„PO NEŠŤASTNÉ EVROPĚ JSEM SE DO PROSTĚJOVA STRAŠNĚ TĚŠILA“

Pořádně náročné léto a úvodní část podzimu má za sebou Julie Kovářová. Osmadvacetiletá volejbalistka VK AGEL nejprve absolvovala úvod společné přípravy se svým mateřským oddílem, načež se v polovině srpna připojila k české reprezentaci a přes spoustu tréninků i přátelských duelů s ním dospěla až k letošnímu vrcholu v podobě Mistrovství Evropy. Turnaj však skončil pro nároďák neúspěšně a sympatické libero se tak s úlevou vzápětí vrátilo na Hanou. Na startu extraligového ročníku pak věnovalo Večerníku následující exkluzivní rozhovor jak o zážitcích z národního výběru, tak o nadcházející sezóně na klubové scéně.

* Jak s odstupem času hodnotíte celkové vystoupení české reprezentace během kontinentálního šampionátu?
„Dopadlo to špatně... (povzdechla si) Odešly jsme se sklopenými hlavami i špatným konečným výsledkem. Přitom nešlo až tolik o to, že jsme nepostoupily z osmifinále dál, ale spíš o to, co jsme herně předvedly a jak jsme ten turnaj zakončily. Pro mě teď už jde o uzavřenou kapitolu a snažím se na to úplně zapomenout! Jakoby se to vůbec nestalo...“
* Ještě vás trochu potrápím. Šlo teoreticky dosáhnout lepšího umístění?
„Podle mě to byla asi poslední šance tohoto družstva v daném složení něčeho dosáhnout. Myslím si, že od příštího roku už tam ze starších hráček moc nezbude a zodpovědnost zůstane na mladších. Tím větší škoda to je, protože jsme určitě mohly dokázat víc. Formu jsme na to měly a tým taky, což prokázala příprava. Jenže na samotném šampionátu se pak staly různé věci, které nevím, jestli se vůbec dají nějak odůvodnit...“
* Leccos se napsalo o problémech v českém kolektivu. Platilo tedy, že týmová (ne)pohoda poznamenala též individuální výkony a rozpoložení?
„Přesně tak. My jsme tam měly krizi vnitřní i navenek, celkově nám to nešlo a bylo to vidět. Nakonec z toho vzešel takový výkon v rozhodujícím utkání, který se jako týmový rozhodně označit nedal...“
* Můžete být konkrétní?
„Nechci vynášet ven věci z kabiny. Prostě se to celé pokazilo!“
* Vám osobně se dařilo jak?
„Bylo to strašné. Dva zápasy jsem se hodně trápila ne tím, že by ten příjem stál úplně za prd, ale vůbec jsem neměla svou obvyklou jistotu. Což bylo hodně v hlavě. Snad nikdy předtím jsem tolik neřešila, když na mě letí balón, jak jej přihraju. Dobře jsem se cítila až v posledním utkání, které jsme paradoxně jako tým úplně zmastily.“
* Sledovala jste výkony dalších Agelek a co na ně říkáte?
„Myslím, že na rozdíl ode mě můžou být ostatní holky z klubu s mistrovstvím spokojené. Především Quinta Steenbergen, která pravidelně nastupovala a pomohla Nizozemsku až do finále. Pro Holanďanky je stříbro v domácím prostředí obrovským úspěchem, byť si celý turnaj hodně dobře nalosovaly. (směje se) Předváděly ale fakt výborný volejbal. Rozhodně se dařilo i Táně Markevich, neboť taky odehrála většinu střetnutí a Bělorusko díky dvěma vítězstvím postoupilo do osmifinále, odkud mu chyběl pouze kousek mezi elitní osmičku. Tak nějak napůl se asi cítí Katy Weiss, protože jen střídala a Německo bylo malý krůček od postupu do semifinále. Nás však Němky porazily hladce 3:0 jako obvykle a opět potvrdily, že na ně neumíme vůbec zahrát. Každopádně holky prokázaly dobrou formu a do klubové sezóny mohou jít pozitivně naladěné. Já to mám jinak, ale tady v Prostějově se z toho rychle dostanu. Cítím se zde moc dobře, jinak bych se nerozhodla ještě o rok prodloužit smlouvu. Na oddílové boje se strašně těším a věřím, že se nám bude dařit. Cílem je zkusit zopakovat vynikající předchozí rok.“
* Za daných okolností jste tedy byla ráda, že se vracíte z reprezentace do Prostějova?
