„VEDLE KOUČE ČADY STOJÍM JAKO PRCEK!“

K jediné změně došlo během letošního léta v realizačním týmu ženského družstva VK Prostějov. Byla vynucená, když těhotnou kondiční trenérku Michaelu Jelínkovou nahradil mladý a čerstvě vystudovaný odborník na danou oblast Jan Neužil. Že by však jeho angažování byl pro volejbalové Agelky riskem? To s velkou pravděpodobností nehrozí. Šternberský rodák trávící celý dosavadní život v Olomouci se sice zatím pohyboval jen do fotbalu, ale v hlavě to má viditelně srovnané a svému oboru dobře rozumí. Navíc i nadále zůstane u své dosavadní lásky, působit totiž bude i u 1.SK Prostějov, a to jako trenér mládeže. Ostatně výše uvedené posuďte sami v následujícím exkluzivním rozhovoru pro Večerník, k němuž došlo těsně před startem přípravy prostějovských volejbalistek na novou sezónu 2015-2016.

●● Jak jste se vlastně ke kondičnímu trenérství dostal?
„Byl to můj obor na vysoké škole, kterou jsem teď nedávno dostudoval. Odmalička jsem hrával fotbal a chodil na Základní školu Heyrovského do sportovní třídy s tímto zaměřením, prošel jsem mládežnickou akademií Sigmy Olomouc. Později jsem přestoupil do 1.HFK Olomouc, jenže nepodařilo se mi dostat do áčka a bylo jasné, že žádnou pronikavou fotbalovou kariéru neudělám. Radši jsem tak intenzivně studoval a z Obchodní akademie Olomouc po maturitě pokračoval na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého. Současně mě už jako dost mladého chytilo trénování, proto jsem v Holici začal vést žáky. A z toho se postupně vyvinula i specializace na kondiční trenérství, neboť tenhle obor mě hodně zaujal. Uplynulý rok jsem tedy strávil ve Španělsku coby fotbalový kouč žákovského výběru U12 tamního klubu Arucas i specialista na fyzičku u většiny mládežnických týmů tohoto oddílu. Zároveň se mi povedlo úspěšně dokončit studium na Univerzitě Palackého a po návratu domů jsem přemýšlel, co dál. No a přišly hned dvě velmi zajímavé nabídky - z fotbalového 1.SK Prostějov i z volejbalového VK AGEL Prostějov...“ (úsměv)
●● Ještě před nástupem do těchto dvou klubů jste však měl poměrně nabité léto, že?
„Ano, je to tak. Jsem totiž součástí projektu Coerver Coaching, což je tréninková metoda zaměřená na nejmladší věkové kategorie rozvíjejí individuální herní dovednosti jako přihrávka, střelba, technika práce s míčem, hra jeden na jednoho a podobně. Celý tento program vznikl v Anglii, momentálně běží i v České republice. Absolvoval jsem speciální kurzy a s vedoucím celého projektu pro Česko a Slovensko Tomášem Klečkou absolvoval teď během léta dva týdenní tréninkové kempy, první v Trnavě a druhý v Zastávce u Brna. Hned po návratu jsem se pak už zapojil do práce v 1.SK Prostějov, kde mám od nové sezóny na starost žákovský výběr U14.“
●● Jak vůbec došlo ke kontaktu s „vékáčkem“?
„Na UP Olomouc jsem se potkal s šéftrenérem mládeže 1.SK Prostějov Radimem Weisserem, který mi jednak dal zmíněnou nabídku vést fotbalové starší žáky tohoto klubu a současně mi řekl, že u prostějovských volejbalistek se uvolnilo místo kondičního trenéra po Míše Jelínkové, jež odešla na mateřskou dovolenou. Zkontaktoval jsem tedy hlavního kouče VK Miroslava Čadu, nastínil mu svou vizi a on mi řekl o své představě, co vše by měl specialista na fyzičku v tomhle oddílu splňovat. Nakonec jsme se domluvili na spolupráci
a od té doby všechno probíráme i dolaďujeme tak, aby to dobře fungovalo. Rád bych řekl, že si takové šance působit v nejlepším volejbalovém klubu České republiky nesmírně vážím, beru ji jako obrovskou výzvu a doufám, že důvěru nezklamu. Rozhodně pro to udělám maximum.“
●● Máte už konkrétní představu, jak budou vypadat úvodní týdny přípravy?
