Dobrý večer, dnes je pátek 19.4.2024
svátek slaví Rostislav,
zítra Marcela
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Plumlovský zámek se jako už každoročně stal místem setkání milovníků umění. Tentokrát Galerie z Hluboké nad Vltavou přivezla VESELÉ PRÁZDNINY a ctitelům výtvarné tvorby tak nabízí přehlídku toho nejlepšího, co jste mohli vídat nejen na stránkách humoristických časopisů. PROSTĚJOVSKÝ Večerník je exkluzivním mediálním partnerem výstavy a po nedávné besedě jsme měli možnost obsáhle hovořit s jednou z ústředních postav bezesporu významné kulturní události v regionu.

Své kresby, grafiky i koláže představuje na Plumlově Legenda českého kresleného humoru Václav Johanus, který ilustroval na třicet knižních titulů i uspořádal přes devadesát samostatných výstav a účastnil se více než dvou set výstav společných. Osobité typické prvky, jakými jsou úspornost výtvarné formy, humorná nebo groteskní zkratka s pointou a poetičnost vyjádření, přenesl také do grafiky, ilustrací a koláží. V exkluzivním rozhovoru pro Večerník zavzpomínal nejen na doby minulé, ale vyjádřil i jeden svůj velký sen...

Jak se vám líbí výstavní prostory plumlovského zámku?

„Zámek je opravdu krásný stejně jako i prostředí kolem, včetně lidí. Klobouk dolů, líbí se mi tu skutečně moc, navíc jsou zde unikátní prostory.“

Jak vás osobně, jako kreslíře, zasáhla neexistence tradičních humoristických časopisů, jakým byl například Dikobraz?

„Český kreslený humor a karikatura měly vždy dobrý zvuk i v zahraničí. Je to zřetelné zejména od šedesátých let nahoru, kdy výtvarníci získávali za svoji tvorbu nejrůznější ocenění, a to i takzvaně venku. Kreslíři měli možnost publikovat zhruba v dvacítce časopisů; v době před rokem 1989 se v nich pochopitelně neobjevovala například politická karikatura, ale rozhodně byla možnost uplatnit svoje nápady a schopnosti na celkem široké základně. Po revoluci si kreslíři samozřejmě představovali, jaké možnosti se otevírají, ale nějak to nedopadlo...

Proč?

„Postupně z trhu mizely časopisy a noviny, které kreslený humor publikovaly, až se z tištěných periodik téměř vytratil úplně. Z tohoto důvodu přešli ti výtvarnější kreslíři do jiných disciplin, kde si zachovávají svůj specifický způsob vyjadřování a úhel pohledu a zaměřují se na grafiku, ilustrují knížky s nejrozmanitější tématikou, včetně třeba vědeckých publikací, v nichž jsou schopni odlehčit a přiblížit i složitá zákoutí nejrůznějších oborů, působí také ve výstavnictví a podobně. A co se přímo mě týká, věnuji se grafice, malbě a ilustraci, pravidelně přispívám do dvou tištěných periodik, čehož si hodně považuji. Čistě humoristický časopis bych s radostí bral, ale bohužel...“

A nemáte pocit, že právě teď je období, kdyby se třeba i politická karikatura mohla vrátit na stránky novin a časopisů?

„Jsem přesvědčený, že nejen politická karikatura, ale karikatura a kreslený humor vůbec. Je opravdu škoda, že nevychází alespoň jeden časopis, kde by se toto ve větší míře objevovalo."

Měl jste vy osobně potíže s nějakou, řekněme dobově nevhodnou karikaturou či vtipem?

„Určitě. V roce 1980, kdy se konala sovětská olympiáda, jsem měl vytištěnou kresbu v Dikobrazu, na které byl zobrazený řezník, jak krájí maso do tvaru olympijských kruhů. Já jsem tehdy nevěděl, že vyvážíme maso do Sovětského svazu. Dopadlo to tak, že šéfredaktor Dikobrazu byl povolán tehdejším hlavním kulturním ideologem ústředního výboru strany Müllerem a já jsem měl zastavenou činnost. Oficiálně jsem žádný zákaz nedostal, ale moje práce tehdy nesměly být publikovány v žádných novinách ani časopisech. Naštěstí to trvalo ‚jen‘ čtyři měsíce, po nichž mi šéfredaktor zavolal, že můžu poslat nové práce.“

A neuvažoval jste kvůli tomuto incidentu o změně povolání? Čtyři měsíce bez práce, bez jistot, že potom budete moci pokračovat v kreslení, je vcelku dlouhá doba...

„Neuvažoval! Kreslil jsem celou tu dobu takzvaně do šuplíku, ale s vědomím toho, že to není to pravé.“

Kdy jste vůbec s kreslením začal?

