TOMÁŠ HOŘAVA O TITULU: „JE TO SPLNĚNÍ SNU“

Na svém kontě již měl triumf v Českém poháru i Superpoháru se Sigmou Olomouc, v ligové tabulce se však musel až dosud spokojit maximálně s pozicí vicemistra. To však již naplatí, neboť na ligový trůn se po roční pauze vrátila Viktoria Plzeň a slavit mohl i sedmadvacetiletý rodák z Rozstání, kde se svými rodiči vyrůstal. A někdejší hráč Drnovic, Brna a Olomouce nebyl v kádru Západočechů jen do počtu. Hned šestkrát se trefil do sítě soupeře a na hřišti strávil přes patnáct set prvoligových minut. Pár momentů po získání mistrovského titulu ČR zodpověděl otázky Večerníku

●● Jaký to je pocit být poprvé v kariéře šampionem české ligy?
„Loni se nám bohužel nezadařilo a s Plzní jsme skončili druzí, takže jsem moc rád, že nyní vše dopadlo mnohem lépe. Zisk titulu považuji za největší úspěch své kariéry, pocity jsou fantastické. Je to takové splnění snu.“
●● Jak velké byly oslavy?
„Obrovské... (úsměv) Samozřejmě už něco proběhlo hned v pondělí osmnáctého května po zápase s Jihlavou, kdy jsme slavili hned na hřišti, následně jsme asi do devíti byli v šatně. Fanoušci na nás celou dobu čekali, pak jsme si ještě byli někde sednout. Bylo to dlouhé... Po posledním utkání vše vypuklo naplno, jeli jsme na náměstí a slavilo celé město. Navíc na vše navazovala rozlučka Pavla Horvátha, takže docela náročné dny.“ (úsměv)
●● Kvůli čtyřem žlutým kartám jste právě duel proti Jihlavě musel vynechat. Jak se vám jej sledovalo pouze z tribuny?
„Samozřejmě mě to mrzelo, ale na druhou stranu jsem čtvrtou žlutou výměnou za výhru na Spartě bral.
Z devadesáti procent se totiž o titulu rozhodlo právě v zápasech se Spartou. Určitě by pro mě bylo lepší, kdybych byl přímo na hřišti než to muset sledovat z tribuny, naštěstí kluci ještě do přestávky dali dva góly a druhý poločas se už na to dívalo líp.“
●● Takže žádná přehnaná nervozita nepanovala?
„Musím přiznat, že tam vždy ten červíček je, ale měli jsme náskok. Trenér nám ale neustále připomínal, že by to chtěl rozhodnout hned v prvním možném zápase s Jihlavou. Kdyby se to oddálilo, tak by se totiž jen zvýšila nervozita. Lehce nervózní jsme byli, ale věřili jsme tomu, že to dokážeme.“
●● Měl jste letos právě proti Spartě zvýšenou motivaci po loňském vyloučení?
„Je to tak. Měli jsme to se Spartou vyhecované už v Olomouci a teď je vše umocněné tím, že právě my dva hrajeme o titul. Loni jsme se jak v poháru, tak v lize dívali letenskému klubu na záda, takže jsem strašně moc rád a vážím si toho, že se nám letos podařilo Spartě všechno vrátit a dvakrát ji porazit.“
●● V čem myslíte, že jste letos byli lepší než obhájce titulu?
„Máme široký kádr a každý hráč, jenž přišel na hřiště, byl schopen utkání rozhodnout. Až na výjimky jsme všichni dali aspoň jeden gól a každý si dokázal načasovat formu na ten nejdůležitější okamžik. To bylo to rozhodující. Na hlavní zápasy jsme se dokázali lépe připravit, víc se soustředit a dokázali jsme Spartu dvakrát porazit, tím je dán rozdíl šesti bodů.“
●● Zmínil jste silnou lavičku. Nebylo to ale někdy spíše na škodu, že mohlo nastoupit jen jedenáct hráčů?
„Každý to snáší hůř, když jen sedí, ale rozděluje se to na ty, kteří dostávají poměrně pravidelně šanci ukázat se, a na ty, kteří hráli mnohem méně nebo skoro vůbec. Není to příjemná pozice a já jsem vždy aspoň naskakoval, takže jsem to nejhorší nezažil. Pro ty, kteří nehráli skoro vůbec, to ale musí být těžké.“
●● Neustále jste si udržovali nějaký náskok na čele, hlodal přesto někdy červíček, že by to nemuselo vyjít?
„Teď si nevzpomenu, od kolikátého kola přesně jsme vedli tabulku, stalo se tak ale myslím hned někdy na začátku, takže se prokázala naše kvalita. Nepostihl nás žádný větší výpadek - přišly jen nějaké menší, kdy až ke konci jsme ztratili body v Teplicích a Mladé Boleslavi. Možná jsme si představovali, že už budeme mít takový náskok, že i kdyby nás Sparta porazila, tak pořád budeme v klidu a uhájíme si to až do konce. Myslím si, že nakonec bylo dobře, jak se to vyvinulo, ten zápas měl takový náboj, že se mohlo ukázat, kdo by titul měl získat. Zvládli jsme to
a zaslouženě vyhráli. Jak jsme některé zápasy zbytečně ztráceli, tak na ten nejdůležitější jsme se připravili výborně.“ (úsměv)
●● Takže to bylo jako v hokejovém play off, kdy se rozhodlo v přímém souboji dvou nejlepších celků...
