- 3. srpen 2015
- 1302x
Málokdo si troufne po padesátce absolvovat vysokou školu. Starosta Dobrochova se do toho pustil a loni promoval na právnické fakultě MU v Brně. V mládí vystudoval VAAZ Brno, pracoval jako technik v armádě, později náčelník štábu vrtulníkové letky. Od roku 2007 pracuje jako uvolněný starosta. Miloslav Kříž je ženatý, má tři dospělé děti a tři vnuky. Běhá, jezdí na kole, cestuje a užívá si života.
Pane starosto, zrekapitulujte prosím čtenářům, kolikáté období jste ve funkci?
„Starostou jsem byl poprvé zvolen v roce 1994. Po třech letech jsem z funkce odstoupil, řekl bych kvůli osobním sporům. Tehdy jsme vytvářeli obec a úřad z ničeho, protože do té doby jsme byli zastupováni obcí Brodek u Prostějova. Další volební období jsem byl řadovým zastupitelem
a od roku 2002 jsem starostou. Když se zeptáte, proč jsem kandidoval počtvrté v řadě, tak to bylo proto, že se našli lidé, jejichž osobní zájmy byly v rozporu se zájmy obce. Právě oni poté kandidovali do zastupitelstva za hnutí s příznačným názvem Změna, což byla výzva, které se nedalo odolat. Takže vlastně díky nim jsem starostou ještě jedno volební období. Ale po pravdě, už se těším, až budu vystřídán.“
Změnily se nějak za tu dobu priority práce starosty, resp. problémy, kterým věnuje nejvíce času?
„Řekl bych, že za těch více než dvacet let se změnilo úplně všechno. Nezměnily se však priority. Domnívám se, že pořád je prioritou dobrého starosty ve spolupráci se zastupitelstvem všestranný rozvoj obce. Takže první prioritou je mít dobré zastupitelstvo. Další prioritou by mělo být stanovení si koncepce. A postupně ji uskutečňovat. Znám obce, které dělají zrovna to, na co se dávají dotace. My se snažíme postupovat jinak. Víme, co chceme, a postupně se snažíme svůj sen uskutečnit. Potom by se nemělo stát, že opravíme chodníky a za rok je rozbíjíme, protože zrovna teď jsou dotace na vodovod. Nezanedbatelnou prioritou je společenský život v obci. Zastávám názor, že společenský život by měly dělat spolky, nikoli úřad. Bohužel, jediným spolkem, který aspoň trošku naplňuje tuto představu, je SDH.“
Jaké nástrahy číhají na samosprávu při každodenním jednání se státní správou?
„Nejčastěji jednáme s úředníky magistrátu a krajského úřadu. Musím říct, že za ty roky, co se pohybuji v komunální politice, se hodně změnil přístup úředníků v pozitivním smyslu. Řekl bych ale, že přístup úředníků se změnil nejen ve vztahu k samosprávě, ale ke všem občanům, kteří na úřad přijdou. Druhou věcí jsou jednání o záležitostech, které nesouvisí se státní správou, ale které mají vliv na chod obce. Tam hraje roli osobní známost, členství v politické straně a podobně. Už to sice není tak výrazné jako kdysi, ale pořád to platí a funguje. Na druhou stranu naši práci neúměrně ztěžují výmysly a nařízení, které nesouvisí s přístupem úředníků. Jsou to věci, které jsou součástí zákonů tohoto státu, a všichni je musíme dodržovat. Např. hlášení o výsledcích čistírny odpadních vod posílám na šest různých úřadů. Velice důležité je, aby obecní úřad věděl, kdo je vlastně občanem obce. Když to chci vědět, musím poslat čtyři žádosti na ministerstvo vnitra, čtyři proto, že je zvláštní žádost na narození, úmrtí, přistěhování a odstěhování, a za čtyři dny dostanu odpověď.
Co považuji za důležité a dodnes nedořešené je skutečnost, že není dokončena reforma veřejné správy. Pořád máme okresy, i když nejsou okresní úřady, máme dva druhy krajů. Nevím ale, proč jsou uměle vytvářeny regiony soudržnosti, které mají jediný smysl, a to je čerpání dotací. S čím se však vůbec nesmířím, jsou uměle vytvořené Místní akční skupiny, které dvacet procent prostředků, jež mají rozdělit mezi žadatele, spotřebují na svoji činnost. S minimální kontrolou.“
Mezi lety 1986 a 1994 byl Dobrochov součástí Brodku, poté se opět osamostatnil. Podepsalo se oněch osm let z dnešního pohledu negativně na rozvoji obce?
„Nemohu říct, že se těch osm let podepsalo negativně. Je pravdou, že vývoj obce nějakým způsobem ustrnul. Myslím si ale, že oddělení v roce 1994 bylo pozitivním krokem, podívejte se dnes na Brodek a na Dobrochov. Ale pořád nám chybí ty první čtyři porevoluční roky. V té době se začaly obce formovat a my jsme na startovní čáře v té době nebyli.“
Od revoluce došlo k nárůstu počtu obyvatel o více než čtvrtinu. Čím si to vysvětlujete? Jaký je věkový průměr obyvatel?
„Je pravdou, že se počet obyvatel zvětšil, postavili jsme několik bytů, vytvořili a zasíťovali několik stavebních pozemků. Myslím si, že by nebyl problém počet obyvatel ještě zvýšit, ale to není cesta, kterou bychom se chtěli ubírat. Nejsem si jistý, že by to bylo přínosem pro obec. I když by se našli lidé, kteří by rádi své pozemky prodali jako stavební. Nedávno byl věkový průměr 38 let, každopádně se řadíme mezi obce s nejnižším věkovým průměrem obyvatel na okrese.“
Další chyba na Vápenici.