„INSPIRACI KE SVÉ PROFESI JSEM NAŠEL VE VEČERNÍČKU“

Historicky prvním kastelánem na zámku v Čechách pod Kosířem se nedávno stal Martin Váňa. Vystudovaný latiník žije v Olomouci a na místní regionální památku prozatím dojíždí. Výhledově ovšem skutečně okusí pravý „život na zámku“. „Součástí objektu bude i služební být kastelána. Nicméně k tomu je daleko, dříve jak příští rok se určitě stěhovat nebudu,“ reagoval už dříve pro Večerník Martin Váňa. S ním jsme v obsáhlém interview povídali nejen o minulém, současném a budoucím životě na tomto zámku. Z exkluzivního rozhovoru se například dozvíte, že zámecký pán František Josef II. Silva-Tarouca neměl malíře Josefa Mánese vůbec rád. Dotkli jsme se však i osobnějších témat...

●● Pocházíte z právnické rodiny. Váš otec je bývalým předsedou Okresního soudu v Prostějově a nikdy se netajil svým obdivem k rakousko-uherské monarchii. Zdědil jste po něm tuto zálibu? Pokud ano, jak se projevuje?
„Zdědil jsem po něm spoustu věcí, mezi které patří i láska k historii. Souhlasím s ním, že za Rakouska-Uherska některé věci fungovaly lépe, ale nesmíme při pohledu zpět zapomínat na paměťový optimismus. Popravdě můj obdiv sahá dál, až k Římské říši, která přes všechny své chyby dokázala po několik set let udržet většinu tehdy známého světa v míru a relativní prosperitě. To se žádné jiné zemi dosud nepodařilo.“
●● Vystudoval jste latinu. K čemu může tento kdysi tak rozšířený jazyk být člověku dobrý v dnešní době?
„Latinský jazyk má v humanitně orientovaném studiu podobnou funkci jako matematika ve studiu zaměřeném na přírodní vědy. Tak jako s matematikou se i s latinským jazykem setkáváme neustále, a to nejen v odborné terminologii, ale i v jazycích, u kterých bychom to nečekali - jako je angličtina či čeština. Pomáhá mi při učení ostatních cizích jazyků, orientovat se v lékařské terminologii a - abych nezapomněl - být za ´inteligentního podivína´. (úsměv) Latina má ve společnosti pověst něčeho tajemného. Například i většina kouzel v Harry Potterovi byla latinsky, byť gramaticky často chybně...“
●● Kdy jste se rozhodl, že byste mohl být kastelán?
„Pokud mám být přesný, prvotní inspiraci jsem měl už ve Čtyřlístku a ve večerníčku O zvířátkách pana Krbce. V patnácti letech, když jsem začal provázet na hradě Bouzově, jsem svému snu začal dávat přesnější kontury.“
●● Který zámek či hrad vás nejvíce fascinoval a čím?
„Karlštejn - kaple sv. Kříže. Karel IV. si přál vytvořit nebe na zemi, a podle mě se mu to podařilo.“
●● Čím se zámek v Čechách pod Kosířem liší od podobných kulturních památek? Jaké jsou jeho přednosti a naopak nevýhody?
„Jeho hlavní výhodou je prostředí, ve kterém se nachází. Překrásný park a vůbec příroda na Kosíři. Nevýhodou je, že si teprve musí vybudovat své jméno coby památka přístupná pro veřejnost
a místo pořádání různých akcí.“
●● Zmínil jste unikátní anglický park. Jak probíhá péče o něj? Kolik máte k dispozici zahradníků?
„Park v Čechách pod Kosířem je opravdu unikátní. S láskou se o něj aktivně staralo několik generací rodu Silva-Tarouca. Jeden z nich dokonce napsal odbornou publikaci o parcích. Podle mě je to po Průnicích u Prahy druhý nejkrásnější park
v u nás... Nyní jej mají na starosti čtyři zahradníci. Jejich dobrá práce byla oceněna odbornou porotou druhým místem v soutěži
o nejlépe realizovanou úpravu zámeckého parku v České republice v roce 2014. Do budoucna bude park potřebovat ještě hodně citlivé péče. Stojíme nyní před dilematem park na jednu stranu zatraktivnit, na stranu druhou uchovat jeho genius loci.“
●● Na zámku rovněž pobýval také malíř Josef Mánes. Čím myslíte, že život a tvorba tohoto malíře může oslovit lidi jedenadvacátého století?
„Josef Mánes řešil stejné problémy, jako řeší dnešní člověk - nešťastně (několikrát) zamilovaný, finanční těžkosti i psychické problémy. Inspirací pro nás může být jeho odvaha, s jakou bojoval za svá přesvědčení i s vědomím, že na to doplatí. Navíc byl velkým patriotem českého národa.“
●● Na zámku nyní probíhá třetí etapa rekonstrukce. I po ní však zůstanou čtyři pětiny zámku stále neopravené. Myslíte si, že se budovy někdy podaří kompletně opravit?
„Věřím, že ano. Máme naplánované další tři etapy, takže práce do budoucna je stále dost.“
●● V současnosti připravujete prohlídkovou trasu, která by měla být otevřena v dubnu příštího roku. Jakou část z interiérů návštěvníci zámku uvidí a jaká zůstane uzavřena?
