Před více než měsícem začaly Michaele Krátké školní povinnosti na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově, záhy poté se k tomu naplno přidaly i basketbalové úkoly. Jedna z klíčových hráček TJ OP Prostějov v létě opustila kategorii kadetek a věkem se zařadila mezi juniorky, již v minulé sezoně však patřila i mezi velké opory druholigového výběru žen. V posledních letech se Krátká pravidelně účastní také akcí mládežnického národního týmu a byla blízko účasti na loňském stříbrném Euru do šestnácti let. Z vrcholného turnaje ji stejně jako ze závěru letošní přípravy „U18“ vyřadily vleklé zdravotní problémy. Nyní se už cítí v rámci možností v pořádku a věří, že se svými spoluhráčkami opět prožije spoustu vítězné radosti...

 

●● Nová basketbalová sezona již otevřela svoji náruč. Jaká jsou vaše očekávání?
„Těšíme se moc. S holkama tvoříme super partu, panuje dobrá atmosféra, takže snad bude vše v pohodě. Sice už asi nebudeme v juniorkách patřit úplně na vrchol, ale samozřejmě chceme být co nejlepší. Odešla nám Áďa Neubauerová jako jedna z nejlepších hráček, proto trenér zaplnil tuto mezeru mladšími holkami, takže uvidíme, jak vše bude klapat. A taky v Prostějově nemáme žádnou pořádnou pivotku, tak to bude hodně těžké s týmy, které mají vysoké hráčky. Ale zkusíme se s tím poprat a být co nejlepší.“ (úsměv)
●● Takže žádné konkrétní ambice nemáte?
„Určitě bychom se v juniorkách chtěly dostat do play off a vyhnout se bojům o záchranu. Zatím to vypadá nadějně. Byly jsme na jednom přípravném soustředění, kde jsme se sehrávaly, a pak na turnaji v Brně. Tam jsme skončily druhé a porazily jsme SŠMH Brno, což nám udělalo velkou radost, byť soupeřky nebyly kompletní Proto je šance, že bychom je mohly porazit i v extralize, o něco menší.“
●● Loni jste nastupovala za kadetky, juniorky i ženy. Bude tomu tak i letos?
„Teď to budu mít trochu jednodušší, už můžu hrát jen za juniorky a ženy. “ (smích)
●● Jak vše zvládáte?
„Loni to bylo hodně těžké. Několikrát se mi stalo, že jsme v Prostějově dohrály zápas kadetek a hned jsem se přesouvala na druhou plochu hrát za ženy. Je také pravda, že celý víkend jsem byla buď na palubovce, nebo v autě. Nejhorší bylo dlouhé cestování do Karlových Varů, Strakonic, Jablonce, s tím pak bylo poměrně složité připravovat se do školy. Ale dá se to zvládnout.“
●● Projevilo se basketbalové vytížení na známkách?
„Samozřejmě. Kdybych měla celé dny volné, asi bych se víc učila a bylo by to trošku jiné, ale stejně tak neplatí, že bych teď měla příliš špatné známky a propadala.“ (úsměv)
●● Pozorujete zásadní rozdíl mezi mládežnickými kategoriemi a ženami?
„Přijde mi, že v ženách je to takové tvrdší. Někdy si vůbec neberou servítky a rozdávají lokty, ale to je v podobné míře i v juniorkách. V tomto směru je to pro mě takové zvláštní, protože mi je teprve sedmnáct a hraju proti 'starým babám', a někdy z nich mám přílišný respekt. (smích) Ale žádné extra rozdíly v tom nejsou,
i v ostatních oddílech hrají věkem podobné holky.“
●● Prostějovský tým je ale celkově velice mladý...
„To je pravda. Když se tu ženský oddíl obnovoval, bylo tu hodně holek, které do toho šly. Postupně ale, jak vše začínalo být vážnější, více tréninků a všeho, tak začaly postupně odpadat, že nemají čas a basketbalu nemohou obětovat tolik času... Tak se to muselo doplnit mladšími holkami a nějak to tak zůstalo, aby juniorky nehrály jen jeden víkend ze dvou, ale abychom se pořádně takzvaně vyhrály.“
●● Ženy se před rokem vrátily do druhé ligy. Pokukujete i po dalším kroku výš a postupu do první ligy?
„Určitě by to bylo dobře, protože holky, co skončí v mládežnických kategoriích, by měly možnost hrát kvalitní soutěž. Bylo by fakt hezké, kdyby se nám to podařilo. (úsměv) Naše sSoupeře jsem zatím moc neprohlížela, určitě tam ale bude i někdo nový, koho neznáme.“
●● V juniorkách to i letos vypadá na nahánění Brna. Souhlasíte?
„Přesně tak. Porazit Brno je velká motivace, chce to každý. My si na ně věříme a doufám, že se nám je podaří alespoň potrápit, když už ne jejich tým plný reprezentantek porazit.“
●● Jak jste strávila léto, užívala jste si klídek od basketbalu?
„Jo, to jsem hodně času odpočívala. (smích) Už na konci sezony jsem kvůli zdravotním problémům netrénovala, takže jsem měla hodně času na regeneraci a byla jsem pak jakž takž v pořádku na přípravu.“
●● Když jste zmínila zdraví, jak to s vámi aktuálně vypadá?
„Teď je to dobré, sice nikoliv ideální, ale zdravotní stav je stabilizovaný. Mám problémy se zády a chodím na rehabilitace, k tomu jsem dostala hodně cviků, tak cvičím. Pomáhá jedině právě rehabilitovat a posilovat. Když budu cvičit, tak se to trošku zlepší a záda budou lépe držet, když budou silnější.“
