„Mělo by se více investovat do infrastruktury,“ je přesvědčený architekt František FRÖML

Další opoziční zastupitel zvolený za Změnu pro Prostějov působí hned ve dvou komisích rady města. V rozhovoru Večerníku s Františkem Frömlem se stočila řeč nejenom na stavební problémy města, ale rovněž na skutečnost, co nám vybudovali a zanechali naši předci. Co vše tento architekt prozradil v dalším z dílů našeho exkluzivního povídání se zástupci prostějovské veřejnosti v nejvyšším politickém orgánu, kteří současně zastávají funkce v některé z komisí?

V rámci nového seriálu projektu MILUJEME VEČERNÍK se F. Fröml stal již čtrnáctým respondentem této rubriky. Své dotazy na kohokoliv z členů či členek Zastupitelstva statutárního města Prostějov nadále posílejte na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

* Co je vlastně předmětem práce komise výstavby?

„Je poradním orgánem rady města a jako taková nemá žádné pravomoci. Zabývá se především doporučením na řešení žádostí o prodej, koupi nebo pronájem městského majetku z hlediska stavebního rozvoje města. Většinou je rozhodnutí rady v souladu s naším doporučením. Některé případy se ale do komise ani nedostanou. Dále jsou nám předkládány dokumentace na investice města, které přichystal Odbor rozvoje investic. Protože se ale jedná o hotové projekty, na jejichž výběr a podmínky zadání nemá komise vliv, spočívá práce pouze v doporučení. Jinak není v našich silách rozhodnutí rady a potažmo zastupitelstva změnit.“ 

* Co podle vás Prostějovu chybí v tomto ohledu? Stále se mluví například o nedostatku levných bytů...

„Nemyslím si, že by mělo město suplovat nedostatečně uplatňovanou roli státu při výstavbě sociálních bytů. Je to navíc nespravedlivé k těm občanům, kteří bytovou situaci řeší ze svých prostředků, a po odečtení splátek hypotéky mají většinou nižší příjem než ti, pro které se sociální byty staví. Navíc dnes neumíme stavět levné byty. Územní plán předepisuje minimálně padesát procent parkovacích míst spočítaných podle počtu ubytovaných osob, dotace jsou podmíněny bezbariérovostí a další podmínky byty neúměrně předražují. Jediné, na čem se dá ušetřit, je velikost bytu. Starý dvoupokojový byt v paneláku je potom větší a levnější než 1+kk v novostavbě sociálního bydlení.“

* Delší dobu kritizujete nedostatečnou výstavbu v oblasti dopravy...

„Ano, největším problémem města je doprava. Okružní křižovatky zdánlivě vyřešily její nárůst. Jejich kapacitní možnosti však budou brzy překročeny a doprava se ve špičkách zhroutí. Řešení existuje, je ale potřeba plánovat a připravovat významné investice v horizontu překračujícím volební období zastupitelstva, což se nedaří. Město by mělo více investovat do infrastruktury, zeleně a životního prostředí. Chybí plochy pro parkování a parkovací domy. Centrum města ztrácí postupně svou primární funkci, protože není vyřešeno parkování. Výstavba Galerie Prostějov s parkováním pod objektem obchodům na náměstí nepomůže, naopak bude znamenat jejich zánik. Problémů a námětů je skutečně hodně.“

* Mělo by město stavět domy pro seniory, nebo tyto aktivity raději přenechat soukromým investorům?

„Město i stát jsou z principu špatnými investory. Soukromý subjekt je více motivován chovat se ekonomicky. Uvedu příklad připravované výstavby komunitních domů pro seniory za Holandskou ulicí. Rada za nestandardních okolností vybrala řešení, při kterém vzniknou čtyři byty, které nevyhovují hygienickým předpisům, protože jsou orientovány na sever. Prohlásí se tedy za komunitní prostory pro scházení obyvatel domu, i když by tomu účelu postačila pouze jedna místnost. Že to stavbu prodraží o zhruba tři miliony korun, nikoho netíží, vždyť je to z dotace...“

* Jste rovněž členem komise architektury a urbanismu. Tady se vzhledem ke svému povolání cítíte jako ryba ve vodě, že?

„Jistě o mně víte, že jsem dříve pracoval na útvaru hlavního architekta při tehdejším ONV a několik let jej i vedl. Město s jeho problémy tak znám moc dobře a mám k němu silný osobní vztah. Po dvou volebních obdobích v devadesátých letech, kdy jsem byl členem rady města, jsem přenechal politiku jiným a věnoval se soukromé praxi. Neřešené problémy a mé výhrady k územnímu plánu a některým rozhodnutím byly hlavním důvodem, proč jsem se do politiky vrátil. Jako opoziční zastupitel mám ale pouze možnost práce v komisích. Dříve bylo v politice kritizováno, že se kupčilo ´něco za něco´. Dnes je to horší. Křehká většina jednoho hlasu semkla koalici, která hlasuje jednohlasně pouze pro vlastní návrhy a všechny sebelepší náměty opozice zamítne. Necítím se tedy jako ryba ve vodě!“

* Urbanismus je pro laiky hodně odborné slovo. Můžete čtenářům vysvětlit, jak má Prostějov k urbanismu blízko či naopak daleko?

„Prostějov dostal od svých předků do vínku dobře urbanisticky založené město. Jeho výhodou je poloha na rovině. Nejcennější je centrum se soustavou náměstí, které vzniklo postupně a má svůj genius loci, který žádná překotná výstavba v jednom časovém úseku nemůže dosáhnout. Systém ulic se stromořadími je založen tak dobře, že pokud by v minulosti nevznikla bariéra dálnice, která rozřízla město, mohl zde fungovat učebnicově čistý a funkční okružně radiální dopravní systém. V tom byli naši předkové, kteří nemohli tušit dnešní rozvoj dopravy, osvícení. Prostějov má dobře situovanou železnici, ideální předpoklady pro cyklistickou dopravu. Kromě západní části je zde ideální pěší dostupnost všech zařízení. Odkazem našich předků jsou parky uvnitř zástavby a fenomén Hloučely na severní straně, který by si zasloužil paralelu podobné zeleně na jižním okraji města. Prostějov svou velikostí a blízkostí přehrady a města Olomouce s vyšší vybaveností, má vše, co potřebuje a přitom netrpí neduhy větších měst.“

Celý rozhovor najdete už brzy na www.vecernikpv.cz