„Už jsem zmínil, že s panem Čadou vše vylaďujeme společně. Proto jsme se minulé pondělí před začátkem zahajovacího tréninku sešli a definitivně na základě počtu přítomných hráček i dalších okolností program ustanovili. Obecně proběhl úvodní týden přípravy spíš v takovém rozjížděcím tempu, neboť holky byly po dovolených a navíc jsme se museli vzájemně poznat. Na tohle startovací období jsem proto naplánoval jen lehčí posilovnu, aby se pohybový systém děvčat nachystal na pozdější větší zátěž.“
●● Připadá mi, že na českém území se až v posledních letech začíná kondičnímu trénování přikládat patřičný význam odpovídající zvyklostem z vyspělého zahraničí. Souhlasíte?
„Určitě. Je naprosto zřejmé, že kondiční trenérství skýtá pro všechny sporty nejen individuální, ale i kolektivní do budoucna ohromný prostor ke zlepšování, rozvíjení a zdokonalování. Nejen podle mého názoru může dost výrazně rozdělovat jednotlivce i týmy na úspěšné a neúspěšné. Klíčový je přitom konkrétní způsob práce na fyzičce, neboť dostupné teorie je v současnosti už spousta, ale převést ji správně do praxe není rozhodně samozřejmost. Možností kondičního rozvíjení lidského těla je strašná spousta, ovšem musí se vše uchopit za dobrý konec a brát komplexně, přičemž celá tahle oblast není zdaleka tolik zmapovaná, jako jiné části trenérské profese.
I v tomhle spočívá velká výzva a vzrušení z do jisté míry neprobádaného území.“
●● S tím asi souvisí, že nemalou roli u kondičního trénování hrají neustále nové moderní trendy. Je to tak?
„Ano, je jich neustále spousta. Každý rok se objeví mnoho nového a jednotliví kondiční trenéři samozřejmě hned zkouší, jak by to mohlo fungovat, jestli bude mít daná věc odpovídající přínos, zda nepůjde o průlomovou záležitost a podobně. Z mého hlediska je opět klíčové s každou případnou novinkou správně pracovat tak, aby se vhodně využil její potenciál bez jakýchkoliv negativních dopadů. Jak se říká, někdy bývá méně více, čímž chci říct, že nemá smysl mít kondiční přípravu přeplácanou doslova vším možným. Na druhou stranu je důležité neopomenout nic podstatného, co opravdu posune celou oblast fyzické práce s tělem někam dál. Proto i já osobně pozorně sleduji nové trendy, pořád se snažím dál vzdělávat a hledat nejvhodnější vlastní cestu s vypíchnutím toho, co mi připadá top pro ten který sport. Například je pochopitelné, že malým fotbalistům ideálně pomůže něco více či méně jiného, než dospělým volejbalistkám.“
●● Jak jednotlivé metody, trendy a novinky zkoušíte? Třeba i na sobě?
„Taky. (směje se) Třeba teď u prostějovských volejbalistek plánuju použít metody, které zatím praktikuju kratší dobu, ale věřím, že by je mohly zaujmout a zároveň přinést potřebný efekt. Některé prvky přitom budou stěžejní, jiné spíš pro zpestření tak, aby celý tréninkový proces spojený s rozvíjením fyzické kondice hráčky i bavil. Věřím, že se mají na co těšit.“
●● Nakolik je možné a vhodné pracovat se svěřenci nebo svěřenkami individuálně?
„V kondičním trenérství je právě tohle docela časté. A zvlášť pokud se jedná o týmový sport jako volejbal, kde existují hodně rozdílné herní posty od nahrávky přes blok a smeč až po libero, je individuální přístup nanejvýš vhodný. Však už jsme se o tom bavili s panem Čadou, který má v daném ohledu mnoho zkušeností. Do určité míry bude fyzická příprava samozřejmě společná, hlavně ta obecná v prvotní fázi. Od začátku třetího týdne se však začneme víc specializovat právě podle jednotlivých postů, současně je také důležité, kdy a v jakém stavu se ta která hráčka do přípravy zapojí.“
●● Jak velký prostor dáváte vzájemné komunikaci neboli zpětné vazbě?
