- 4. duben 2016
- 959x
Je druhým v řadě, kdo se na posledním jednání zastupitelstva stal novým členem Finančního výboru Magistrátu města Prostějova. Radní Václav Šmíd (na snímku) byl do něj navržen Komunistickou stranou Čech a Moravy. Přestože již zastává funkce předsedy Komise pro rozvoj města, Komise pro výstavbu, Komise pro regeneraci městské památkové zóny, nebojí se, že tyto práce nestihne. Rezignovat ani na jednu z pozic prozatím nebude. „Jsem aktivní důchodce, budu to stíhat,“ usmívá se Václav Šmíd. Právě tento muž byl dalším hostem exkluzivního povídání se zástupci prostějovské veřejnosti v nejvyšším politickém orgánu magistrátu, kteří přitom zastávají různé funkce v komisích. Nový seriál v rámci projektu MILUJEME VEČERNÍK již vyzpovídal M. Pišťáka, M. Sokolovou, J. Pospíšila (PéVéčko), Z. Bartošovou, P. Smetanu a J. Faltýnka, Šmíd tak již sedmým respondentem této rubriky.
* Po zvolení do finančního výboru jste se nechal slyšet, že rezignujete na své stávající funkce v jiných komisích. Stane se tak?
„V radě města jsem nabídl rezignaci na post předsedy jedné z komisí. Ptal jsem se, zda za mě mají náhradu, doposud mi však nebylo odpovězeno kladně. Je přitom třeba konstatovat, že činnost komisí na sebe úzce navazuje nebo se dokonce prolíná. I v předcházejících zastupitelstvech jsem byl členem uvedených komisí. Navíc každý zastupitel může být i v několika z nich, což je v dnešních podmínkách běžné. Jde jen o to, zda ten dotyčný bude tuto práci zvládat nebo ne.“
* A vy byste zvládal všechny tři funkce, když navíc pomineme ještě fakt, že své povinnosti máte také jako radní?
„Mám jednu velkou výhodu v tom, že jsem v důchodu. Takže všechna moje práce pro město jde vlastně na úkor mého seniorského volna. (úsměv) Jsem takový aktivní důchodce, který svůj čas vyplňuji komunální politikou. Navíc mě to baví, dělám to už od roku 1981.“
* Od roku 1990 jste stavbař, co vás hnalo do finančního výboru?
„Jsem absolventem ekonomické fakulty v Praze. Když jsem v roce 1981 nastoupil na radnici, měl jsem na starosti ekonomiku města, konkrétně ve finančním odboru a tehdy ještě odboru plánovacím. Mám tedy mnohaleté zkušenosti i s ekonomikou.“
* Ve finančním výboru jste nováčkem. Víte, co se od této práce dá očekávat?
„Samozřejmě se budu chtít podílet na tom, aby město směřovalo své finanční prostředky do oblastí, které jsou potřebné. Rád bych se také pokusil aplikovat některé nové myšlenky, například s možností úvěru. Umím si také představit, že by město přidělilo určité finanční prostředky okrajovým částem Prostějova, se kterými by hospodařily zdejší osadní výbory. V žádném případě ale nejsem pro rozdělení města na jednotlivé správní celky, jak se to snaží prosadit opozice...“
* Za poslední roky slyšíme na hospodaření města jen samou chválu. Je opravdu pokladna Prostějova v tak dobrém stavu?
„Pokud se jedná o globální finance města, jsou v každém případě na vysoké úrovni. O tom svědčí nejvyšší ratingy, které každoročně dostáváme. Asi by nám tyto nejvyšší ratingy v republice těžko někdo uděloval, kdybychom jako město hospodařili špatně.“ (úsměv)
* Kritici ale namítají, že vysoké ratingové hodnocení se dá také lidově řečeno vycucat z prstu...
„Kdyby se tak stalo jednou nebo dvakrát, budiž. Ale město dostává nejvyšší rating posledních deset nebo patnáct let. A to už snad každý uzná, že to vycucané z prstu rozhodně nemůže být! Město má k dispozici finanční prostředky, které může okamžitě použít, investovat je. A za to do velké míry vděčíme exprimátorovi Miroslavu Pišťákovi. Právě on dlouhá léta svíral onen městský měšec peněz a věděl vždy, kdy ho může otevřít a kdy zase rychle zavřít.“
* A nemáte teď obavu, že po rezignaci primátora Pišťáka začne město bezhlavě utrácet?
„Jako člen rady mám zkušenosti, že doposud se ono utrácení drží v rozumné míře. Na druhé straně mám určitý osobní názor. Už na fakultě nás učili, že dobrého ekonoma charakterizuje i schopnost dělat dluhy. A to si myslím platí i v současnosti. Také každý podnik pracuje v současnosti s úvěry. A město Prostějov za posledních dvacet let, snad jen až na jednu malou výjimku, žádný klasický velký úvěr nemělo.“
* A jak byste v současné době onen úvěr praktikoval? Na co by si mělo město půjčit?
„Podle mého názoru by bylo přijatelné vzít si úvěr v rozmezí od třiceti do padesáti milionů korun s dobou splatnosti pět až osm let. Máme totiž výborný rating, takže úroková sazba by byla minimální. Tuto půjčku bychom směřovali do investic města, v žádném případě na chod magistrátu či dokonce na dotace pro sport nebo kulturu. Máme přece jen velkolepé plány s regenerací sídlišť, je tu velká výzva na rychlou rekonstrukci koupaliště ve Vrahovicích a dále výstavbu domů pro seniory. Smyslem úvěru je fakt, že bychom tyto investice provedli rychle, nemuseli je rozplánovat na tři nebo i pět let a spoléhat přitom jen na peníze z rozpočtu. Úvěr by vše urychlil a usnadnil. Je to ale zatím jen můj názor. Uvidíme, jak se k němu postaví rada a zastupitelstvo města.“
Pokud máte něco na srdci i vy - čtenáři Večerníku, klidně se zeptejte. Vaše otázky čekáme na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.! Stačí napsat, komu je dotaz určen, a my vše obstaráme za vás!
Další chyba na Vápenici.