Malý průvodce po velkých plesích

Ples, ples, ples, ples a támhle hned dva plesy vedle sebe. Kam jen oko v lednu a v únoru pohlédne - všude objeví nějaký ten ples. Jak se v té záplavě zorientovat? Co vás na té které akci čeká? Na co byste se měli připravit? A proč tam raději nechodit? Rozhodně ne na všechny, ale aspoň na některé, nebo alespoň na jednu z těchto otázek vám odpoví tento malý průvodce po velkých plesích.

Existují dva hlavní druhy bálů: městské a vesnické. Nejběžnějším druhem městského plesu je ten maturitní sloužící zejména k tomu, aby se na něm budoucí maturanti představili, opili a nezřídka i pozvraceli své sváteční šaty. Ještě předtím (v tom lepším případě) stihnou převzít stužky, usmát se na učitele a zatančit si s rodiči. Maturitnímu plesu se nevyhnete, máte-li v rodině někoho chystajícího se letos na zkoušku z dospělosti, případně jste-li učitelem na daném ústavu. Najdou se i tací, kteří zamíří na ples své školy, na které před x a někteří dokonce i před y lety sami maturovali. Výsledek je jasný: prakticky každý se na něm opije: maturanti, protože by jim střízlivost kolektiv neodpustil, učitelé, neboť by to jinak nikdy nezvládli a bývalí absolventi z nostalgie, že si zas na chvíli připadali krásní a perspektivní.

Mezi další typicky městské plesy pak patří ty charitativní, jejichž účelem je vybrat od lidí peníze a přesvědčit je, že poputují na nějaký smysluplný projekt, a také firemní, jejichž účelem je vybrat peníze od zaměstnanců a namluvit jim, že jejich práce má aspoň nějaký smysl. V této souvislosti bych se já sám chtěl někdy podívat na bál některé z prostějovských pohřebních služeb a zjistit, zda se náhodou nejedná o nějaký zombie dance navazující na úspěšnou tradici zombie walků. 

Vesnické plesy se liší zejména tím, že se nepořádají v rozpadajícím se „Kasku“, ale v tu více, tu méně zrekonstruované místní sokolovně či „kulturáku“. Obvykle se na nich sejdou ti samí lidé, co se zde setkali loni, což dává celé akci uvolněný nádech. Všichni vědí, co se dá od koho čekat a zároveň se každý těší, co se bude dít, protože, kdo se před rokem držel zkrátka, tak si to letos dozajista vynahradí. Mezi obecními plesy stojí za pozornost zejména kuchyně u těch mysliveckých (ač rozhodně není určena vegetariánům, ostatně slovo vegetarián v některých afrických jazycích značí „špatný lovec“), tombola u těch hasičských (zájem o ni dokládá i film Hoří, má panenko, ve kterém ji návštěvníci rozkradou) a některé mladé i vysportované cvičenky u bálů sokolských (neboť mladá sokolka je nepochybně lepší než stará slepice).  

Samozřejmě že ještě najdeme další naprosto specifické bály jako například country, fotbalové či skautské plesy. Všechny mají svoji jedinečnou atmosféru a na každý z nich stojí za to vyrazit.

Takže, dámy a pánové, zvedněte svá ctěná pozadí a zadejte se!