- 14. květen 2016
- 899x
Další obec vytvořená původně samostatnými vesnicemi má ve svém čele stejného starostu už od roku 2002. Letos čtyřiapadesátiletý Karel Svoboda vystudoval obchodní akademii a s tímto vzděláním našel různorodé uplatnění. Jako mnoho obyvatel Prostějovska pracoval v Oděvním podniku, konkrétně ve výpočetním středisku, ale také v zemědělství, dopravě a okusil také živnostenský chlebíček. S manželkou vychoval tři děti, což je na poměry běžné české rodiny slušné číslo. V obci má však rodiny ještě mnohem početnější... I o tom jsme mluvili v dalším pokračování našeho dlouhodobého seriálu rozhovorů se starosty měst, městysů a obcí prostějovského regionu.
* Ve funkci starosty jsem již čtvrté volební období. Z čeho máte za tu dobu nejlepší pocit či radost, že se v obci podařilo?
„Dá se říci, že jsem toho už za čtrnáct let ve funkci v čele spojené obce Hradčany-Kobeřice zažil poměrně hodně. Největší radost mám z několika investičních akcí, které zlepšily kvalitu života našich obyvatel. Mezi ně bezesporu patří dokončení a uvedení do provozu vodovodu v obci, oprava obecních budov, vybudování areálů na hřištích v Hradčanech i v Kobeřicích, celková oprava hasičské zbrojnice v Kobeřicích a výstavba chodníků v obou částech obce. Za zmínku stojí především úsek vedle mostu v Hradčanech, kde bylo velmi nebezpečné místo pro chodce.“
* V posledních volbách jste získal významně více hlasů než ostatní kandidáti. Vnímal jste to jako motor do pokračování služby obci?
„Nebudeme si zastírat, že každého samozřejmě potěší, když občané dají svůj hlas právě jemu. Nelze se zavděčit všem, ale snažím se dle svých možností pomoci co nejširšímu okruhu občanů. Jako motor pro pokračování služby obci to jistě působí i na mne.“
* Jaké jsou hlavní priority po zbytek volebního období?
„Kladu si především za cíl pokračovat ve vykupování rozpadajících se nemovitostí, které nepřispívají k svěžímu vzhledu naší obce. Jejich demolice pak uvolní místo novým projektům. Chtěli bychom také dokončit výstavbu chodníků v obci.“
* Jste jedna z obcí, které jsou složeny ze dvou dříve samostatných. Jak se daří zajišťovat, aby se obě části rozvíjely stejnoměrně?
„To je dobrá otázka a pravdou je, že jisté problémy s tím máme... Rozpočet obce není tak velký, abychom mohli každý rok proinvestovat stejnou částku v obou částech obce. Snažím se však rovnoměrnost investic dodržet, ale je to možné v horizontu minimálně dvou let.“
* Obec má poměrně mladý věkový průměr, daří se udržet mladé rodiny, aby neodcházely do měst?
„Mladý věkový průměr je velmi nepřesná formulace. Každá část obce má něco přes dvě stovky obyvatel. Pokud žije v devatenácti domech po jednom až dvou důchodcích a v tom dvacátém dvě početné rodiny s pěti až osmi dětmi, zdá se přísně statisticky vzato průměr obce velmi mladý. Opak je ovšem pravdou. Stavební činnost u nás není nijak frekventovaná, nový dům se v celé obci postaví průměrně za pět let...“