„LÍBÍ SE MI VOJENSKÁ UNIFORMA!“ usmívá se Natálie Kočařová

Do tělocvičny sportovní gymnastiky tuto dívenku maminka přivedla, jen co začala dělat první krůčky. Zápolení všeho druhu tak měla odmalička v krvi, stejně jako má ráda věci na svém místě. Samo o sobě tvrdí, že je velký puntičkář. Co naopak nemá ráda, jsou pomluvy, závist a lidi, kteří nemají žádný cíl. Titul Miss dračích lodí z loňského roku se stal odrazovým můstkem k úspěchům této čtrnáctileté krásky z tercie Gymnázia Jiřího Wolkera. S nádhernými vlnitými vlasy jako od moře zápolila Natálie Kočařová od února letošního roku v celostátní soutěži Dívka roku, ojedinělého klání v České republice tohoto typu, ve věkové kategorii třináct až patnáct let. A rozhodně se neztratila. Na pomyslný nejvyšší stupínek sice bohužel nedosáhla, i tak je její sbírka ocenění úctyhodná. Jak Večerník informoval už v minulém vydání, získala hned tři korunky za titul Dívka talent 2016, Dívka Trenýrkárna.cz 2016 (internet) a Dívka Affliction 2016 (sympatie této značky). Prostějovské želízko v ohni je tudíž živoucím důkazem toho, že hezké dívky jsou také chytré...

* Začněme pěkně popořádku. Kdy se zrodila myšlenka zúčastnit se této soutěže?

„Nápad se zrodil v hlavě mých rodičů poté, co jim příbuzní a známí říkali, aby svou šikovnou dceru někam přihlásili. (smích) V říjnu loňského roku jsme odeslali přihlášku na právě uplynulý ročník Dívka roku 2016.“

* Je to vaše první soutěž tohoto typu?

„Ano, nikdy jsem se podobné soutěže nezúčastnila. Moje zkušenosti tak byly minimální.“

* Probojovala jste se nakonec až do finále, jak trnitá to byla cesta?

„Na začátku mě čekala velká dřina, jelikož jsem měla velmi náročnou volnou disciplínu. Základnímu kolu ve Šternberku předcházelo dvoudenní soustředění, na kterém jsme se učily především chůzi na podpatcích, úvodní choreografii, psaly vědomostní test, ale také nás čekalo focení a zkouška modelů na módní přehlídku. Po úspěchu ve Šternberku mě čekal velký boj na castingu v Ostravě, kde bylo třicet nejlepších děvčat z Moravy. Zde se vybírala semifinálová dvanáctka, kam jsem se kvalifikovala. Následovalo opět soustředění spojené s velkými přípravami. Samotné semifinále se konalo na konci dubna v ostravském hotelu Akord. Má snaha se vyplatila a já byla vybrána do celostátního finále.“ (úsměv)

* Jak probíhala příprava na vyvrcholení?

„Zaměřila jsem se hlavně na volnou disciplínu, každou chvíli jsem byla v tělocvičně, v posilovně nebo jsem trénovala doma, abych se co nejlépe připravila na samotné finále.“

* Věděla jste dopředu, co si za volnou disciplínu vyberete?

„Vzhledem k tomu, že jsem devět let tancovala v Taneční škole Hubený a jedenáct roků dělám sportovní gymnastiku (trenérkou a zároveň babičkou je Jitka Machačová - pozn. red.), bylo hned jasné, že tato dvě odvětví spojím a volnou disciplínu nazvu HIP HOP FREESTYLE.“

* Jaká byla vaše reakce, potažmo rodičů na postup mezi nejkrásnější čtrnáctku dívek České republiky?

„Všichni jsme byli moc šťastní...“ (úsměv)

* Získala jste tři korunky, dohromady jich bylo ale více. Za co všechno jste je obdržela a které si ceníte nejvíce?

„Dohromady jsem získala šest korunek. Ve Šternberku to bylo první místo a tedy Dívka roku Šternberk 2016 plus Dívka sympatie Šternberk 2016. V semifinále jsem se stala Dívkou médií 2016, Dívkou talent 2016, za což se korunky nedostávaly, a především ale třetí Dívkou Moravy 2016. Ve finále jsem pak získala již zmíněné tři korunky. Nejvíce si vážím korunky ze základního kola ve Šternberku - Dívka roku Šternberk 2016, ale také korunky z finále - Dívka talent 2016.“

* Jak se na vaši účast ve finále, respektive v celé soutěži, s odstupem času díváte?

