- 22. leden 2016
- 610x
Přestože během svého dlouholetého pohybu na extraligovém ledě zažil „Kumi“ mnohé, když se jako opomíjený mládežník propracoval až mezi jednu z velkých osobností nejvyšší tuzemské soutěže a jen těsně mu před pár lety unikla konečná nominace na mistrovství světa v Kanadě, v závěru předminulého týdne prožil velkou premiéru. Zahrát si na otevřeném stadionu před více než dvaceti tisíci diváků, na to se nebude dát jen tak zapomenout. Obzvlášť, když zážitek umocnila výhra „jeho“ pražské Sparty.
Ještě před ním se něco podobného, byť s menší kulisou, povedlo „Jedlovi“. Ten se před startem aktuální sezóny musel smířit s tím, že si místo v prostějovském prvoligovém týmu si nevybojoval, a z rodného města zamířil na hostování do druholigového Hodonína. A nyní toho nemusí litovat, právě jeho stávající celek si totiž vybrala brněnská Technika ke svátečnímu souboji.
* Před utkáním jste shodně říkali, že moc nevíte, co očekávat. Jaké to tedy bylo na vlastní kůži?
KUMSTÁT: „Těžko se to popisuje. Z tribuny je to jiné než pak na ledě, těžko popsat, v čem je největší změna, asi v množství lidí a tribunách kolem ledu. V každém případě panovala parádní atmosféra a šlo o skvělý zážitek. Bylo to krásné v tom, že vidíte lidi kolem sebe trochu jinak než v hale.“
JEDLIČKA: „Bylo to neuvěřitelné a samozřejmě o dost jiné než hrát v hale. Za denního světla by to bylo ještě lepší, ale i tak je to neobyčejné a jsem rád, že jsem měl to štěstí a mohl jsem si za Lužánkami zahrát.“
* Petře, vnímal jste, že dorazila rekordní návštěva?
KUMSTÁT: „Ano, samozřejmě. Už když jsme přicházeli, tak nám bylo jasné, že je tam spousta lidí. Tribuny byly narvané a nikde žádné místo, takže si člověk všimne, že je to výjimečná akce.“
* Hrálo se pod širým nebem, dala se kvalita ledu srovnat s halou?
KUMSTÁT: „Bylo tam trochu víc sněhu, ale kvalita byla výborná, v tomto problém nebyl. Pořadatelé to zvládli skvěle.“
JEDLIČKA: „No, to bylo trochu horší. Je škoda, že led nás zlobil, poměrně dost to skákalo, hůř se puk vedl. Ale i tak to stálo za to a šlo o vynikající akci.“
* A co zima, netrápila vás během sezení na střídačce?
KUMSTÁT: „Musím říct, že ani ne. Jsou stadiony, třeba stará plechová aréna v Karlových Varech, kde si myslím, že bývala ještě větší zima, takže to nebylo vůbec špatné a zápas jsme si užili. Šlo skutečně o perfektní zážitek, nejen pro mě, ale užili si to všichni.“
JEDLIČKA: „Abych pravdu řekl, bál jsem se, že zima bude daleko horší, naštěstí jsme ale byli dobře oblečeni a bylo o nás dobře postaráno.“
* Roberte, při pohledu z tribun se ale zdálo, jako by se vám do třetí třetiny až tolik nechtělo a už jste se těšili zpátky do tepla...
JEDLIČKA: „Je pravda, že zimu jsme opravdu cítili, teplota padala k mínus deseti stupňům, takže chladno bylo. Mě osobně to ovšem až tolik netrápilo, dobře jsem se oblékl, takže jsem s tím problém neměl. Nevím tedy co ostatní, někteří to asi snášeli hůř. Je pravdou, že se hůř dýchalo, ale dalo se to zvládnout. Podmínky byly pro oba týmy stejné, bohužel jsme to nezvrátili na naši stranu. Skončilo to tím nejhorším způsobem a prohráli jsme o gól (0:1 - pozn.red.).“
* Zrodilo se tedy dosti vzácné skóre, navíc jste měli spoustu možností na skórování.
