Starostka Prostějoviček Zdeňka Růžičková „Zpočátku jsem chodila hlavou proti zdi!“

V době, kdy vstupovala do komunální politiky, patřila k nejmladším čelním představitelům samospráv prostějovského regionu. Pro nyní devětatřicetiletou Zdeňku Růžičkovou nebylo převzetí funkce starostky jednoduché dvojnásob, právě totiž měla za sebou dlouhou mateřskou dovolenou. Nakonec ale kývla a dnes nelituje. Je absolventkou potravinářské „průmyslovky“ v Pardubicích, byť jako technolog ale nikdy ze zdravotních důvodů nepracovala. „Spíše jsem kontrolovala provozy jako asistentka na hygienické stanici,“ vzpomíná nyní na civilní zaměstnání starostka Prostějoviček Zdeňka Růžičková, jenž s manželem vychovává dvě děti.

●● Ve funkci starostky jste nyní již třetí volební období. Co považujete za největší úspěch?
„Za tu dobu si nejvíce cením rekonstrukce sportoviště. Ještě před pěti lety nebylo v naší obci žádné místo k aktivnímu vyžití, pro volejbal se tehdy nahrnoval písek, takže jsme pak hráli spíš plážový volejbal... (úsměv) A tak rámci Místní akční skupiny Prostějov-venkov jsme připravili projekt spolupráce tří obcí, z něhož vzešlo víceúčelové hřiště s dráhou pro petangue, umělým povrchem pro téměř veškeré sporty a dětskými herními prvky. Hřiště navazuje na kulturní areál ´Zahrádky´, což má své výhody.“
●● Vraťme se na začátek. Bylo pro vás překvapením být zvolena starostkou v poměrně nízkém věku?
„Popravdě jsem vůbec neočekávala, že budu zvolena starostkou, ale u zastupitelů se stálým zaměstnáním nebyla příliš vůle vzít funkci, která je na čtyřleté období. I moje motivace přišla o něco později, v průběhu prvního volebního období, a ani v těch dalších, kdy se samozřejmě s opětovným zvolením nedalo dopředu počítat, mě neopustila. Momentálně je to například zdárné dokončení výstavby započatého vodovodu. Změnila jsem se také jako osobnost. Zpočátku jsem chodila hodně hlavou proti zdi, za dobu starostování jsem se snad naučila víc naslouchat.“ (úsměv)
●● Co bylo vaším prvním projektem ve funkci?
„Poté, co jsem se rozkoukala nejen v nové funkci, ale vůbec v pracovním procesu po delší mateřské dovolené, jsem se snažila pokračovat v plánech minulého zastupitelstva. Tím bylo například přestěhování obecního úřadu z prvního patra staré budovy do přízemí budovy mateřské školy, která byla z minulých let naddimenzovaná, a pro třídu v přízemí už nebylo využití. V bývalé budově obecního úřadu jsme zřídili miniaturní Dům služeb.“
●● Na co se hodláte zaměřit v probíhajícím volebním období?
„Jak už jsem řekla, v první řadě konečně dotáhnout do finále obecní vodovod, na jehož projektu permanentně pracujeme. Od prosince loňského roku se i kvůli byrokracii posouváme pomalu, dotační prostředky z ministerstva zemědělství jsme si prozíravě přesunuli na příští rok. Další letošní větší akcí je rekonstrukce sálu nad místním pohostinstvím. Prostějovičky s rozpočtem přes dva milióny korun totiž vlastní pět budov, z čehož vyplývá permanentní potřeba investic. Sál je prostředím pro naši stěžejní akci pro děti, Dušičkové putování, takže jsme už poněkud nedůstojné podmínky museli zlepšit.“
●● Zapojují se občané do života obce tak, jak byste si představovala?
„U nás máme spolek SOPKA, což znamená Sdružení Občanů Prostějoviček Kulturně Aktivních. Kromě Hodových hrátek organizují společně s SDH třeba drakiádu nebo stále populárnější čtvrtmaraton Mezi lesy, kterého se účastní asi stovka běžců. Trať vede vojenským újezdem Březina, kam se lidé běžně nedostanou.“
●● Jaký je život v blízkosti vojenského újezdu?
„Oproti situaci před několika lety je teď možné o víkendech vstupovat na povolenku do lesů celoročně. Celá obec spadá do ochranného pásma, což znamená drobnou administrativní komplikaci při povolování staveb, k nimž se musí vyjádřit také představitel újezdu, jde ale většinou jen o formalitu.“
●● Mají Prostějovičky ve svých obyvatelích zajištěnou budoucnost?
„Řekla bych, že obyvatelům nabízí obec veškeré důležité zázemí. Takže ti, co tady vyrostli, mají tendenci zůstat. (úsměv) Vyrostly nové rodinné domy, tudíž se k nám přistěhovaly i mladé rodiny. Nejlepší parcely jsou tak už pryč, další pozemky v obecním vlastnictví sice máme, ale nejsou zasíťované.“