uplynulé sezóny spřádá plány na klidnější a zdárně odehraný ročník 2016/2017.
* Máte za sebou první půlrok v určickém působišti, jaký byl?
„Vždycky když se hraje vyšší soutěž a pak se sestoupí, tak se mužstvo obměňuje a vznikají problémy. Nálada nebývá nejlepší a tvoří se nový tým. Problém představovala také marodka, bez ní bychom měli o šest devět bodů více a záchrana nemusela být až tak náročná, jak byla. Ale na druhou musím pochválit kluky, do poslední chvíle se chtěli poprat o výsledek a krajskou soutěž úspěšně absolvovat. Nevycházely nám ovšem určité pasáže, třeba v Želatovicích jsme srovnali z 0:2 na 2:2, ale potom jsme tam nechali všechny body. A takových zápasů bylo opravdu víc.“
* Právě při nich se projevilo, že se zranili tak kvalitní hráči?
„Určitě. Ti zranění měli už něco odkopáno a byli vyspělí i mentálně, dříve by se z toho otřepali než mladí kluci. Máme pořád mladé mužstvo, jemuž se nevyhýbají výkyvy. Kluci se chtěli ukázat, ale někdy ta psychika dělá větší procento než nasazení.“
* Lze na těchto mladících stavět do budoucna, když si na jaře úspěšně prošli složitou situací?
„V tomto je to plus a jsem strašně rád i za pomoc dorostenců, nemůžeme ale jen s nimi hrát krajský přebor. Mládež v Určicích funguje dobře, dorost i žáci hrají prim ve svých soutěžích, ale při nasazení do mužů to je rozdíl. Zelina byl prvním rokem pryč z dorostů a je perspektivní, Josif a Krajíček se posouvají tento rok a určitě bychom chtěli stavět na těchto mladých hráčích, ale páteř musí tvořit zkušení fotbalisté. Prostě dva tři zkušení, k nimž by mladí vzhlíželi. Museli jsme opravdu hodně experimentovat a nejvíce nás trápil útok, ale vše se odvíjí od toho, že se mužstvu nedařilo. Měli jsme těžký duben, kdy jsme prohráli s Ústím, v Jeseníku, se Šternberkem, tohoto úseku jsem se obával.“
* Ale se samotným úvodem jara jste mohl být spokojen.
„Je to tak. Uhráli jsme remízu s Mohelnicí a v Kojetíně a měl jsem z toho dobrý pocit, ale to ještě byli k mání Hochman i Vaněk. Pak nám oba vypadli a bylo to znát.
* Doma jste hráli jen šestkrát a uhráli jste osm bodů, šlo o dostatečný počet?
„S domácími zápasy jsem spokojen. Kluci se chtěli více ukázat, byli klidnější, vyhovuje jim pěkný trávník. Vše hraje pro psychiku mladých hráčů velkou roli a byl to velký kontrast třeba se zápasy v Jeseníku nebo ve Šternberku. To jsou disciplinovaní a vyzrálí soupeři, ale my až tak dobře bránit neumíme.“
* Budete v Určicích pokračovat i nadále?
„Jsme takto domluveni s vedením a měl jsem podmínku, že musíme posílit natolik, abychom neměli takové problémy jako na jaře. Evžen Kučera sezónu úspěšně nastartoval, pak se mu také nedařilo a přeneslo se to do zimy, kdy jsem se teprve rozkoukával. Až do posledního kola soutěže jsme trošičku laborovali se záchranou, a jelikož se příští rok bude zužovat na čtrnáct mužstev, tak musíme opravdu zapracovat a co nejdřív nahrát dostatek bodů.“
* Bylo výhodou, nebo nevýhodou, že jste v rozehrané sezóně přišel do cizího prostředí?
„Nevím. Šlo hlavně o to, že mužstvo ještě nebylo pořádně stabilizované. Po sestupu z divize zůstali tři hráči a než se tým pozná a začne si vyhovovat v šatně, tak to chvíli trvá. Navíc nám ze zdravotních důvodů všichni zkušení hráči vypadli.“