JEDLIČKA: „To je pravda, měli jsme dost šancí, ale stejně tak i Technika. Věřím, že kdyby nám přálo trochu více štěstíčka, tak bychom to tam dotlačili. Bohužel ale dopadlo to jinak a už s tím nic nenaděláme. Jedeme dál.“
* Zápas sledovala na druhou ligu velice vzácná čtyřtisícová návštěva. Vnímali jste ten rozdíl?
JEDLIČKA: „Já jsem dost potěšen, že jich tolik přišlo, hlavně na naší straně byla spousta fanoušků. Škoda, že lidé z Brna moc na Techniku nechodí a raději si zajdou na Kometu, to je ale na druhou stranu pochopitelné. Na jejich straně tak byla slabší návštěva, ale čtyři tisíce je krásná účast. Lidé nám neskutečně fandili, bylo to super, atmosféra výborná. Já toto dobře znám z Prostějova, ale věřím, že kluci z Hodonína na to moc zvyklí nejsou.“
* V samotném utkání jste obdržel dva menší tresty, některé výroky rozhodčího mi ale přišly sporné a mylné...
JEDLIČKA: „No, já si to také myslím, třeba můj první trest absolutně nebyl faul. Pokryl jsem si puk tělem, on mi skočil na záda a pískalo se nedovolené bránění. Když jsem se pak rozhodčího na to ptal, tak mi říkal, že si počkal a pískl, protože musel. Faul to ale nebyl. A u druhého mi malý hráč proskočil kolem mantinelu, nechal jsem tam nohu a on o ni zakopl, takový trochu smolný faul.“
* Touto porážkou jste o bod ztratili třetí místo. Jak jste ale zatím celkově spokojen na jihu Moravy?
JEDLIČKA: „Je to super, body máme, snažíme se hrát co nejlíp a být v tabulce co nejvýš, to se nám daří. Občas prohrajeme s těmi horšími týmy, ale naopak máme velmi dobré výsledky s těmi kvalitnějšími. A věřím, že se dostaneme do play off a že bychom tam mohli postoupit co nejdál.“
* Petře, dá se Winter Classic označit jako příjemné zpestření úspěšné kariéry?
KUMSTÁT: „Stoprocentně. Těšili jsme se na to, den předtím jsme cestovali do Brna a ráno měli rozbruslení, abychom si trochu navykli na podmínky. Budeme na to vzpomínat jen v dobrém, i díky tomu, že jsme vyhráli. Jsme moc rádi, že jsme se toho mohli zúčastnit.“
* Sparta a Kometa jsou tradiční soupeři, takže o motivaci bylo postaráno?
KUMSTÁT: „Bylo to jen jedno z utkání základní části, ale na druhou stranu velký zážitek pro všechny hráče, fanoušky i oba kluby. Musím říct, že se akce povedla opravdu parádně, Kometa to skvěle zorganizovala, byli jsme z toho všichni nadšení. Měli jsme obrovskou motivaci, že si chceme zápas pamatovat jen v dobrém, a když se vyhraje, tak se na to pamatuje líp. (úsměv) A to se nám povedlo, takže jsme byli šťastni a spokojeni, že jsme to zvládli.“
* Myslíte si, že si takový zápas budete moci ještě někdy zopakovat?
KUMSTÁT: „To vůbec netuším. Je to v našich podmínkách asi ojedinělá akce, těžko říct, jestli ještě někdo kromě Komety může podobný duel zorganizovat. Netuším, jestli je to v dohledné době reálné. Takže o to více za tuto možnost rád. Dostal jsem ji i díky tomu, že jsem ve Spartě, která má obrovskou tradici.“
* Dlouho jste prohrávali, čím to bylo?
KUMSTÁT: „Zápas se pro nás sice výsledkově nevyvíjel dobře, ale myslím si, že herně jsme byli po většinu utkání trošku lepší, jen jsme špatně řešili některé situace. Kometa dala ze svých prvních šancí góly, ale my jsme hráli stále trpělivě a ve třetí třetině se k nám přiklonilo štěstí a zaslouženě jsme vyhráli.“
* Co platilo na Kometu, že jste byli herně lepší?