„Návštěvníci během prohlídky projdou celé druhé podlaží jižního křídla zámku. V rámci druhé prohlídkové trasy plánujeme zpřístupnění také oranžérie či vyhlídkové věže. V západním křídle budou další výstavní prostory, kde na všechny bude čekat jedno příjemné překvapení. Zcela uzavřené naopak bude prozatím východní křídlo zámku.“
●● Co by mělo být leitmotivem celé prohlídky?
„Při chystání expozice jsme se rozhodli zaměřit se na osud zámku a jeho obyvatel z přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy se míchala moderní doba s konzervativním životem šlechty. Nejčastěji zmiňovanými jmény bude samozřejmě malíř Josef Mánes a zámecký pán František Josef II. Silva-Tarouca, který mimochodem prvně jmenovaného neměl vůbec rád...“
●● Budete jako kastelán provádět návštěvníky?
„Ano, rád. Doufám, že bude přicházet tolik návštěvníků, že ani nebudu mít na výběr.“ (úsměv)
●● Připravíte i program speciálně pro děti, který nebude zaměřený tolik na historii, ale například na hledání předmětů a vyprávění pověstí vztahujících se k zámku?
„Pokud se na děti podívám zcela pragmaticky marketingově, je jasné, že pokud se nám je podaří nalákat na zámek a do parku, nemusíme se o návštěvnost bát. Nemohu sice hned od počátku slíbit, že u nás děti zabavíme po celý den, ale máme velké plány...“
●● Dokážete si představit, že by se na zámku točila nějaká pohádka. Jaká by to mohla být?
„To si dovedu představit docela dobře. Hlavně aby byla veselá! Například zámecké sklepy mi trochu připomínají pohádku S čerty nejsou žerty...“ (úsměv)
●● V tuto chvíli vás nejvíce zaměstnává hledání a svoz zařízení, které by mělo zaplnit opravené interiéry zámku. Jak to probíhá? A jaké „poklady” se vám už podařilo objevit?
„Je to tak trochu detektivní práce, kdy hledáme, kde všude se jednotlivé kousky zámeckého vybavení zatoulaly. Byli jsme však mile překvapeni, kolik předmětů se nám podařilo dohledat. Většina z nich musela být následně restaurována. Mezi poklady bych zmínil kompletní knihovnu Silva-Tarouců a četné originály Josefa Mánesa. Osobně největší radost jsem měl z obrázků, které namalovaly děti Silva-Tarouců. Ty nám pomohla najít paní Vybíralová
z prostějovského muzea.“
●● Magnetem při snaze dostat lidi na zámek bývá pořádání nejrůznějších akcí. Jaké konkrétní byste si v Čechách pod Kosířem představoval, pokud byste měl neomezený rozpočet?
„Na prvním místě chci zmínit, že naším hlavním cílem bude ze zámeckého areálu udělat takové lákadlo, které povede lidi k opakované návštěvě. Co se týče akcí, líbilo by se mi pořádání například zámeckých plesů, ´open air´ divadelních představení nebo benátských nocí na dřevěných pramicích zámeckých rybníků za doprovodu filharmonie. Četné akce budou zaměřeny také na ty nejmenší.“
●● Zatím bydlíte v Olomouci. Naznačil jste, že příští rok byste mohl začít žít na zámku ve služebním bytě. Co na to říká vaše partnerka? Přestěhuje se s vámi?
„Partnerka se do nového bydlení moc těší. Bude však postrádat zahrádku. Když jsem jí oznámil, že bude mít kolem sebe jednadvacet hektarů parku, odpověděla, že to prý není ´ono´...“ (smích)
●● Ve srovnání s Olomoucí jsou Čechy pod Kosířem malou vesnicí. Nebude vám zde chybět ruch univerzitního města?
„Nejsem člověkem, který by ke svému životu potřeboval město. Navíc Čechy pod Kosířem nejsou od Prostějova či Olomouce tak daleko, že bych se musel vzdát výhod, které nabízí. Vesnice má naopak přednosti, které mi město dát nemůže. Blízkost přírody je asi ta hlavní.“
●● Nebudete se na zámku sám či sami bát? A má zámek v Čechách pod Kosířem nějaké své vlastní strašidlo?
„Myslím si, že se bát nebudu, ale realita může být jiná. (úsměv) Zeptejte se mě příští rok...“
●● Jak byste si představoval, aby zámek a turistický ruch na něm vypadal za deset let?
„Jednak si představuji kompletně zrekonstruovaný zámek a udržovaný park s vyčištěnými rybníky. Před-stavuji si, že jednotlivci, dvojice i rodiny budou chtít u nás strávit celý den. Dopoledne přijedou podívat se na zámek, poté si u pokladny vyzvednou piknikový koš s předem objednaným občerstvením a s úkolníčkem pro děti. Posedí v trávě, projdou si park při plnění úkolů v pohádkovém lese, přičemž jeden z nelehkých cílů bude jej najít. Dále navštíví výběhy zvířat, pracovně nazvané ´šmajchlzoo´, zalodičkují si na Velkém rybníku a den uzavřou posezením v kavárně, zatímco si děti zaběhnou zpět do pokladny pro odměnu.“ (úsměv)