„Kreslil jsem si od dětství. V sedmapadesátém roce jsem dostal cenu na mezinárodní soutěži dětské kresby v Paříži a to byl asi ten zásadní impuls pokračovat. Od poloviny šedesátých let jsem se výtvarné činnosti věnoval naplno. Začínal jsem volnou kresbou, grafikou i kresleným humorem dá se říci současně. V roce 1965 jsem začal spolupracovat s Jihočeskou pravdou a časopisem Student, který byl tehdy nový. Po návratu z vojny v roce 1968, kterou jsem absolvoval mimo jiné, v nedaleké Kroměříži, jsem spolupráci s novinami a časopisy podstatně rozšířil, a už to jelo...“

Kde čerpáte inspiraci pro své humorné kresby?

„Za ta léta máte výtvarné uvažování a přemýšlení zažité. Víc si všímáte situací i lidí, třeba na ulici, v kavárně, na koncertě, kdekoliv. I když tu humornou situaci nevidíte přímo, dovedete si ji doplnit. Proto s sebou stále nosím blok s tužkou, kam si ve zkratce zaznamenávám náčrty a poznámky. Jeden mi vydrží ani ne měsíc, mám jich schovaných už víc než dvanáct set! (úsměv) S tím mám spojené i některé humorné situace. Byly doby, kdy jste si něco třeba v kavárně poznamenali do bloku a lidé vedle u stolu znejistěli, neboť si mysleli, že jste tajný a kdovíco si zapisujete...“

Máte jistě podporu i u vaší partnerky...

„Rozhodně ano. A na některých věcech se také podílíme společně, spolupracujeme třeba při vydávání nejrůznějších tiskovin. Asi nejintenzivnější spolupráci jsme zažili v době sedmiletého vydávání univerzitního časopisu, který Hanka redigovala, a já jsem ho výtvarně upravoval, včetně ilustrování a obálek. Navíc v roce 1998 jsme si pořídili Galerii Hrozen v renesančním domu v centru Českých Budějovic, která je zaměřena na grafiku, grafický design, ilustraci a kreslený humor. Uspořádali jsme zde na osmdesát samostatných autorských výstav, což je taky dost náročné, ale současně nám to přináší i radost. Naše práce se docela intenzivně prolíná se soukromím, což je příjemné, ale někdy to může přinést i jisté napětí, ale tu pracovní část prostě často nelze zavřít do krabičky, a nechat třeba na druhý den, nebo na jiné lidi.“

Kde můžeme vidět vaše kresby a ilustrace, tedy kromě aktuální plumlovské výstavy?

„V Deníku Bohemia a v Učitelských novinách. V případě Deníku Bohemia, což byla dříve Jihočeská pravda, trvá spolupráce už skoro neuvěřitelné půlstoletí, s Učitelskými novinami spolupracuji tuším již třiačtyřicet let. Grafika, tempery a ilustrace jsou k vidění také v galeriích a na výstavách různě po republice, již tradičně na listopad připravuji výstavu grafiky a originálů v Galerii Hrozen.“

Jak vidíte současný stav a budoucnost české karikatury a kresleného humoru v tištěné podobě? Možná by čtenáři na trhu podobný časopis uvítali.

„Zatím to vidím černě, ale naděje umírá poslední. Někdy mívám sny, že se na stáncích objevil nový časopis věnovaný právě humoru, a jsem z toho vždycky celý zpocený, že je to snad pravda... Ale vážně:  časopis - to je drahá záležitost. Navíc ta špička nejkvalitnějších kreslířů bohužel trochu prořídla i věkem. Ale rozhodně bych měl chuť do takhle zaměřeného a kvalitního periodika přispívat.“


Václav Johanus

* narodil se 6. července 1947 v Českých Budějovicích, kde stále žije a pracuje

* grafik a ilustrátor se ve své profesionální umělecké tvorbě se věnuje volné a užité grafice, knižní a novinové ilustraci, koláži i kreslenému humoru, díky němuž se dostal do povědomí čtenářů

* výtvarnou dráhu zahájil jako kreslíř a karikaturista na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přísně geometrickou černou kresbou v kresleném humoru. Základní grafickou technikou je serigrafie postavená na přesném barevném soutisku, ve volné tvorbě převládá tempera, případně akryl

* s jeho kresbami jste se mohli setkat na stránkách časopisů jako Mladý svět, Stadion, Světová literatura, Domov, Sluníčko, Ohníček, Květy, Dikobraz, Deníky Bohemia, Učitelské noviny, Telegraf, Reportér a další

* od devadesátých let se zaměřil i na ekonomické noviny a časopisy: spolupracoval s redakcemi Právní rádce, Hospodářské noviny a Ekonom. Pro Deníky Bohemia a Učitelské noviny kreslí a ilustruje dosud. Výtvarně spolupracoval také s Jihočeskou univerzitou a s řadou významných firem a společností.

* dnes vystavuje nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí a jeho tvorba je zastoupena v českých a zahraničních sbírkách

* za karikaturu, grafiku, hračky a plakát získal několik ocenění.

* je členem Sdružení Bienále Brno a Asociace jihočeských výtvarníků

Zajímavost: je majitelem českobudějovické Galerie Hrozen, která se zaměřuje na grafiku, typografii, ilustraci a kreslený humor

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...