●● Právě zranění vás doposud připravovalo o velké reprezentační úspěchy?
„Je pravda, že jsem musela kvůli zdravotním problémům odříct pár účastí v nároďáku, záda mě trápí už hodně dlouhou dobu. Táhne se to asi čtyři roky, ale teprve poslední dobou je to tak závažné. Před rokem bych v nejužším výběru možná byla, letos bych se do něj asi nedostala. (pousměje se) Každopádně by to byla dobrá zkušenost, musela jsem si ale odpočinout, abych se mohla dál basketbalu věnovat. A jsem ráda, že mohu hrát aspoň za svůj tým.“
●● Jak to tedy vidíte se svým návratem do národního týmu?
„To zatím netuším, ale bohužel i extraligové zápasy budu muset trochu omezit. Potřebuji mít menší zátěž i na trénincích, abych záda nepřetěžovala a nepřišla pak o nějaké důležité zápasy na konci sezony. Takže otázku reprezentace v tuto chvíli opravdu neřeším.“
●● Pojďme zpět na palubovku. Nastupujete na křídle i na pivotu, kde se cítíte lépe?
„Odmalička jsem začínala na pozici pivota, byla jsem dříve jedna z nejvyšších, ale bohužel poslední dobou už nějak nerostu. Odešlo nám několik holek, takže podle toho, jak to trenérovi vyhovuje, hraju i na křídle. Lépe se cítím na pozici pivota, ale už i na křídle si začínám zvykat, hraji tam ostatně již druhým rokem.“
●● Na čem byste ještě chtěla zapracovat?
„Co se týče hry, je stále co zlepšovat. (úsměv) Jelikož se z pivota dostávám na křídlo, tak by bylo dobré zapracovat na driblingu a rychlé střele. A na pivotovi by mi pomohla hlavně výška, tu už ale asi nedoženu.“
●● Připomněla jste odchod Adély Neubauerové. Měla jste i vy nějaké nabídky?
„Ano. Z Prahy i Ostravy jsem dostala ´laso´, ale asi bych nikam nešla. Nestíhala bych vše skloubit se školou a mám ráda holky tady v Prostějově. Rozumím si s nimi a chtěla bych tu zůstat, protože mi to tady vyhovuje a je tu taky mládežnická extraliga, takže bych si odchodem do jiného týmu ani nepomohla. A taky kvůli trenérovi bych nechtěla odejít, nějak jsem si na něj zvykla.“ (smích)
●● Takže třeba až pak po maturitě a věkovém přechodu mezi ženy?
„Uvidíme, co bude do budoucna, jestli kvůli zdravotním problémům vůbec budu moci zůstat u basketu a jak se to tady bude vyvíjet. Zatím ale vážně neplánuju, že bych šla někam pryč.“
●● Vnímáte to nyní tak, že i díky tomu všemu na vás bude nyní družstvo spoléhat více a měla byste být velkou oporou?
„To asi jo, je nás pár, kterým trenér docela věří a říká, že musíme tým podržet. Cítím určitou zodpovědnost, ale nejsem na to sama, je tam se mnou třeba Verča Švécarová, která celý tým dobře podporuje.“
●● Kdybyste se nevěnovala basketbalu, který sport by vás asi nejvíc oslovil?
„Tak to vůbec nevím. (smích) Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, basket mě vždy bavil. Když jsem byla malá, tak jsem hrála tenis, ale nebavilo mě to, protože to není kolektivní a musela jsem spoléhat jen sama na sebe. Takže pravděpodobně něco kolektivního. Třeba volejbal.“ (úsměv)
●● Právě k basketbalu jste se dostala díky své výšce?
„No, to taky. Ale hlavně, co si pamatuju, když jsem byla hodně malá, tak basket byl tady v Prostějově hodně populární. Trenéři a hráči chodívali k nám na základní školu do třídy a rozdávali pozvánky. Když jsem viděla ty velké hráče, tak jsem to chtěla hned vyzkoušet a nějak mě to chytlo. (úsměv) Vše bylo vždy vedeno zábavnou formou pro malé holky a v té době i sestra hrála basket, tak jsem strašně chtěla být jako ona.“
●● Se sestrou se stále potkáváte mezi ženami?
„Už ne, hráli jsme spolu za ženy, ale ona musela skončit. Studuje vysokou školu, chodí do práce a trénuje v přípravce malé holky. Herně tedy pokračuju již jenom já. Ale schází mi v týmu její podpora.“
●● Pociťovala jste nějakou výhodu, když jste se sešly obě v jednom družstvu?
„Ani ne. Přijde mi, že když s těmi holkami hraju už odmalinka, tak jsou pro mě všechny takové sestry. Vůbec jsem to nevnímala nějak speciálně, žádné výhody nebo nevýhody to neznamenalo, snad jen ten pocit soudržnosti.


KDO JE:
✓ narodila se 2. ledna 1998 v Prostějově
✓ aktuální klub: TJ OP Prostějov
✓ post: pivot/křídlo
✓ výška/váha: 174 centimetrů/62 kilogramů
✓ největší úspěchy: starty v reprezentaci do 16 i 18 let, čtvrté místo na MČR s kadetkami (2013/2014), postup s juniorkami do extraligy (2013/2014), účast na Kempu budoucích nadějí zajímavost: v uplynulé sezoně nastupovala za kadetky, juniorky i ženy, v nich se v jednom týmu setkala se svou o pět let starší sestrou Kateřinou.