- 1. červen 2016
- 1611x
Jednou ze spolehlivých jistot v kádru novopečeného českého mistra je Erik Tlkanec (na snímku). Slovenský internacionál potvrdil svou špičkovou formu rovněž ve Společenském domě a duel těžké váhy se znojemským Vasilem Ducárem pro sebe po velké i divácky nesmírně atraktivní bitvě získal. Šestadvacetiletý boxer si tak spravil chuť po nedávné olympijské kvalifikaci a sezónu zakončil vítěznou tečkou.
* Váš souboj byl zlatým hřebem celého boxerského večera, jaké z něj máte pocity?
„S Vasilem jsem boxoval už třikrát. První dva souboje jsem vyhrál, naposledy ale ne. Ve Znojmě jsem si chtěl vyzkoušet trošku pohyb na nohách a jiné boxerské prvky, ale nevyšlo mi to, kondičně jsem to nezvládl. Tak jsem teď vsadil na svou tradiční zbraň, tou je tlak, perfektní obrana a bomby. Vyšlo to.“
* Bylo znát, že jste si trpělivě šel za svým. Taktiku se tedy podařilo naplnit do puntíku?
„Ano. Měl jsem dvojnásobnou zkušenost, že právě tak to funguje, a nechtěl jsem zkoušet nic jiného, abych si zbytečně nenaletěl na nějaký úder. Vsadil jsem na osvědčenou zbraň, která mi už dvakrát vyšla, a nebylo co řešit.“
* Potvrdil jste pozici velké prostějovské opory, můžete být tedy se závěrem sezóny spokojen?
„Po neúspěšné olympijské kvalifikaci v Turecku, kde mi rozhodčí sebrali zápas s Maďarem, a taky galavečeru v Bratislavě mi tato výhra pomůže. Sice již nebylo o co bojovat a Prostějov měl kolo vyhrané, ale z mého pohledu to bylo velmi důležité pro sebevědomí. Jsem rád, že jsem vyhrál nad českou jedničkou, protože v posledním období se mi až tolik nedařilo, velmi mi to pomohlo.“
* Duel s Děčínem se již konat nebude, jaký je váš následující program?
„Chtěl bych se věnovat hlavně silové přípravě, protože bude zápasová pauza. Do váhy mi chybí čtyři pět kilo, vážím osmdesát sedm a měl bych mít devadesát jedna až tři. Takže se budu věnovat dalšímu zesílení, čímž ještě posílím svoji největší zbraň. V následující sezóně chci vážit tolik co moji soupeři, být silnější a posunout svou boxerskou část.“
* Jaké máte výsledkové ambice?
„Olympiáda je pasé a nevím, jak dlouho mi bude trvat docílit u silové stránky dokonalosti. Až se mi to ale podaří a budu cítit, že jsem opravdu silný a dobrý, tak bych chtěl vyzkoušet i přechod do profiringu. Není to ještě v tuto chvíli jisté, určitě ale nechci až do konce života zůstat mezi amatéry.“ (úsměv)
* Jsou pro vás čtyři pět kilogramů chybějících do váhového limitu velkým hendikepem?
„Moji soupeři mají normálně výrazně přes devadesát kilo. Třeba Dan Táborský vážil devadesát šest kilo, já vážím osmdesát šest až sedm, a to nehubnu, takže reálně jsem o deset kilo lehčí než moji soupeři. A to je strašně moc. Kluci trénují s deseti kily navíc a jsou silnější, takže rozhodně je to pro mě velké mínus.“
* Budete i příští rok boxovat v prostějovském dresu?
„Určitě, proč ne? Pokud se nestane něco nečekaného a neuspíším svůj přestup do profiringu, což myslím nehrozí, tak bych měl v Prostějově i nadále pokračovat. Teď si ale chci trochu odpočinout a vyrazit někam na dovolenou.“
Další chyba na Vápenici.