Čičikov sháněl v divadle Mrtvé duše

FOTOGALERIE Adaptaci slavného Gogolova románu Mrtvé duše přivezli do Prostějova ve středu 30. září členové Městského divadla Brno. Přivítalo je plné hlediště a očekávání bylo velké. Vždyť hlavní protagonista Michal Isteník získal za svoji roli Čičikova Cenu Thálie 2014.

Nedokončený román ruského prozaika, dramatika a zakladatele kritického realismu Nikolaje Vasiljeviče Gogola satiricky glosuje poměry v tehdejším Rusku a kritizuje kupčení s nevolníky. Způsob, jakým jsou vykresleny povahy jednotlivých postav, však velmi silně odkazuje i na současnou realitu a dílo tak má nadčasový přesah.

Hlavní „hrdina“ Čičikov je zchudlý šlechtic, který se zničehožnic zjeví na ruském venkově v městě N., kde se velmi chytře vetře do přízně místní honorace. Od ní potom skupuje „mrtvé duše“, tedy zemřelé nevolníky, za něž ovšem jejich majitelé musí do příštího sčítání lidu platit daně.  Za tímto rádoby dobročinným skutkem však stojí chladný kalkul. Díky fiktivnímu nabytí majetku chce z banky získat rozsáhlou půjčku, díky které si zajistí život v blahobytu. To je však nakonec prozrazeno a Čičikov se stává terčem pohrdání a posměchu. Dramatizace Mrtvých duší se ujala režisérka Hana Burešová v tandemu s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem v překladu Naděždy Slabihoudové. „Antihrdinu“ Čičikova v podání Michala Isteníka sledovali diváci se zatajeným dechem. Celé představení strávil na pódiu bez jediné chvilky oddechu, dokázal skvěle zahrát všechny odstíny Čičikovovy povahy a zároveň byl jakýmsi vypravěčem a glosátorem celého děje. Není divu, že během svého strhujícího výkonu propotil skrz na skrz dva kostýmy.

Nebyl to však jen Isteník, koho mohli diváci v inscenaci obdivovat. Všechny postavy, se kterými se hlavní hrdina během svého putování setkal, byly ztvárněny skvělým, současným způsobem s komediální nadsázkou.  Když k tomu všemu přičteme jednoduchou scénu a úžasné moderní kostýmy, výsledkem je divadlo, kterému naprosto není co vytknout.  Velká očekávání všech přítomných byla jistě splněna. Inscenace byla po všech stránkách vynikající.

„ Jsem nadšený. Bavil jsem se od začátku do konce. Nebyla tam snad ani chvilka, kdy bych si řekl, že se nudím. A ten hlavní herec, ten byl neskutečný, co všechno dokázal zahrát! Navíc toho textu, co se musel naučit! A přitom se ani jednou nepřeřekl. No, vážně to byl obdivuhodný výkon, kvůli takovým stojí za to chodit do divadla,“ vyřkl nadšené hodnocení jistě za všechny diváky pětatřicetiletý Martin.