KUMSTÁT: „Měli jsme malinko lepší pohyb a byli jsme i trošku lepší v osobních soubojích. První třetinu Kometa dost propadala v útočném pásmu a my jsme měli spoustu brejků a přečíslení, bohužel jsme je ne úplně dobře vyřešili. Ale do šancí jsme se dostávali celý zápas, ve třetí třetině nám pak napadaly góly.“
* V průběžné tabulce se aktuálně pohybujete na druhém či třetím místě, jak se na takové pořadí kouká?
KUMSTÁT: „Jsme rádi, že se držíme takto nahoře, teď se rozhoduje, jak se týmy poskládají do play off, a je výhoda začínat doma. Neřešíme úplně detailně tabulku, jak na tom jsme, ale chceme se držet co nejvíce nahoře a chceme každý zápas vyhrát.“
* Je už znát, že se začíná blížit nejdůležitější část sezóny?
KUMSTÁT: „To ještě ne, ale je znát, že někteří soupeři musí a nemohou ztrácet další body. Hraje se jim pak hůř než týmu, který si může dovolit i třeba prohrát. Díky tomu, že máte nahráno, tak si hráči více dovolí a vychází jim to. Tabulka je ale strašně vyrovnaná a jsou v ní jen malé rozdíly. Takže je super, když se body sbírají pravidelně a hraje se nahoře.“
* Nastupujete s „áčkem“ na dresu a už jste byl i kapitánem Sparty, jaká je tedy vaše pozice v mužstvu?
KUMSTÁT: „Kapitánské ‚céčko‘ jsem měl jen v jednom zápase, kdy nám čtyři kluci vypadli ze sestavy. Stabilním kapitánem je Jarda Hlinka, když on nemůže, tak Tomáš Netík, to jsou sparťani. U mě to asi bylo dáno i věkem. (úsměv) Jsem za to rád, že mohu nosit ‚áčko‘, je to pro mě čest, ale kapitán je tu jasný. A letos plním trochu jinou roli, hraji spíše jako bránící hráč.“
* Roberte, jak vy zatím hodnotíte svá osobní vystoupení?
JEDLIČKA: „Je to složitější. Hned na začátku mi trenér řekl, že budu hrát třetí lajnu, aby byly všechny tři vyrovnané, a zatím to dodržuje, což mě trochu mrzí. Samozřejmě bych si rád zahrál ve vyšší formaci, protože dostávají přece jen víc času na ledě, ale zatím je to i tak dobré. Je to zápas od zápasu, vždy se někomu zadaří, někomu ne.“
* Změnil jste tradiční číslo 19 na 69, jak k tomu došlo?
JEDLIČKA: „Přihodilo se to tak, že na začátku sezóny byla devatenáctka obsazená, tak jsem si vzpomněl na Lukáše Dubu, který nosil devětašedesátku. Mně se to číslo také zamlouvá, tak jsem využil toho, že byla volná a vzal jsem ho. Po čase sice Radek Smetana odešel a devatenáctka už také byla neobsazená, ale nešlo to změnit. Celkem jsem si na ni ale zvykl a jsem spokojený.“
* Takže to teď bude vaše nové oblíbené číslo?
JEDLIČKA: „No, já bych se rád zase vrátil k devatenáctce, uvidíme, jaká bude situace před příští sezónou, jak se všechno vyvine.“ (úsměv)
* V lehké nadsázce nepřipadal jste si v Brně jako zpátky v Prostějově?
(smích) „To je těžká otázka a nejde to jen tak říct. Stále si stojím za tím, že jsem prostějovským hráčem a strašně rád bych se k Jestřábům vrátil. Teď ale hraju za Hodonín a vnímám, že jsem v cizím klubu. Není to jako v Prostějově, byť atmosféra Winter Classic byla dobrá. I celkově v Hodoníně fanoušci stojí za svým týmem a podporují nás, co můžou.“
Další chyba na Vápenici.