„Vzhledem k tomu, že jsem holka bez sebemenších zkušeností v modelingu, byla a jsem za svá ocenění opravdu moc ráda. Nasbírala jsem spoustu zkušeností, nezapomenutelných zážitků na celý život a hlavně skvělé kamarádky.“ (úsměv)

* Byla mezi vámi nějaká konkurence, nebo jste si společně takzvaně „sedly“?

„Z mého pohledu rivalita určitě žádná nebyla. S většinou holek jsme si rozuměly a zůstáváme v kontaktu i po skončení soutěže.“

* Jak jste osobně spokojena se svým výkonem?

„V den finále jsem se cítila výborně. Neměla jsem ani moc velkou trému. Všechny disciplíny se mi povedly tak, jak jsem chtěla.“

* Co tedy chybělo k vítězství...?

„Nevím. (smích) Podle mě jsme to vyhrály všechny tím, že jsme se dostaly až do finále.“

* Co třeba všechny povinnosti a doprovodný program kolem. Kolik jste toho musely absolvovat?

„Bylo toho opravdu moc... Od hraní tenisu, modelingu, focení, natáčení až po kurz první pomoci. Potkaly jsme se také se spoustou známých osobností jako je Vlastimil Harapes, Miro Šmajda, David Kraus, David Gránský, Eva Burešová, ale například i se známými fotografy.“

* Bude mít vaše účinkování v soutěži nějaké další pokračování?

„V červenci mě čeká stáž v ostravské televizi a v novinách. Je to díky výhře v semifinále, kde jsem měla nejlepší slohovou práci na téma Karel IV. dnes. Během léta budu mít focení s olomouckým fotografem Lukášem Navarou a také Liborem Pawlasem. Pořadatelky Dívky roku s námi budou ještě další půlrok pracovat. Chystá se ještě jedno soustředění, kde bychom měli nafotit společný kalendář.“

* V podstatě jste přičichla k modelingu. Co vy a toto odvětví?

„Modeling mne velice oslovil, a kdybych dostala nějakou příležitost, určitě ji využiji. Ráda získám nové zkušenosti, ale uvidíme... Teď je skutečně nejdůležitější dokončit školu.“

* Jaké plány ať už studijní, profesní, či soukromé máte do budoucna?

„Věnuji se zdravému životnímu stylu jako strava plus cvičení, a určitě se tomu chci věnovat i nadále, protože mě to moc baví. Nyní mě čekají dva měsíce prázdnin plné odpočinku. (úsměv) Příští rok se budu zodpovědně věnovat škole jako doteď. V budoucnu bych ráda studovala na Univerzitě obrany v Hradci Králové.“

* Jak se stane, že taková křehká dívka přemýšlí o tom dát se k vojsku?

 „Mám ráda disciplínu a řád, líbí se mi uniforma a chtěla bych být vojenskou lékařkou. Láká mne také obor neonatologie.“ (péče o nedonošené novorozence - pozn. red.)

* Co na vaši soutěžní pouť říkali rodiče a jaká byla jejich podpora?

„Podpora celé rodiny byla a je obrovská, čehož si nesmírně vážím. Mám tu nejlepší rodinu na světě a moc bych jim tímto chtěla poděkovat.“

* Setkala jste se i třeba se závistí či jinými negativními ohlasy?

„Ano, bohužel i toto jsem si během soutěže prožila... (povzdechne si) Nebylo to pěkné, ale myslím, že jsem to díky podpoře rodiny a nejbližších přátel dobře ustála. Dnešní doba je plná zášti a závisti. Každý člověk však má své možnosti a je pouze na něm, jak je dokáže využít.“

* Co byste doporučila dívkám, které třeba někdy přemýšlely o podobné zkušenosti, ale neměly tu odvahu se přihlásit?

„Všem, co by se chtěly přihlásit do soutěže podobného typu, bych chtěla vzkázat, ať se ničeho nebojí a jdou do toho. Rozhodně to stojí za to!“