„Skutečně velký, neboť právě tohle považuji za naprosto klíčový prvek. Od trenéra není správné direktivně určovat vše, co se v přípravě bude dělat, aniž by vnímal názory a pocity svých svěřenců nebo svěřenek. Z mého pohledu je naopak vzájemná komunikace nesmírně důležitá zvlášť za situace, že budu u VK Prostějov nový a společně se pokusíme najít nejvhodnější cestu, aby se povedlo holky po kondiční stránce výborně nachystat.
V praxi si to představuji tak, že po konzultaci s realizačním týmem v čele s panem Čadou sestavíme trénink, hráčky jej absolvují včetně možných průběžných úprav a na základě získaných dílčích poznatků pojedeme dál. Podstatné je, aby děvčata správně pracovala a přitom je to bavilo třeba až natolik, že se navzdory vysoké náročnosti budou hned těšit na příští trénink.“ (s úsměvem)
●● Dá se vypíchnout, co je v kondičním trenérství ze všeho nejdůležitější?
„To je složitá otázka. Pokud vezmu konkrétně volejbalistky VK AGEL, za klíčové považuju nachystat je po fyzické stránce tak, aby plnohodnotně zvládly celou náročnou sezónu ve všech absolvovaných soutěžích. Volejbal je obecně dost specifický sport v tom ohledu, že není tolik náročný na vytrvalost. Místo toho je velice dynamický s důležitostí na odrazovou sílu a rychlost nohou, obratnostní flexibilitu i koordinaci celého těla. Právě v tomto směru tudíž budeme kondiční přípravu směřovat, rozhodně nemůže nikdo očekávat dvouhodinové výběhy do terénu a podobně. Současně mi hlavní trenér zdůrazňoval důležitost prevence různých zdravotních problémů, kterým se přirozenou cestou celkového zpevňování těla budeme snažit předcházet. To vše při výše zmíněné vzájemné komunikaci se samotnými hráčkami, na což se osobně těším i vzhledem k tomu, že mohu uplatnit svou jazykovou znalost angličtiny i španělštiny. V tomto směru mě potěší, když při domluvě s holkama z ciziny jakkoliv pomůžu.“
●● Poprvé v trenérské kariéře míříte na úplně nejvyšší kvalitativní úroveň mezi dospělé. Necítíte určitou nervozitu, trému či přímo obavy?
„Musím přiznat, že nějaká nervozita nebo tréma tady je. (se smíchem) Volejbalistky Prostějova jsou nejen suverénně nejlepší v České republice, ale patří i do širší klubové špičky v Evropě, takže mě čeká práce ve skutečném top oddílu. Už to samo
o sobě je hodně zavazující, neboť budu mít na starost opravdu vynikající hráčky s řadou významných úspěchů na kontě. Navíc při prvním setkání s panem Čadou mě vyloženě zaskočilo, jak je vysoký, protože v televizních přenosech až tak nevypadal. A já najednou vedle něho stojím jako prcek. (usmívá se) Tohle pochopitelně říkám spíš pro odlehčení, ale každopádně nervózní zpočátku asi budu. Na druhou stranu jsem stihl trochu poznat jak hlavního kouče, tak některé další členy realizačního týmu i sportovního manažera Petera Gogu. No a připadlo mi, že vesměs jde o pozitivní dobré lidi a zároveň naprosté profesionály, kteří dokážou špičkově pracovat bez zbytečného stresování, což by mi rozhodně mělo jako nováčkovi pomoct. Věřím, že do party VK AGEL rychle zapadnu, důvěru ve mně vloženou nezklamu a dokážu navázat na vynikající práci mé předchůdkyně Michaely Jelínkové, která nasadila laťku kondičního trenérství v klubu hodně vysoko. Snad to i se mnou bude klapat stejně dobře.“