- 1. červen 2016
- 753x
První červnová sobota je dnem, kdy místní příznivce populární hudby čeká jeden z vrcholů letošní sezóny. Ve Víceúčelové hale-ZS rozbalí svou neotřelou show zpěvák a skladatel Michal David, jehož hity se vryly do povědomí takřka celého národa. „Do Prostějova se moc těším, mám tu spoustu přátel,“ vzkazuje svým fanouškům Michal David, jenž poskytl Večerníku, který je exkluzivním mediálním partnerem koncertu, přímé interview.
* Jste mnohaletou stálicí tuzemské popové scény. Baví vás stále hrát, nebo už to berete spíše jako práci?
„Právě že mě to stále baví. Koncerty máme našlapané a publikum je skvělé. Moc se těším do Prostějova. Mám tam spoustu přátel. Co vím, tak přijde například tenisový trenér Jarda Navrátil, ale i další. Bude to určitě Supermejdan!“ (úsměv)
* Vzpomenete si, jaké byly vaše hudební začátky?
„Začínal jsem ve čtrnácti letech s rockovou kapelou. Hráli jsme Sabbathy, Purply, Slady, Sweety atd. Zpíval s námi tehdy Aleš Brichta. Pak jsem se začal věnovat jazzu, no a nakonec jsem skončil u popíku.“
* V šestnácti letech jste nastoupil do skupiny Kroky. Jak jste se tenkrát seznámil s Františkem Janečkem?
„Právě na jazzových dnech v roce 1976 jsem hrál se svou jazzovou kapelou. Získal jsem tehdy ocenění muzikant roku. Tam mě oslovil tehdejší bubeník Kroků Pavel Trnavský, přítel Jany Kratochvílové. Pozval mě na konkurz klávesistů k Janečkovi do garáže. Druhý den jsem byl do Kroků přijat.“
* Proč jste si vybral zrovna populární hudbu?
„Byl jsem tehdy mladej a disco se mi líbilo. Chodili jsme na diskotéky a žili naplno.“
* Proč si myslíte, že mají vaše písničky u lidí takový úspěch?
„Mají v sobě nějaký náboj. Také je to hodně zásluha textů. Zpívám o příbězích ze života a to se týká každého člověka a každé generace. Myslím, že jsou to nadčasové písně.“
* Jaký je podle vás rozdíl mezi dnešními diskotékami a těmi československými, na kterých jste hrával?
Dřív jsme si přišli zatančit, pobavit se a něco popít. Dnes jsou v tom drogy a nezřízenost. Mají to dnes mladí lidé těžší než my dříve. Všechno je dražší a je na ně kladen daleko větší vliv.“
* Ve svém repertoáru máte nespočet chytlavých hitů, které si pobrukují celé generace. Jakou vlastní píseň považujete za vůbec nejlepší a proč?
„To se nedá jen tak odpovědět. Každý můj hit má svoji historii a svůj vlastní příběh. Věřte, že zpívám mnoho písniček velice rád a jen velmi málo je těch, co nerad...“ (smích)
* Kdybyste mohl vrátit svou kariéru na začátek, udělal byste něco jinak?
„Určitě ne. Vždy jsem vše dělal a dělám s tím nejlepším úmyslem v tom daném okamžiku. Vše je tak, jak být má.“
* Vystupujete raději v rámci nějakých festivalů nebo na vlastních koncertech?
„Převážně jen na vlastních koncertech. Na ´fesťácích´ vystupuji jen zřídka. Tam se sejde takové smíšené publikum a já mám raději své vlastní fanoušky.“
* Skládáte písničky nejen pro sebe, ale také pro jiné umělce. Podle čeho se rozhodujete, zda jim skladbu složíte?
„Je vždy důležité, pro koho píšu. Pro Karla Gotta se snažím psát hodně melodické kantilény, pro Helenu Vondráčkovou víc taneční muziku. Dlouhá noc se mi opravdu povedla a myslím, že to Helenu zase v roce 2001 nakoplo. Končí s Dlouhou nocí každý svůj koncert.“
* Jak vnímá vaši hudební karieru a popularitu váš vnuk?
„Zatím to bere v poho. Asi si ještě neuvědomuje, oč jde.“ (úsměv)
* V Prostějově jste vystupoval před dvěma roky, vzpomínáte si na to?
„Jasně. Sešla se tam opět řada přátel, den poté jsem měl vystoupení i na tenise, takže to bylo skvělé a současně hrozně pohodové. Vůbec Prostějov mám strašně rád a pokaždé se tam těším, na lidi, na město. Škoda jen, že není vždycky víc času...“ (povzdechne si)
* Chtěl byste něco vzkázat čtenářům PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který je opět exkluzivním mediálním partnerem?
„Pokud chtějí zažít pořádnej mejdan, tak ať přijdou na koncert.“ (smích)