„Ano, byla a hodně. Strašně jsem se těšila. Hlavně na to, jak si budu užívat každý trénink, po kterém přijdu domů a v klidu si můžu dělat svoje věci. Ne pořád trčet na pokoji a přemýšlet, co se kde dělo... Tady je to během sezóny o něčem úplně jiném. Dokážu vypnout, mezi přípravou a zápasy myslet i na něco jiného než na volejbal. A zdejší tým je samozřejmě taky něco úplně jiného než nároďák. Jak říkám, do Prostějova jsem se strašně těšila.“
* Díky necelým dvěma týdnům absolvovaným s VK AGEL zkraje přípravy už jste stihla lépe poznat některé nové posily, že?
„Jasně, to byla výhoda mého krátkého zapojení zde v úvodu srpna. Verču Tinklovou už jsem samozřejmě trochu znala z dřívějška, ale Ninu Herelovou vůbec. Aspoň jsme se mohly trochu víc seznámit před mým odjezdem do repre.“
* Jak probíhá současné sžívání kolektivu?
„Naprosto bez problémů a dobře. Většina holek se už dobře zná, jsme na sebe zvyklé a víme, co od sebe čekat. Jedinou neznámou jsou dvě mladé Kubánky, které dorazily úplně poslední až těsně před sezónou.“
* Co od dvou talentovaných posil ze Střední Ameriky očekáváte?
„Těžko říct. Od teprve sedmnáctileté Melissy Vargas se čeká strašně moc, tak abychom pak všichni nebyli zklamaní. (smích) Snad nám pomůžou, protože jde o docela klíčové hráčky, na kterých se má stavět. Za situace, kdy jsou nejen u nás, ale vůbec v Evropě úplně nové a ještě se připojí tak pozdě, se jim samozřejmě budeme snažit co nejvíc usnadnit adaptaci, ve všem pomoct. Jejich kvalitní výkony budou pro náš tým důležité.“
* Považujete za výhodu, že jádro loni úspěšného mančaftu zůstalo pohromadě?
„To je jasné. Díky tomu máme na čem stavět, jen se oživí už vybudované herní vazby a můžeme se společně dál zlepšovat. Však hned na prvních trénincích v kompletnějším složení bylo vidět, že nám to společně po tak dlouhé pauze docela funguje. V soutěžních zápasech pochopitelně bude záležet na aktuální formě, ale sehranost nabraná v minulé sezóně může být jedině výhodou.“
* Před rokem jste dokázaly získat dobrou formu dost rychle, z čehož pramenil úspěch v Champions League. Půjde to zopakovat?
„Pokusíme se o to, ale doba k nabrání formy je ještě kratší než loni. A těžší to budeme mít nejen kvůli tomu. Zopakovat úspěch je totiž vždycky složitější, než na něj dosáhnout poprvé. V Lize mistryň si na nás dají všichni asi mnohem větší pozor, navíc jsme se dostaly do ještě nabitější skupiny oproti předchozímu ročníku a ke všemu postupuje do play off méně družstev. Tím pádem nás čeká složitý pokus o navázání na loňskou senzaci. Každopádně můžeme znovu jen překvapit, což je na druhou stranu výhoda.“
* Nezklamal vás tak vražedný los základní skupiny Ligy mistryň?
