„Zvedám se psychicky i silově,“ těší Václava Meidla

V Prostějově se stal v polovině října nepotřebným a byl odeslán na měsíc a půl trvající hostování do Havířova. V prvních šesti zápasech za slezský klub zaznamenal tři branky a jednu přihrávku, výrazně se Václav Meidl (na snímku) připomněl i na svém rodném stadionu. V první třetině nejprve nahrával na úvodní gól a poté si odseděl dvě trestné minuty, ve třetí části ještě jednou asistoval a už stoupá oddílovou produktivitou, ačkoliv odehrál za svůj nynější tým jen polovinu či dokonce třetinu duelů než ostatní.

●● Nebyli jste ani trochu favoritem, výsledek ale vyzněl jednoznačně ve váš prospěch. Jak jste utkání viděl?
„Bylo vyrovnané. Prostějov zpočátku tlačil, pak jsme si k tomu po první třetině něco řekli. Myslím, že jsme byli důraznější v koncovce, více stáli před gólmanem, aby neviděl.“ (úsměv)
●● Jste místním rodákem a zatím stále kmenovým hráčem Jestřábů. Proběhlo nějaké hecování před zápasem?
„Něco málo ano, ale v hokeji se může mančaft změnit každý den, takže jen tak sportovně.“
●● V útočné formaci jste nastoupil na křídlech se Zdeňkem Okálem a Petrem Kankem. Sedli jste si?
„Spolupracuje se mi s nimi dobře. Hráli jsme spolu sice první zápas, ale řekli jsme si, co a jak, a ‚Očko'
i ‚Kaňour' hodně bruslí, takže nám to vyhovovalo. Drželi jsme hodně puky v útočném pásmu a bylo to dobré.“
●● Byla na vás vidět zvýšená motivace, takže chtěl jste se ukázat?
„Pro mě to byl zápas jako každý jiný. Jestli jsem v Prostějově, Havířově nebo New York Rangers, je mi to jedno. Vždy jsem hrál naplno a nejinak tomu bylo dnes. Jsem rád za to, že mi zápas vyšel a vyhráli jsme. Hlavně jsem potrénoval v pauze a cítím se líp, silnější na nohách, zvedám se celkově. Jak psychicky, tak silově.“
●● Co stálo za tím, že se vám úvod ročníku příliš nevydařil?
„Zpočátku jsem byl zraněný a nedostal tady příležitost vrátit se do své optimální formy... Jsem vděčný Havířovu, jakou mi trenéři poskytli důvěru a mohl jsem tak ukázat, co umím. Teď doufám v to, že jim vše trochu splácím.“
●● Stále platí, že dohoda je pouze do konce listopadu?
„Vůbec nevím, to jde úplně mimo mě...“
●● Je hokej v Havířově v něčem jiný, než na co jste byl zvyklý z Prostějova?
„Hokej je všude stejný, někde se akorát mění typy hráčů a taktika. Problém byl jen v mé kondici. Prostějovu se moc nedařilo, já moc nepotrénoval, načež šel hned po zranění a pěti týdnech nicnedělání do zápasu. Bylo strašně vidět, že nemám sílu. Nyní společně s fyzickou kondicí jde nahoru i psychická pohoda a doufám že se budu jen zlepšovat.“
* A jak jste si užil atmosféru?
„Chtěl bych poděkovat prostějovským fanouškům, že se ke mně zachovali hezky a vyvolávali mé jméno. Proběhlo to úplně v pohodě.“
●● Váš bratr teď odehrál několik duelů v extraligovém Třinci, měli jste možnost s bráchou se vzájemně podporovat?
„Každý den si voláme a já mu to přeju. Je to pro něj zážitek snů a jsem za něj rád, že dostal šanci. Byl jsem se podívat, když hráli ve Zlíně, kdy jsme zrovna měli volno. A hrál dobře. Měl jsem až takové mrazení, když jsem viděl bráchu, že se konečně dostal do extraligy.“ (úsměv)
●● Vy osobně máte více hokejových zkušeností, radil jste mu třeba něco?
„Nechtěl jsem ho zbytečně dostávat pod nějaký tlak, tak jsem mu hlavně popřál hodně štěstí, aby se mu vyhnulo zranění. Jsem za tu jeho šanci opravdu rád.“