- 9. květen 2016
- 638x
Ve středu byl viditelně smutný. Přijít kvůli premiérové červené kartě, navíc diskutabilní, o zápas jara byla opravdu velká smůla. V sobotu tedy nastoupil v základní sestavě s možná ještě větším odhodláním, jenže výsledkem bylo snad ještě větší zklamání. Martin Hirsch po zápase v Mohelnici jen těžko hledal vysvětlení pro to, co se odehrávalo na hřišti.
* Do jaké míry podle vás ovlivnilo vývoj utkání nucené střídání Martina Suse?
„Myslím si, že tato událost průběh zápasu významně neovlivnila. Jistě nám Martin vzadu chyběl coby základní kámen celého týmu, ale fakt, že Mohelnice na rozdíl od nás hrála fotbal, nebyl zapříčiněn absencí Martina. Jen jsme odvraceli soupeřovy útoky, které se na nás valily. Nehráli jsme dobře ani směrem dopředu, ani dozadu. Mohelnice nás přejela ve všech herních činnostech a je třeba si z toho vzít ponaučení. Asi by se to nemělo říkat hned po zápase, ale musíme tento zápas hodit co nejdřív za hlavu a jedeme dál. Samozřejmě si musíme rozebrat, co všechno jsme udělali špatně, a že toho nebylo málo. I kdybychom vedli už jen o dva body, je náš osud v našich rukách.“
* Podepsala se podle vás na dnešním výkonu nějak středeční porážka s Vítkovicemi?
„Něco na tom jistě může být, s odstupem pár dnů jsme toto zklamání ještě úplně z hlav nedostali. Paradoxem je, že jsme se chtěli z toho oklepat vítězstvím v Mohelnici. Mohlo by se zdát, že to tým srazí ještě níž, ale já věřím tomu, že jsme natolik silný kolektiv a prožili jsme toho spolu už tolik, že se dokážeme semknout a s čistou hlavou půjdeme na Vyškov. Věřím, že na tento týden si už nevzpomeneme a půjdeme naplno za cílem, o který nám všem jde.“
* Přestože předzápasové pokyny zněly jasně, obraz hry na hřišti byl úplně opačný...
„To je pravda, místo abychom od prvních minut dokazovali, kdo je na hřišti pánem, a hýřili aktivitou, opak byl pravdou. V kabině si to řekneme, pak dojde k úvodnímu hvizdu a my jsme zalezlí a necháme se okopávat, nedostáváme se do šancí, protože soupeř je všude dřív. Fakt nevím, čím to je. Rozcvička je parádní, nabuzení jsme, ale s hvizdem rozhodčího jakoby jsme měli najednou svázané nohy, najednou nikdo neví, co hrát.“
Další chyba na Vápenici.