„Po pravdě? Mě přímo naštval! Losování jsem sledovala on-line a jakmile nás z osudí vytáhli do céčka, nevěřila jsem svým očím... Ze všech ostatních skupin je maximálně jedna svou silou trochu srovnatelná s tou naší, jinak ty ostatní vidím jako neporovnatelně víc hratelné. Vůbec nechápu, že má Prostějov pořád takovou smůlu a vždycky se v Champions League dostane do nejtěžší možné společnosti. Možná už jde o nějaké prokletí...“ (hořký úsměv)
* V českých soutěžích jste za celou minulou sezónu ani jednou neprohrály, což se vám už letos nepodaří zopakovat. Je reálné zopakovat jízdu v dalším průběhu sezóny?
„I přes první ztrátu jsem optimistkou. Výhoda je, že letos máme kádr tvořený dvanácti špičkovými hráčkami, z nichž každá může na hřiště bez větších obav z poklesu herní kvality, což v minulém ročníku tak úplně neplatilo. Tím pádem můžeme teoreticky víc i častěji střídat, aniž bychom se musely bát o výsledky, kromě toho nemusí být únava některých členek týmu natolik velká. Jestli však toho dokážeme využít a už projdeme národními soutěžemi bez další porážky, to záleží na mnoha okolnostech. Jedna prohra se vždycky může stát, ale dalším ztrátám se samozřejmě zkusíme vyhnout. Hlavní je, aby takový dílčí výpadek nepřišel zrovna ve finále Českého poháru, kde o zisku trofeje rozhoduje jediné utkání. Na rozdíl od extraligového play off, kde se hrají série na tři vítězné zápasy.“ (lehký úsměv)
* Jak vůbec hodnotíte úvodní dva duely nového extraligového ročníku? (rozhovor vznikal před zápasem na palubovce Brna - pozn.red.)
„V Ostravě to byla fakt hrůza, tam nám to vůbec nevyšlo! Připadala jsem si podobně jako na mistrovství Evropy v tom směru, že se člověku nedaří, tak se ještě víc snaží a čím větší měrou to zkouší urvat, tím je to horší... (pokrčí rameny) Vůbec mi to nešlo, ani ostatní holky nebyly v pohodě a výsledkem byl špatný týmový výkon, kterého soupeř využil k zaslouženému vítězství. Škoda, že po obratu z 0:1 na 2:1 jsme ten zápas nedorazily a ve čtvrtém setu zase polevily. Na druhou stranu všechno špatné je pro něco dobré. Aspoň jsme dostaly facku, abychom si naplno uvědomily, že potřebujeme v přípravě opravdu pořádně máknout. A taky do dalšího utkání s Olympem jsme daly maximum, díky čemuž byl náš výkon kromě jednoho výpadku během druhé sady o dost lepší. Samozřejmě ale máme pořád hodně co zkvalitňovat a na tom teď při trénincích tvrdě pracujeme. Champions League je za dveřmi, musíme být v rámci možností dobře nachystané.“

VIZITKA
JULIE KOVÁŘOVÁ


* narodila se 14. září 1987 v Českých Budějovicích
* je vdaná za bývalého špičkového volejbalistu Petra Kováře, za svobodna nosila příjmení Jášová
* s volejbalem začínala jako malá v oddílu Slavia PF České Budějovice, odkud v roce 2003 přestoupila do Slavie Praha, kde naskočila do extraligy žen
* v létě 2008 zamířila do Králova Pole Brno, tři sezóny (2010 až 2013) následně strávila v německé bundeslize v barvách Aurubisu Hamburk a nyní začíná třetí ročník ve VK AGEL Prostějov
* od roku 2009 je členkou ženské reprezentace České republiky, s níž vyhrála Evropskou ligu 2012 (navíc vyhlášena nejlepším liberem celé soutěže) a zúčastnila se dvou Mistrovství Evropy (osmá 2011, dvanáctá 2015)
* na klubové scéně jsou jejími největšími úspěchy dva extraligové tituly a dva České poháry s Prostějovem
* zajímavost: na přípravném turnaji v polských Szamotulech byla oceněna jako nejlepší libero a od sponzora dostala pračku značky Samsung