Nebýt jich, osmapadesátiletý muž ze Smržic by už nežil. Policisté z obvodního oddělení Prostějov 2 Michal Mrázek a Dalibor Peterka byli v úterý 23. června tohoto roku jako první u nahlášeného požáru rodinného domku ve Smržicích. Zjistili, že uvnitř je člověk. Neváhali ani vteřinu a s nasazením vlastního života vnikli násilím do domu. Na poslední chvíli vynesli ven popáleného muže, který se zároveň nadýchal nebezpečných zplodin. Samotní lékaři posléze prohlásili, že kdyby tato pomoc přišla o minutu či dvě později, vše by dopadlo hůř…. Večerníku se podařilo exkluzivně vyzpovídat jednoho ze statečných zachránců Michala Mrázka.

Pane praporčíku, k požáru domu ve Smržicích jste byli přivoláni, nebo jste v této obci vykonávali běžnou hlídkovou činnost?

„Nikoliv, byli jsme v tu chvíli s Daliborem na hlídce v Kostelci na Hané a informaci o požáru jsme obdrželi prostřednictvím operačního důstojníka. Já naštěstí pocházím ze Smržic, takže když jsme obdrželi adresu, jeli jsme najisto.“

Jak to vypadalo po vašem příjezdu přímo na místě požáru?

„Když jsme přijeli, sousedé nás nasměrovali do zadní části domku, která byla celá v plamenech. Než jsme se tam dostali, museli jsme překonat násilím dvě branky, z nichž jedna byla plechová. Přešli jsme tedy zahrádku a malý dvorek, a ocitli se přímo u přístavku rodinného domu. Z něj se nevalily pouze plameny, ale i hustý černý dým. A pak jsme si s kolegou všimli, že u venkovních dveří je na zemi krev. Tím bylo naše další rozhodování velmi rychlé! Okamžitě jsme pronikli dovnitř.“

Bylo to těžké?

„Jednoduché to v žádném případě nebylo. Ty dveře od hořícího přístavku nešly vůbec otevřít, zřejmě to bylo tím obrovským žárem uvnitř. Museli jsme je vypáčit a následně vytrhnout ven, pak pár vteřin počkat, protože po vytržení dveří se na nás vyvalil oheň i kouř.“

Co jste zjistili uvnitř hořícího přístavku domu?

„Všimli jsme si muže, který stál a v ruce držel kýbl s vodou. Snažil se požár hasit, ale nedařilo se mu to. Byl už v hodně dezorientovaném stavu, navíc měl na těle popáleniny. S kolegou Daliborem Peterkou jsme ho okamžitě chytili a vytáhli ven. Předali jsme muže dobrovolným hasičům a ti ho přenesli k lékařům záchranky, kteří zrovna přijížděli.“ 

Sami lékaři Večerníku potvrdili, že kdyby ten muž zůstal v hořícím domě jen o minutu či dvě déle, bylo by po něm…

„Je to tak, lékaři nám to rovněž v nemocnici řekli. Když jsme tam přijeli sepsat úřední záznam o zranění, dozvěděli jsme se, že muž utrpěl popáleniny prvního stupně na hlavě, horních i dolních končetinách. Navíc byl silně intoxikován oxidem uhelnatým.“

Řekněte upřímně, to jste neváhali ani vteřinku, jestli máte do hořícího domu proniknout nebo ne?

„Jistě, měli jsme určité obavy, abychom tam nezůstali taky. Ale nějakým váháním bych to nenazval. Prostě když jsme věděli, že uvnitř někdo je, jakýkoliv strach šel stranou. Povinnost a také touha tomu člověku pomoci byla prostě silnější. Ostatně pomáhat lidem je naše práce.“

Jak váš čin komentovali hasiči, kteří na místo požáru přijeli až po vás?

„Že to byla od nás hodně velká odvaha vniknout dovnitř bez ochranných masek a dýchacího přístroje. V tom domě totiž kromě jiného hořely i plasty, prý se stačilo dvakrát třikrát nadýchnout toho kouře a bylo by po nás.“

Toho zachráněného muže již propustili z nemocnice. Už jste se s ním setkali?

„Ještě ne, ale vídávám ho chodit po Smržicích. Navštívil nás ale jeho bratr a poděkoval nám za jeho záchranu.“

Zeptám se na závěr ještě jednou, kdyby k něčemu podobnému ještě někdy došlo, znovu byste neváhali takto někomu bezodkladně pomoci?

„Každopádně ne! Ať si tomu věří někdo nebo ne, my to bereme jako součást své práce!“

---

KOMENTÁŘ šéfa policie

Velmi oceňuji bleskovou a skutečně profesionální reakci obou policistů. Naplnili tak beze zbytku své poslání, slova služební přísahy i motto policie. Bezprostředně po činu jsem policisty navrhl řediteli Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje na ocenění a mohu prozradit, že oba nejenom obdrží velmi zajímavý věcný dar, ale současně jim bude policejním prezidentem panem generálem Tuhým udělena za jejich neohroženost i medaile Policie ČR „Za statečnost“. Těší mne, že se v letošním roce jedná již o třetí případ, kdy policisté Územního odboru Prostějov zachránili svým nasazením to nejcennější - lidský život. V únoru policisté stejného oddělení, tedy Prostějov 2, zachránili život seniora v Olšanech, v květnu vyprostili po nehodě „dopraváci“ ženu z hořícího auta a v červnu ani plameny nezastavily praporčíky Mrázka a Peterku.  

Pavel Novák, vedoucí Územního odboru Policie ČR Prostějov.