„Je to tak. My jsme navíc měli tříbodový náskok a výhrou odskočili ještě víc. Těžko říct, jak by se závěr ligy vyvíjel, kdyby Sparta vyhrála, ale to už jsou jen spekulace. Bylo to takové finále a pro nás šťastné.“
●● Sezona skončila, co třeba téma reprezentace, jaké vidíte své šance pro návrat do národního týmu?
„Těžko říct, to vůbec netroufám odhadovat. Chci odvádět co nejlepší výkony, navíc v národním týmu mám spíše střídavé nominace než střídavé starty, posledně jsem hrál před rokem v Olomouci s Rakouskem. Neodvažuji si tedy hádat nebo spekulovat, jestli mohu být někdy zase nominovaný.“
●● Věříte, že by se to mohlo podařit i vzhledem k tomu, jak jste v Plzni v závěru naskakoval do hry v základní jedenáctce?
„Získali jsme titul a já byl víceméně u toho na hřišti, to něco značí. Každému hráči se zvedne sebevědomí a roste i jeho prestiž, pro každého je to jen dobře. Může se to třeba odrazit na nominaci, ale to se teprve uvidí.“
●● Předpokládám, že v Plzni zůstanete i pro další sezonu. Je ve hře i jiná varianta?
„Získali jsme titul, je tu vidina Ligy mistrů a evropských pohárů, takže nemám důvod něco měnit. Kdyby přišla nějaká nabídka, tak bych se určitě rozmýšlel, ale jsem zde zatím spokojený, takže nad tím nepřemýšlím.“
●● Hrála by při vašem rozhodování roli i rodina?
„Je to tak, že bych se musel s manželkou poradit, je to něco jiného, než kdybych měl odcházet sám. Na druhou stranu by to ale nebylo tak, mám tady rodinu a jsem tu spokojen, takže nepůjdu jinam. Určitě bychom se nějak rozumně domluvili, nemám ale ambice chodit do méně fotbalových dalekých destinací, kde by to bylo jen o penězích.“
●● Pozorujete na sobě, že by vás založení rodiny nějak změnilo?
„Abych pravdu řekl, tak na sobě si to nijak neuvědomuju. Vždy jsem byl takový klidnější člověk, dalo by se říci rodinný typ, takže mi to krásně vyšlo. Spíše mi to umožnilo vracet se po tréninku domů k rodině a užívat si chvilky s nimi. To je pro mě hodně cenné. Hodnoty mám postavené právě kolem rodiny, takže jsem spokojený. Těžko říct, jestli mě to změnilo jako člověka, nějaké morální hodnoty se snažím získávat během života pořád,
i proto jsem si rodinu založil.“
●● A bydlíte stále ještě v Olomouci?
„Ne, už jsme tu všichni v Plzni. Ale v budoucnu bych se chtěl vrátit do Olomouce. Obě města jsou hodně podobná. Velikostně, i lidé jsou tu stejně příjemní a sympatičtí, takže velký rozdíl nepociťuji. Je to něco podobného jako Olomouc a takový styl mi vyhovuje. Nechci říct, že nemám rád Prahu, je to krásné město, ale pro mě by bylo až moc velké, takže jsem rád, že jsem v Plzni, a jsem tu spokojený.“
●● Sledoval jste alespoň po očku jízdu Sigmy ve druhé lize?
„Samozřejmě a jsem rád, že se Olomouci návrat povedl. Přeju to klukům i celému vedení klubu, všem fanouškům a městu jen to nejlepší, protože v Olomouci se má hrát první liga. Je tam pěkný stadion, výborné podmínky pro fotbal, teď se tam bude konat mistrovství Evropy do jednadvaceti let. Už se těším, až tam pojedeme hrát s Plzní.“ (úsměv)
●● V minulosti jste za svou slabinu označil osobní souboje a trenéři vás upozorňovali na potřebu přibrat
a zesílit. Cítíte nějakou změnu?
„Je pravdou, že jsem subtilnější, přesto si myslím, že umím správně využít svoji sílu a vyhrávat souboje se silnějšími soupeři. Nikdy ale asi nebudu typický defenzivní záložník, mám rád práci s míčem a ofenzivní fotbal.“
●● Při přeřazení do „áčka“ Sigmy pro vás byl fotbal jednoznačně na prvním místě, platí to i nyní?
„Kdybych řekl, že ano, manželka by mě doma moc nepochválila. Kdybych řekl, že ne, tak to zase schytám od trenéra. (smích) To je samozřejmě nadsázka a legrace. Mám nádhernou rodinu, což je pro mě nejcennější a nejdůležitější věc životě.“
●● Letní fotbalová pauza bude velice krátká, co byste během ní chtěl stihnout?
„Bude to jen krátká pohodička, máme jen dva týdny volna a možná nám dá trenér ještě nějaký individuální plán. Ale těším se. Pojedu se podívat na Moravu, potkám se s rodinou, malý bude mít křtiny, takže si to užiju.“ (rozhovor vznikal po skončení sezóny, Viktoria Plzeň zahajuje přípravu právě dnes - pozn.red.)
●● Jezdíte ještě občas i přímo do Rozstání?
„Teď už ne. Mí rodiče už bydlí v Olomouci a rodiče manželky pocházejí z jižní Moravy, takže jezdíme hlavně na tato místa.“